Turecká centrální banka zakáže od 30. 4. využívat kryptoměny pro platby. Turecko se tak přidává k Číně, Nigérii, Nepálu, Bolívii, Indii a dalším zemím, které kryptoměny taktéž omezují. Podle turecké centrální banky jsou kryptoměny bezpečnostní riziko a nepodléhají státní regulaci a kontrole.

Turecká centrální banka, která před nedávnem kvůli zvyšujícím se cenám, významně zvedla úrokové sazby, svůj krok odůvodnila tím, že hodnota kryptoměn je nestabilní, transakce neodvolatelné a kryptoměny se využívají při nelegálních obchodech.

„Má se za to, že jejich používání při platbách může způsobit nevratné ztráty pro strany transakcí kvůli výše uvedeným faktorům. Zahrnují i prvky, které mohou narušit důvěru v metody a nástroje, které se v současnosti při platbách používají,“ stojí v prohlášení turecké centrální banky.

V nových předpisech, které vstoupí v platnost 30. dubna, proto centrální banka zakázala používat kryptoměny a další kryptoaktiva k nákupům zboží a služeb. Minulý týden turecké úřady požádaly obchodní platformy o poskytnutí informací o uživatelích. Cena nejznámější kryptoměny bitcoin po oznámení zákazu jeho užívání pro platby klesla přes čtyři procenta.

Bitcoin se objevil v roce 2009. Za jeho spuštěním stál někdo, nebo skupina známá jako Satoshi Nakamoto. Dalšími průkopníky byly Litecoin, Peercoin a Namecoin, dále pak Ethereum, Cardano a EOS. Ty jsou známy jako „altcoins“. V loňském roce se na trhu objevilo více než 3 500 nových kryptoměn, jak vyplývá z databáze Coinmarketcap.com.

Turecké hospodářství z pohledu kryptoměn

Objem obchodování s kryptoměnami v Turecku se od začátku února do 24. března vyšplhal na 218 miliard tureckých lir [asi 584 miliard Kč]. Ve stejném období loni to bylo zhruba sedm miliard lir. Výrazný vzestup zaznamenal v několika dnech po březnovém odvolání šéfa turecké centrální banky, které vedlo k oslabení turecké liry až o 15 procent.

Turecko bojuje s inflací. Sazby tam stouply na 19 procenta

Kryptoměny se stále častěji využívají jako investiční aktivum, k nákupům zboží a služeb se příliš nepoužívají. Společnost Royal Motor se tento týden stala první podnik v Turecku, který platby v kryptoměnách začal přijímat. Firma v zemi prodává luxusní automobily Rolls-Royce a Lotus.

Rozhodnutí Turecka bude mít na obchodování s bitcoiny v delším časovém horizontu podle ředitele největšího českého obchodníka Bitstock.com Martina Stránského jen nepatrný vliv.

„Jde nicméně o nešťastný krok, který kryptoměny v této zemi posunuje do šedé zóny. Je naivní se domnívat, že se investice do bitcoinu sníží, protože jde stále spíše o investiční aktivum než o prostředek směny,“ uvedl.

Zdůraznil, že cena bitcoinu se tento týden vyšplhala na rekord a přiblížila se hranici 65 tisíc dolarů. V pátek [po oznámení turecké centrální banky] sestoupila pod 61 tisíc dolarů.

Kryptoměny v Česku i v Nepálu

V Česku se loni nakoupily kryptoměny v hodnotě čtyř miliard korun. Což je hodně, ale o závratnou částku zatím nejde. Jen na úsporách leží u českých bank 4,7 bilionu korun. Podle serveru Bitstock.com ale velkých českých investorů do bitcoinu přibývá. Jeho cena letos v lednu dosáhla 800 tisíc korun českých a 9. února 2021 překročila jeden milion korun.

ABCD investora: Pozor na nákup bitcoinu skrze třetí strany

Důvěru investorů zvyšuje ochota velkých podniků a institucí kryptoměnu přijímat jako „běžné“ platidlo. Tímto krokem zároveň kurz kryptoměny roste. Reagoval tak na zapojení například společnosti Paypal, Tesla, Mastercard a J&P Morgan Chase.

Na druhé straně obchodování s kryptoměnami, placení jimi nebo nákup zboží a služeb je nezákonné v Nepálu, Maroku, Kyrgyzstánu, Bolívii, Bangladéši a Ekvádoru. Problémy s kryptoměnami pomalu vyplouvají i v Rusku. Druhým největším trhem bitcoinu, po USA, je předlužená Nigérie. Proto i její centrální banka obchodování v této měně zakázala. Černý trh s bitcoinem se v zemi stal okamžitě tím nejrychleji rostoucím na světě. Země je ve vážných finančních problémech. To se projevuje například zákazem vývozu deviz ze země.

Kryptoměny vadí Spojeným státům i EU

Kryptoměny se potýkají s kritikou a kontrolami regulátorů po celém světě. Stále častěji se mluví o tom, že by vlády mohly začít podnikat kroky proti jejich používání. Mnoho významných činitelů, včetně americké ministryně financí Janet Yellenové a šéfky Evropské centrální banky [ECB] Christine Lagardeové, už vyjádřila obavy v souvislosti s používáním kryptoměn k praní špinavých peněz, financování terorismu a dalším nezákonným aktivitám.

ECB má obavy z rozmachu bitcoinu. Připravuje digitální euro

Agentura Reuters minulý měsíc s odvoláním na své zdroje uvedla, že Indie chystá zákon zakazující kryptoměny. Pokud by v zemi někdo obchodoval s kryptoměnami nebo takový digitální majetek vlastnil, dostal by podle nové legislativy finanční sankci. Z velkých ekonomik zakázala těžbu a obchodování s kryptoměnami Čína. Peking ale za vlastnictví kryptoměn zatím netrestá.

Jedním z důvodů je to, že těžba kryptoměn má negativní vliv na životní prostředí. Vyžaduje velkou spotřebu elektrické energie, zvláště pak bitcoin. Například v Číně, kde využívají k výrobě elektřiny hlavně uhlí, těžba bitcoinů ohromně zvýšila tamní uhlíkovou stopu.

Byla to ale opět Čína, která ohlásila přijetí první oficiální kryptoměny. Její těžbou pověřila státní firmu YuanPay Group, obchodování začalo letos 27. dubna za zahajovací cenu 0,12 yuanu, přičemž kurz yuanu k euru činí cca 0,13 eur. Ve srovnání s ostatními kryptoměnami je tedy neskutečně levný.

–ČTK/AM–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here