Vláda Andreje Babiše [ANO] lidem znovu nabídne možnost investovat do státních Dluhopisů Republiky, jejichž emise stopla vláda Petra Fialy [ODS]. Zda se vyplatí, říká v rozhovoru pro FinTag investiční stratég skupiny Partners Martin Mašát.
Jak hodnotíte, že vláda opět dá lidem přímou možnost koupit státní dluhopisy?
Vcelku pozitivně. Nabídnout české státní dluhopisy všem beru jako rozšíření možností investovat a zároveň se podílet na financování státního dluhu jako kterýkoliv jiný věřitel. Problém však nastává v druhém kroku, a to při rozhodování zda, jaký a za kolik dluhopis pořídit. Tam celý příběh selhává.
Proč? Není to snad výhodné?
Záleží na pohledu. Pokud má člověk delší horizont, tak koupě 5letého státního dluhopis s výnosem kolem 4 procent nedává vlastně smysl, protože existují vhodnější instrumenty s mnohem vyšším výnosem. Nicméně, mohou zde být lidé, jež si chtějí na pět let uložit velice konzervativně peníze. Jim se může tento dluhopis hodit. Jen by si měli uvědomit, zda je pro ně tato strategie vhodná. A tady právě nabídka dluhopisů napřímo selhává.
Fico pobízí Slováky k účasti na státním dluhu. Nabídl jim dluhopisy
Znovu se zeptám, proč si to myslíte?
Retailoví investoři většinou nedokážou posoudit, zda má smysl daný výnos při daném horizontu a riziku. A to nemluvím o likviditě dluhopisů, nutnosti mít někde účet a opětovně investovat obdržené kupóny. Svým způsobem se tedy může jednat o smysluplnou alternativu krátkodobých konzervativních investic s dobrým emitentem. Může jít i o konzervativní složku vyvážené strategie. Zůstává tu ale stále ten stejný problém. Při delším investičním horizontu a vyšší toleranci k riziku tato nabídka ztrácí na přitažlivosti.
Z pohledu státu jsou tyto dluhopisy drahé
Z pohledu státu tyto dluhopisy smysl dávají?
Pro stát je to jen o větší diverzifikaci státního dluhu. Avšak přímých retailových klientů bude v poměru k celkovému dluhu mizivé množství, takže tato výhoda je marginální. Nevýhodou je rozmělnění klientů a větší následná administrativa, která samozřejmě zvyšuje náklady. Neznám konkrétní podmínky, ale minulé emise byly často dotovány vyššími úroky. Čímž se státu dost prodražily oproti běžným emisím státních dluhopisů, které jsou vydávány v průměru dvakrát do měsíce.
Ministerstvo financí prodalo první státní sociální dluhopisy. Jsou ESG
Výsledek byl vyšší náklad, relativně malý objem a kupa administrativy. Sem patří marketing, smlouvy s bankami, psaní nových prospektů a podobně. Z mého pohledu jde o zbytečnou neefektivitu. A navíc – pokud by retailoví investoři chtěli, přístup ke státním dluhopisům mají již nyní prostřednictvím různých obchodníků s cennými papíry.
Podobně argumentoval bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS]. Máte za to, že tyto argumenty nynější ministryně Alena Schillerová [ANO] nezná, neví?
Ano, myslím si, že [Zbyněk Stanjura] přemýšlel podobným stylem, jako jsem zmínil výše. Nicméně nová ministryně financí Schillerová bere Dluhopis Republiky spíše jako politické gesto pro občany, kterým může s penězi státu za zády nabídnout něco jako instrument dotovaný státem.
Dluhopisy s pevným a variabilním výnosem
Kolik vlastně nesly Dluhopisy Republiky, když je stát lidem ještě nabízel?
Stát kdysi nabízel několik tranší dluhopisů pro běžné klienty. Jejich výnos byl buď pevně daný, nebo variabilní. Asi nejdůležitějším faktorem pro jejich nákup bylo daňové zvýhodnění. Poučené investory zaujaly hlavně dluhopisy s variabilním kupónem.
Chorvatsko nabízí dluhopisy lidem, v Česku je ticho po pěšině
Ty přinášely výnos nad úroveň inflace. Takové dluhopisy nejsou běžně k dostání a neskutečně se vyplatily během inflačního období v letech 2022 a 2023, kdy se kupóny pohybovaly kolem 18 procent. Tyto dluhopisy ale bohužel nebyly k dispozici třeba penzijním fondům. Ty je pro své klienty nemohly využít.
České penzijní spoření vyšlo ve srovnání s jinými jako katastrofa
Pevně úročené dluhopisy měly pro změnu systém postupného navyšování výnosu v závislosti na době držení. Což snižovalo jejich likviditu a relativní výnos proti srovnatelně dlouhým investicím.
Já osobně státní dluhopisy nejspíš nevyužiji
Kolik ponesou Dluhopisy Republiky, pokud je stát nabídne lidem letos, příští rok?
Výše výnosu bude záviset na délce do splatnosti a aktuálních výnosech českých státních dluhopisů. Je opět možné, že ministerstvo nabídne vyšší sazbu, než je tržní, aby nalákalo retailové klienty a zvýšilo konkurenceschopnost Dluhopisů Republiky. Bohužel tento netržní přístup emisi opět zdraží a způsobí vyšší náklady státu.
Navíc je tento přístup silně nespravedlivý k běžným investorům do státních dluhopisů, kteří nebudou mít přístup k těmto emisím. Mluvím opět například o penzijních fondech, jejichž klienti nemohou využít tento instrument v rámci svého penzijního spoření.
Co ovlivňuje to, jaký výnos tyto dluhopisy lidem nabídnou?
Aktuální výnos státních dluhopisů plus prémie, kterou se ministerstvo financí rozhodne dluhopisy zadotovat.
Vy osobně si koupíte Dluhopisy Republiky?
Záleží na podmínkách. Takto konzervativní instrument je vhodný opravdu jen pro velmi krátká období. Pokud bude nabízen na delší období než tři roky, jeho výhodnost klesá. To za situace, kdy na trhu bez problémů najdete více likvidnějších a výnosnějších investičních instrumentů. Samozřejmě také rizikovějších, což v delším období ale vyváží větší průměrný výnos.
Státní dluhopisy nesou, ale i podporují „organizovaný zločin“
Osobně dluhopisy nevyužiji. Mám investiční horizont spíše delší a obětovat své zdroje na pět let a více za 4 až 5 procent mi nepřijde ideální. Nejraději bych tyto dotované dluhopisy využil do portfolií penzijních účastnických fondů, které mají konzervativnější strategie.
Daniel Tácha
Dobrý den, p. Mašát. Vaše společnost ve mě nebudí důvěru, tudíž ani Vaše rady jsou pro mě nezajímavé. Naopak pro mě jsou dluhopisy s úrokem 4-5% velmi zajímavé. Volím jistotu,volbu úroku nad inflací, osvobození od daně. Pokud volím investice podle hesla“ lepší vrabec v hrsti než holub na střeše“ je to moje volba, moje investice, které rozumím. Pořád jsem na tomvý razně lépe než těch 4 mil. „truhlíků“ spořící v penzijním důchodovém spoření.
Pan „investiční stratég“ může sám pro sebe investovat dle vlastního přesvědčení. Pravda je nicméně taková, že pro konzervativního investora NEEXISTUJE na finanční trhu produkt, který by byl stoprocentně zajištěn a přitom přinášel výnos, který se dá u těchto státních dluhopisů předpokládat.
Mě by zajimalo, co by pan investiční expert doporučil za produkt Partners, který by mi vynesl 5% čistého prakticky bez rizika. Děkuji Kratochvíl
Já jsem státní dluhopisy nad inflaci měl, nebo stále mám protože končí letos. Musim říct že koupit je byla ta nejlepší investice. Pokud budou ty nové srovnatelné váhat nebudu.
Tenhle rozhovor je učebnicová ukázka toho, jak mluvit dlouho, opatrně a přitom neříct nic podstatného.
Celá argumentace stojí na banalitě typu „záleží na horizontu a riziku“, což ví každý po první kapitole investiční příručky. Žádná analýza alternativních nákladů, žádné srovnání s reálnou křivkou českých výnosů, žádná práce s inflací po zdanění, žádný pohled na chování retailu v praxi. Jen opakované „pro někoho ano, pro někoho ne“.
Vrchol je tvrzení, že retail není schopen posoudit výnos vs. riziko, a proto je nabídka státních dluhopisů problematická. To je přesně opačně. Pokud existuje instrument, který retail schopen posoudit je, pak je to státní dluhopis s jasným výnosem a splatností. Na rozdíl od strukturovaných produktů, aktivně řízených fondů nebo „konzervativních“ portfolií s dvoucifernými poplatky.
Kritika „dotování výnosu státem“ je pak už jen intelektuální lenost. Stát si běžně optimalizuje strukturu dluhu podle typu investora, splatnosti a stability financování. Retailový dluhopis není tržní selhání, ale vědomá volba struktury věřitelů. To, že to někdo neumí zasadit do kontextu nákladů volatility, rollover risku a politické ekonomie dluhu, není problém nástroje, ale komentátora.
Celý rozhovor tak působí spíš jako obhajoba status quo finanční distribuce, než jako seriózní investiční analýza. Hodně slov, minimum myšlenek, nulová odvaha jít za rámec bezpečných klišé.
Pokud má být tohle „investiční strategie“, pak jsme si opravdu nastavili laťku hodně nízko.
Ani kdyby prasnice snášely zlatý vejce tak týhle vládě rozhodně nepůjčím NIC. Naštěstí jsem tuhle odpornou hrůzu trochu čekal (i když ne až takovou …), a zavčas jsem z toho, co jsem půjčil státu zachránil dost. Teď je řada na vás, “ani, bude líp” tak hurá do toho. Třeba budeme mít nakonec štěstí a chamtivý krysy přestanou řešit svůj majetek pro sebe a něco z toho dají i vám. A to jsem si myslel, že v něco takovýho už nebudu muset doufat.
Celé jsem to, jako „obyčejný člověk co se nevyzná“ přečetl a už mám jasno. Když je instrument retailových klientů marginálně diverzifikován tak jediná možnost jak se nenechat o své peníze státem připravit je prochlastat je, ovšem v načerno vypáleném alkoholu.