Bruselský think tank Epicenter, jehož členem je i české Centrum ekonomických a tržních analýz [CETA], varuje před aktuálním záměrem Evropské komise [EK] prohlubovat zadlužování EU, a tak i unijních zemí. A to docela bez kontroly.
Vychází z mezinárodní studie sítě deseti evropských think tanků. Analýza se zaměřuje na přípravu rozpočtu Evropské unie pro roky 2028 až 2034. Jde o nový takzvaný víceletý finanční rámec s navrhovaným rozpočtem 1,7 bilionu eur [cca 41,2 bilionu Kč]. Přičemž ve hře je i původní návrh, který počítá s objemem v přepočtu až necelých 50 bilionů korun.
Nicméně podle autorů studie návrh obsahuje hned několik sporných bodů, které povedou k normalizaci zadlužování zemí EU jak na národní, tak unijní úrovni.
Evropská komise mimo jiné navrhuje posílit rozpočet o pět nových vlastních zdrojů, které mají ročně přinést zhruba 58 miliard eur [cca 1,4 bilionu Kč]. Patří mezi ně část výnosů:
- Z emisních povolenek ETS: cca 9,6 mld. eur / cca 233 mld. Kč.
- Uhlíkové clo CBAM: cca 1,4 mld. eur / cca 34 mld. Kč.
- Výnosů z tabákové spotřební daně TEDOR: cca 11,2 mld. eur / cca 272 mld. Kč.
- Příspěvek z nevybraného elektroodpadu: cca 15 mld. eur / cca 364 mld. Kč.
- Firemní odvod z obratu společností CORE: cca 6,8 mld. eur. / cca 165 mld. Kč.
Studie think tanku Epicenter upozorňuje na zásadní rozpory u některých z těchto bodů. Například firemní příspěvek CORE je počítán z obratu, nikoli ze zisku. Navíc by se vztahoval nikoli jen na ty největší společnosti, jak se původně zamýšlelo, ale na všechny firmy s ročním obratem nad 100 milionů eur [cca 2,4 mld. Kč]. To podle autorů studie ohrozí konkurenceschopnost firem s nízkými maržemi, jako jsou distribuce, logistika nebo výroba.
EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %
Podle hlavního analytika CETA Michaela Fanty jsou sporné i další body: „Třeba poplatek za elektroodpad zase paradoxně spoléhá na to, že členské státy nebudou schopny plnit environmentální cíle – z pohledu rozpočtu bude tento zdroj úspěšný vlastně jen tehdy, když se bude recyklovat málo.“
Společný dluh EU jako nový standard
Autoři studie dále kritizují nástroj Národní a regionální partnerský plán [NRPP] v objemu 865 mld. eur [cca 21 bilionů Kč]. Podle nich jeho nastavení normalizuje společné unijní zadlužování spuštěné již programem NextGenerationEU. Ten vznikl v reakci na pandemii covid-19.
„Společný dluh měl být jednorázovou krizovou reakcí na pandemii covidu-19. Nyní se z výjimky stává standard bez limitů, bez exit mechanismů, bez jakékoliv kontroly. Přitom přechod k fondovému financování důchodů by pro inovace a rizikový kapitál v Evropě mobilizoval násobně víc prostředků než jakákoli rozumná úroveň evropského dluhu. O tom se ale na evropské úrovni nemluví,“ říká výkonný ředitel CETA Aleš Rod.
EU chce superrozpočet. Ve hře je zvýšení odvodů unijních států
Podle něj přitom již v letech 2021 až 2023 došlo k masivnímu nárůst příjmů o 81 až 99 miliard eur [cca 1,96 bilionu Kč až 2,4 bilionu Kč] ročně. A to výhradně prostřednictvím společného zadlužení.
„To bohužel vytvořilo precedent, který nyní nástroj Národní a regionální partnerský plán plně institucionalizuje,“ doplňuje Rod.
Experti žádají zastropování výdajů EU
Autoři studie Evropskou komisi ale jenom nekritizují, přicházejí i s vlastními návrhy dalšího postupu, jak nakládat s evropskými penězi. Vůbec prvním návrhem je, aby Evropská komise zastropovala rozpočet EU na jedno procento hrubého národního důchodu [HND]. Ten podle dostupných informací za rok 2024 činil 17,78 bilionu eur, to je zhruba 431,4 bilionu korun. Jedno procento tak činí 4,3 bilionu korun. U sedmiletého finančního rámce, rozpočtu EU, by tak objem rozpočtu činil maximálně zhruba 30,1 bilionu korun. A to je podstatně méně, než nyní Evropské komise počítá a prosazuje.
Autoři studie jsou však v tomto ohledu méně ambiciózní. Podle jejich výpočtu by zastropování rozpočtu EU na jedno procento HND její rozpočet ve výši 41,2 bilionu korun snížilo o zhruba 5,6 bilionu korun.
„S výslednými makroekonomickými čísly v poslední době hodně pohnula inflace. Nicméně dříve to bylo tak, že rozpočet EU byl vždy do jednoho procenta hrubého národního důchodu, ale i nyní ho chce Evropská komise zvýšit na více než jedno procento hrubého národního důchodu. A my žádáme, aby zůstala na tom jednom procentu,“ vyjasnil pro FinTag Michael Fanta.
Ursula von der Leyenová je diktátorka, měla si postěžovat Kaja Kallasová
Jakkoli ve výsledných a přesných počtech úplně jasno není, platí, že aktuálně chystaný rozpočet EU pro roky 2028 až 2034 bude významně vyšší, než byl ten předcházející pro roky 2021 až 2027, kdy činil v přepočtu necelých 30 bilionů korun. Nyní se mluví o částce v přepočtu vyšší než 42 bilionů, ale i necelých 50 bilionů korun.
Co dál navrhují experti
To ale není jediné opatření, které autoři studie navrhují. Předkládají i mnohá další. Mezi ně patří například směřování výdajů EU na jasnou přidanou hodnotu EU. To znamená, že evropské peníze by měly jít především tam, kde členské státy samy nestačí. Za příklad dávají přeshraniční infrastrukturu, obranu, základní výzkum nebo krizovou koordinaci.
Rovněž navrhují dodržování takzvané fiskální neutrality. To znamená, že každý nový evropský příjem by měl být doprovázen odpovídajícím snížením národních příspěvků nebo daní. A to proto, aby nedošlo k celkovému nárůstu daňového břemene, respektive, aby se z „jedné věci“ nevybírali peníze dvakrát, případně násobně.
Peníze z EU pro ČR mají klesnout až o 20 procent, tvrdí premiér Babiš
Také by si přáli využívat společný dluh EU pouze jako výjimečný nástroj. Tvrdí, že společné zadlužení EU má mít jasně stanovené limity, exit mechanismy a demokratickou kontrolu. Nesmí se stát standardním nástrojem financování.
Jenom úsporným hospodařením to ale nekončí
Také mají za to, že zvyšování konkurenceschopnosti se má dít skrze deregulaci, ne prostřednictvím dotací. Funkční jednotný trh a stabilní, předvídatelné regulatorní prostředí přinesou více než průmyslové subvence, a to bez trvalého zatížení veřejných rozpočtů, uvádí ve studii.
K dalším bodům patří zavedení jasné metriky, která by měřila efektivnost vynaložených peněz – „outcome-based“ KPI. A to jako podmínku kteréhokoli evropského financování. To podle nich značí „nepočítat podpořené projekty“, ale jejich skutečné výsledky. Za příklad dávají u programu Horizon Europe podmínění navýšení rozpočtu prokazatelným dopadem na inovace a soukromé investice.
Babiš: Místo nových půjček by se měla EU věnovat svým výdajům
Podle autorů studie se dále ukazuje, že systém evropských fondů je nepřehledný, mnohočetný, a tak i administrativně nároční. Navrhují zjednodušit a konsolidovat evropské fondy. Jejich heslo zní: Méně nástrojů s jasnějšími prioritami sníží zátěž pro žadatele i příjemce.
Jiným návrhem je, aby Evropská komise nenahrazovala národní politiky tam, kde to není nutné. Příkladem jmenuje zdravotnictví a sociální politiku. EU přidává hodnotu koordinací, ne nahrazováním národních politik.
Podle Radovana Ďurana, analytika z bratislavského Institutu pro ekonomické a sociální studie, který je rovněž součástí think tanku Epicenter, je příprava nového rozpočtového rámce klíčovým rozhodnutím. A to proto, že ovlivní celou Evropu na nadcházející desetiletí a dotkne se každého jednotlivého občana.
Schodek rozpočtu je 170,2 miliardy. Odvody do EU stouply o 54 procent
„Naše studie proto nese jedno zásadní varování. Bez jasně stanovených limitů a exit mechanismů nám hrozí plíživá normalizace společného dluhu. To je cesta, která naši konkurenceschopnost nevybuduje, ale z dlouhodobého hlediska tvrdě podkope. Proto je namístě požadovat návrat k větší fiskální disciplíně,“ říká závěrem.
–DNA–
U aby se ten sionistický patvar i s nevoleným vedením, rozpadl. Chce vykynožit křesťany, instalovat imigranty, válčit, zbavit nás koruny, realizovat neufinancovatelný Green Deal a agendu NWO i s posilováním šmírování občanů.
Tak vyjdeme-li od obecného ke konkrétnímu a zůstaneme-li u obecného, tak jsou v článku zavádějící informace. Třeba v závěru…..,To je cesta, která naši konkurenceschopnost nevybuduje, ale z dlouhodobého hlediska tvrdě podkope…..
Jasně se ukazuje, že existují státy, které jsou zadluženy až po uši a zrovna nějak nejen nekrachují, ale jsou schopny si své hospodářské pozice držet. USA a Japonsko například. A jsou státy, které sice mají dluh směšne malý, ale rozhodně mezi hospodářské tygry nepatří a navíc se potýkají se základními hospodářskými neduhy. Konkurenceschopnost dělají jiné socio-ekonomické a politické parametry.
A dále je tu standardně se vyskytující problém, že lidé častěji než je zdrávo, nerozlišují mezi korelací, tedy shodou jevů, kdy se jevy samostatně souběžně vyskytují a kauzálností, to znamená příčinosti jevů, kdy jeden jev je podmíněn existencí toho druhého. Tato neschopnost bude v budoucnu jen narůstat, jak upadá tlak na to, aby se ve vyšším školství kladl důraz na matematiku a fyziku. Protože se tyto předměty postupně odsouvají na okraj výuky, aby se slabým žákům vyšlo vstříc a oni tak neskončili v učení, ale po absolvování gendrových studií mohli jako lidé s vyšším vzděláním snadněji do úřadů a politiky.
Je třeba tyto kategorie chápat a přísně rozlišovat, jinak se nám většina problémů naopak zatemní. Totiž, že problém není ve vytváření dluhu a precedendu jako takovém, ale v tom, že tento jev je v EU následkem jiného jevu. Pokud totiž máte zdravé a fungující hospodářství, tak dluh, což je lití peněz do ekonomiky, funguje doslova jako kropení živou vodou. A zdravé hospodářství tím jen sílí. Pokud se však nacházíte ve stavu, že hospodářsky jedete od desíti k pěti, tak následek tohoto je automatické vytváření dluhu. Něco jako objektivně vynucená, automaticky se rozjíždějící činnost. Je to v podstatě něco jako vytváření lepidla flikujícího rozpadající se základy celé stavby, aby to celé, obrazně řečeno, se nezřítilo hned.
Takže když se nacházíte ve zmíněném druhém stavu, není síly, dokonce se odvažuji říci není Boha, který by tento vynucený jev mohl zvrátit. Vzdáleně se to dá přirovnat k předsmrtné křeči, i když to v reálu tak hrozné nebude. Hrozné myšleno podle toho, co sledujeme. Že by ekonomika zanikla, to nehrozí, je nedílnou součástí lidské existence, ale pokud jde o životní úroveň, tak k ní to vcelku sedí. Jako že dnes se máme už lépe, než se budeme mít zítra. Něco v tomto stylu.
To je třeba přísně rozlišovat a naprosto přesně chápat, protože ve zdravém hospdářství jsou duhy (půjčky) korelací, tedy jde o shodu jevů, ovšem v potápějícím se hospodářství k tomuto jevu (nezadržitelně rostoucímu dluhu) dochází automaticky jako následek chytání se tonocího stébla. Je to proces, kde lze ještě nějaký ten směnný prostředek vyškrábnout, když ostatní zdroje nezadržitelně vysychají.
Takže podstatou, tím obecným, je to, že rádci, poradci a jim podobní jsou zbyteční, nikdo je objektivně poslouchat nemůže, protože jádro pudla leží ve voličích. Tam je nutné hledat klíč ke komnatě zvané prosperita a vysoká životní úroveň. Jedině ti ji mohou odemknout a jako společnost do ní vstoupit.