Bankám chce Stanjura vzít 60 % z čistého zisku

389
zisku
Foto: Redakce FinTag.cz

Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne Ministerstvo financí ČR [MF ČR], má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že novou daní vybere 25 miliard korun každý rok.

Vyplývá to z včerejšího [5.10.] jednání ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] s vedením České bankovní asociace [ČBA]. Podle ministerského plánu daň zaplatí šest největších tuzemských bank. K nim patří Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.

Itálie s daní z mimořádných zisků neuspěla. Tak ji zvýší

Vyměřovacím základem pro výpočet daně z mimořádného zisku budou stavy z let 2018 až 2021, které se zprůměrují, a k výsledku se přidá dvacet procent navíc. Vstupní parametr pro toho, kdo se stane plátcem daně, bude čistý úrokový výnos nad šest miliard korun v roce 2021. Finální návrh daně představí resort financí na tiskové konferenci dnes, tedy ve čtvrtek 6.10. v odpoledních hodinách.

Aktualizace: Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent. Na tiskové konferenci to  oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura.

Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun.

Názory na daň z mimořádného zisku se odlišují

Názory ekonomů na uvalení takzvané windfall tax na banky se liší. Někteří tvrdí, že jde o legitimní krok, protože banky enormně vydělávají na vyšších úrocích České národní banky [ČNB]. A peníze vláda nyní potřebuje, aby je mohla využít ve svých plošných opatřeních na podporu domácností a firem ve věci drahých energií.

Jiní naopak tvrdí, že mimořádné tříleté zdanění poškodí konkurenční prostředí. A odmítají i argument o vysokém inkasu bank díky vyšším úrokovým sazbám centrální banky.

„Když byly úroky České národní banky nízko, tak z vlády také nikdo nechodil za bankami, že by jim to chtěl kompenzovat. Že nevydělávají tak, jak by mohly,“ uvedl nedávno například hlavní analytik XTB Jiří Tyleček.

Vláda jedná neprofesionálně, připustil poradce Síkely

Jinou skutečností je, že banky na to, jaká je aktuální měnová politika centrální banky, nemají žádný vliv. Česká národní banka se rozhoduje nezávisle. Ke zvyšování úrokových sazeb ji nutí inflace, protože k jejím hlavním úkolům patří cenová stabilita. Jednou z příčin vysoké inflace v Česku je pak i finanční podpora ze strany státu domácnostem a firmám v době covidu a války na Ukrajině. Významnou změnu v daňové oblasti značilo zrušení takzvané superhrubé mzdy, kterou ruku v ruce v minulých letech prosadila politická uskupení ODS a ANO. Státní rozpočet v důsledku zrušení superhrubé mzdy rázem přišel o příjem ve výši cca sto miliard korun ročně.

Vláda má reformovat a ne jen vybírat další peníze

Nyní ministr financí z ODS, která hlasovala pro zrušení superhrubé mzdy, navrhuje daň z mimořádných příjmů jako řešení pro naplnění státní kasy. Příjmy z daně chce použít na kompenzace vysokých cen energií. Podpory přitom vláda prostřednictvím zastropovaných cen energií a úsporného tarifu dopřává i domácnostem, které je s ohledem na jejich příjmy nutně nepotřebují. Případně mají ceny energií zafixované na nízkých hladinách.

Vláda zastropovala ceny energií. Platit mají i v roce 2023

Stanjura dlouhodobě mluví o tom, že daň z mimořádných příjmů uvalí nejen na banky, ale i rafinerie a energetické firmy. Nově potvrdil, že daň vztáhne i na těžaře fosilních paliv. Podle akcionářů ČEZ už jen tím poškodil firmy v těchto sektorech na finančních trzích.

„ČEZ přišel na tržní kapitalizaci o 150 miliard korun jenom kvůli tomu, že se tady žvaní o windfall tax. Prostě, kdyby do toho ten stát nezasahoval, udělal by vůbec nejlíp,“ okomentoval počínání státu například drobný investor ČEZ Jaroslav Šura.

A dodal: „Pokud potřebuje peníze do státního rozpočtu, který je děravý jako cedník, stejné peníze jako z windfall tax si může vzít z dividendy ČEZu. […] Chápu, že když stát má mimořádné výdaje, hledá mimořádné příjmy, ale to se dělá tak, že udělá restrukturalizaci příjmů státního rozpočtu. Třeba začne už konečně s důchodovou reformou.“

Vláda banky zdaní podle svého. V energetice dá na EU

Zatímco u energetických firem a rafinerií vláda počítá se zavedením pravidel podle evropského opatření, u bank prosazuje vlastní podmínky. Banky uvalení mimořádné daně odmítají. ČBA před několika týdny nabídla podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a přinesla by státu až 50 miliard korun. Návrhy zahrnovaly například podporu dostupného bydlení, kde stát docela selhává. A dále navrhly financování Státního fondu dopravní infrastruktury, pomoc občanům při pokrytí finančních závazků ve smyslu odložení splátek dluhů, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou.

Banky nechtějí mimořádnou daň. Státu nabídly peníze

Podle Jaroslava Šury i přes vysoké zisky bank značí zavedení mimořádné daně těch, kteří vydělávají více než ostatní, v principu velice nebezpečný krok.

„Windfall tax otevírá Pandořinu skříňku. Totiž, to klidně po této vládě může přijít nějaká vláda populistů, která si jen ukáže prstem a zdaní toho, kdo ji napadne. A řekne, vždyť ta vláda před námi to také udělala,“ uvedl.

Daň z neočekávaných příjmů má první odpůrce

V této souvislosti docela odmítl argument současné vlády o nutnosti kvůli válce na Ukrajině a jejím dopadům zdanit daní z neočekávaných příjmů banky.

„Ať rovnou vláda řekne, že banky mají dost peněz a jsou bohaté. A tak jim pojďme ty jejich peníze prostě sebrat. Tomu rozumím, ale ať to vláda nesvaluje na válku,“ uvedl.

Fakt je, že banky peníze mají. Zisky bank a spořitelen v letošním prvním pololetí rostly. Jejich souhrnný čistý zisk podle dat ČNB meziročně stoupl o 23,6 miliardy Kč na 54,61 miliardy korun. Aktiva bank činila ke konci června 9,624 bilionu korun, což je o 1,1 bilionu korun více než na konci roku.

–DNA/ČTK–

1 komentář

  1. V návaznosti na můj příspěvek pod článkem „Vláda určila ceny energií. Platit mají i v roce 2023“ pod tímto článkem pokračuji: „Opět k vám mluví kapitán stroje času, se kterým se milí účastníci nacházíte na výletě do minulosti, do časů socialisticky řízené ekonomiky. Nyní se z oblasti energetického hospodářství přesouváme do oblasti bankovnictví. Jak jste na minulé zastávce viděli, centrální plánování v oblasti energií vytvořilo velké nerovnováhy v tržním prostředí. Proto je nutné centrálně regulovat i oblast bankovnictví, do které se tímto přesunula tvorba zisků. Jak pohledem z okna lodi do oken vládního úřadu vidíte, bylo přistoupeno k centrálnímu určení, kolik si maximálně smějí vydělat. Co přesáhne, se jim za účelem nejen zvýšení jejich motivace zisk vytvářet, ale hlavně k dorovnání tržních nerovnovah, rovnou zabaví. Bohužel vystoupení z lodi za účelem detailního prozkoumání není z bezpečnostních důvodů možné. Navíc nám dochází zelené palivo, budeme se muset vrátit. Ovšem na základě zkušeností z předchozích výletů, které jsem jako kapitán lodi do takového prostředí absolvoval, si určitě dovedete představit, jak vše vypadalo, když pod plán a zásahy vlády spadaly všechny podniky a instituce. Tedy, že se plánovalo, vyhodnocovalo a regulovalo množství všech výrobků. To znamená od lokomotiv až po toaletní papír. Jaké dopady to pro život obyvatelstva mělo, jste dnes názorně viděli v sekci energetické a finanční. Chci vám poděkovat, že jste si výlet zakoupili, přeji vám příjemný návrat a loučím se slovy s Bohem, neboť předpokládám, že z důvodu astronomické ceny výletu si ho už nebudete chtít zopakovat.“

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here