Předznamenává propad akcií zbrojařů konec války na Ukrajině?

Akcie evropských zbrojařů zažily tento týden další tvrdý pád. Odstartovala ho informace o tom, že německá vláda odstupuje od programu na výrobu šesti velkých válečných fregat F126. Spekulovat se ale dá i o konci války na Ukrajině. 

Akcie německého zbrojařského koncernu Rheinmetall, jenž měl fregaty, které slouží k hlídkování, doprovodu konvojů a v boji proti vzdušným, hladinovým i podmořským cílům, hned na to odepsaly zhruba 20 procent. A v propadu je následovaly akcie ostatních nejen německých zbrojařů. Program na výrobu šesti fregat F126 za v přepočtu zhruba 290 miliard korun německá vláda nyní podle zdrojů listu Financial Times [FT] odpískala poté, co ho dva roky odkládala. Podle FT se nyní dost dobře spokojí s výrobou osmi menších fregat typu Meko A-200 od společnosti Thyssenkrupp Marine Systems.

„Po této informaci začaly akcie německých zbrojních firem Rheinmetall, Hensoldt a Renk okamžitě ztrácet. V jejich stopách se pak vydal celý obranný sektor napříč celým kontinentem. Investoři v poslední době opět přeceňují rizika spojená s evropským cyklem zbrojení a jeho výhledy na příští roky,“ popisuje reakci trhů pro FinTag vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.

Vývoj ceny ETF navázaného na index evropských zbrojařů Bloomberg Europe Defense / od 1.1. 2026 do 26.6. 2026

Důvod je podle něj zřejmý. Rozhodnutí Berlína ukazuje, že i při rostoucích obranných rozpočtech zůstávají veřejné zakázky politicky podmíněné, proměnlivé a závislé na aktuálních vojenských prioritách. Také připomíná, že akcie zbrojních koncernů si již delší dobu vedou velmi slabě. Maximální ceny, které držely ještě letos na jaře, jsou pryč.

„Po předběžné dohodě USA s Íránem by dalším, pravděpodobně mnohem bolestivějším ´černým labutím´ odvětví mohl být vývoj konfliktu na Ukrajině, který trvá již 4 roky. Přičemž další měsíce patové situace na frontě mohou naznačovat, že jak Rusko, tak Ukrajina budou ekonomickými a politickými tlaky donuceny zahájit vyjednávání,“ nastiňuje pro FinTag jeden z možných důvodů Tyleček.

A také dodává, že aktuální korekce v obranném sektoru ukazuje, že investování do obranného průmyslu neznamená automatický růst cen akcií souběžně s rostoucími vojenskými rozpočty.

Změna trendu stojí určitě za pozornost

Současný vývoj na akciích evropských zbrojařů stojí za pozornost. Svým způsobem – samozřejmě není to stejné – připomíná vývoj na trhu s ropou před uzavřením memoranda o mírové dohodě mezi USA a Íránem. Ještě v květnu se ropa Brent obchodovala i za cenu 114 dolarů za barel, ale už dnes se i navzdory přetrvávajícím problémům obchoduje za cca 73 dolarů za barel.

Válka nekončí, protože to stále někomu vyhovuje, říká Sergej z Ukrajiny

Strmý pokles ceny ropy ukazuje na možný konec války s Íránem

I akcie evropských zbrojařských firem, které navíc ztrácejí v konkurenci s americkými a izraelskými zbrojaři, se ještě před několika měsíci obchodovaly za dlouho nevídané peníze.

„Firmy jako Rheinmetall, Leonardo, Saab, BAE Systems, Thales či Hensoldt těžily z bezprecedentního nárůstu zakázek po ruské invazi na Ukrajinu a postupného zvyšování vojenských rozpočtů členskými státy NATO,“ říká Jiří Tyleček s tím, že silný růst valuací pak podpořil růst další.

Ukrajinci si přejí konec války. Chtějí své blízké živé a konec zabíjení

Teď však přišel pokles. Když vynecháme německý Rheinmetall, který na trzích odepsal oproti letošnímu jaru 25 procent své hodnoty, za čímž stojí i aktuální zpráva o fregatách, pokles zaznamenaly i další evropské zbrojní firmy. Evropská zbrojovka BAE Systems oproti letošnímu jaru ztrácí 24 procent, francouzská zbrojovka Thales je oproti jaru minus sedm procent. Podobně je na tom německá zbrojovka Hensold / Renk.

Pěkný příklad dává i česká zbrojovka Czechoslovak Group [CSG], která vyrábí munici, jež je v konfliktu na Ukrajině klíčová. Její akcie od slavného historického vstupu na burzu na začátku letoška odepsaly přes 60 procent své hodnoty. Samozřejmě, že tyto propady mají víc důvodů, než je naděje na konec války na Ukrajině. Nicméně i ty ukazují současný trend.

Investice do obrany se nezastaví

Podle Jiřího Tylečka i přes aktuální pokles evropského zbrojního průmyslu nelze tvrdit, že by snad výdaje na obranu v Evropě klesaly. Připomíná, že členské státy NATO se dohodly na postupném zvýšení výdajů na obranu a bezpečnost na úroveň odpovídající pěti procentům hrubého domácího produktu [HDP] do roku 2035. Z toho mají 3,5 procenta zahrnovat klasické vojenské výdaje a dalších 1,5 procenta investice do infrastruktury, logistiky, kybernetické bezpečnosti a odolnosti státu.

„To znamená, že celkový objem výdajů pravděpodobně zůstane vysoký, přestože jejich struktura se může měnit,“ vysvětluje a dodává: „Přes současný pokles valorizace většina analytiků nadále předpokládá, že evropský cyklus zbrojení potrvá mnoho let. Poslední události jsou spíše připomínkou politické povahy trhu veřejných zakázek než signálem konce evropského boomu obranných výdajů.“

Komentář: Něco je špatně, když Britové cvičí na německých lodích

I tak se nabízí otázka, pokud nic nenasvědčuje konci „evropského boomu obranných výdajů“, proč se tak výrazně propadá celý evropský průmysl. Jakkoli se jedná jen a jen o spekulaci, jednou z možností je brzký konec války na Ukrajině. Pro posun v jejím vývoji hovoří hned několik bodů.

• Situace kolem Íránu se uklidňuje. USA se mohou znovu soustředit na Ukrajinu.
• Ukrajina je dlouhodobě plajte. Její podpora je dlouhodobě neudržitelná.
• Sílí tlak USA i zemí EU vydělat na obnově Ukrajiny. Trump se tím netají.

Ukrajina dnes Německu nahrazuje Rusko, říká diplomat Erik Siegl

—

K těmto bodům se ale přidávají i další „náznaky“. Tím docela aktuálním je včerejší oznámení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten řekl, že po poradě s šéfem tajné služby SBU o útocích ukrajinských dronů v hloubi Ruska schválil 40denní operaci, která má Moskvu přimět k ukončení války. Aniž by řekl více, oznámil plán, v němž používá termín „ukončení války“. Kdyby to třeba i za podpory USA vyšlo, jistě se rád pochlubí, jak prozíravě postupoval.

Spectator: Nadějí pro Ukrajinu je prezident Trump, nikoliv Zelenský

I americký prezident Trump poněkud mění přístup k celému ukrajinskému problému. Zelenského tento týden na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dokonce pochválil. Řekl, že si proti Rusku vede celkem dobře. Přitom to není tak dlouho, kdy o Zelenském mluvil jako o diktátorovi, podvodníkovi a nevděčníkovi. A všelicos dalšího se mu na něm nelíbilo. Nyní ale uvedl: „Přinejmenším se drží. Na obou stranách umírá spousta lidí, ale myslím, že si vede celkem dobře.“

Dech dochází i Rusku

A pak je tady Rusko. To sice nyní více vydělávalo kvůli americko-izraelské válce s Íránem na dražší ropě, ale to končí. Co ale nekončí, jsou výdaje na válku s Ukrajinou. A ty podle dostupných informací jen letos překročí ruský státní rozpočet nejméně o dva biliony rublů [cca 590 mld. Kč]. Na přelomu května a června to uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov. Ve scénáři, který označil za vůbec nejčernější, by tyto výdaje letos překročily ruský státní rozpočet o čtyři biliony rublů [cca 1,17 bilionu Kč].

Podobně jako v Česku postupují centrální bankéři v Rusku

To se děje za situace, kdy se ruská ekonomika propadá. V letošním prvním čtvrtletí podle údajů tamního statistického úřadu ruský hrubý domácí produkt [HDP] klesl o 0,2 procenta. A byl to první pokles za tři roky. Zemi navíc dlouhodobě sužuje zdražování. A i když ta se nyní pohybuje na hranici pěti procent, podle serveru Trading Economics „vnímaná inflace“ běžných Rusů se pohybuje kolem 12 až 14 procent.

Ruský HDP klesl poprvé od roku 2023. Silně sněžilo, tvrdí úřady

Tento rozpor podle serveru působí vysoká příjmová nerovnost a fakt, že lidé mimo velká centra utrácejí větší část rozpočtu za základní potraviny a zboží, jež zdražovaly nejrychleji. Problém je i v tom, že když lidé válčí, chybějí ve výrobě. Což platí jak pro Rusko, tak pro Ukrajinu. A dále: rusko-ukrajinská válka trvá čtyři roky a za tu dobu částečně otupí i to nejostřeji nabroušené „vlastenecké nadšení“. Zvlášť, když obětí jenom přibývá.

Daniel Tácha