„Ze všech výpadků léků, které jsou na českém trhu, přibližně pětina připadá na farmaceutické společnosti v Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz výkonný ředitel AIFP David Kolář.
Vychází z analýzy za posledních čtyři až pět let, kterou AIFP vypracovala. Z ní vyplývá, i když v AIFP nejsou sdruženy všechny inovativní farmaceutické firmy, tak většina výpadků na trhu připadá na léky v režimu off-patent. Tedy léky, kterým vypršela patentová ochrana.
„Nechci říkat, že jsou to starší molekuly, ale jsou na tom trhu už delší dobu. A vypozorovali jsme, že zároveň dochází k výpadkům u těch léků, u nichž je menší množství konkurentů. Tedy firem, které by mohly dodat alternativu k chybějícím lékům,“ vysvětluje David Kolář v podcastu ZdraveZpravy.cz, které jsou sesterským serverem FinTag.cz.
Podle něj z toho zřetelně plyne, že u léčiv, které chrání patent, je pravděpodobnost výpadků podstatně nižší. Jedním z důvodů je i to, že většina inovativních farmaceutických firem sdružených v AIFP své léky vyrábí v unijních zemích. Roli v problematice výpadků podle něj sehrává i počet dodavatelů v dané skupině léčiv.
„Čím menší konkurence je na trhu, tím větší je pravděpodobnost výpadků léků,“ tvrdí.
Podle jeho slov i to částečně vysvětluje, proč některé léky scházejí v Česku, i když jsou běžně dostupné v jiných evropských zemích. Důvodů je podle něj samozřejmě více, ale svou roli ve výpadcích sehrává i to, že český trh je oproti například polskému trhu o poznání menší. To značí, že je o něj mezi výrobci léků menší zájem.
Problematika výpadků léků je složitější, říká David Kolář
Zkraje podcastu se David Kolář podrobněji věnuje nedávným útokům ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] vůči farmaceutickým firmám. Ten se například na posledním jednání sněmovního zdravotnického výboru tvrdě obul do „morálky“ farma firem na českém trhu.
„Korektnost v tomto směru skončila, mám toho plné zuby, abych byl pořád za pitomce,“ řekl před poslanci ministr Válek na adresu farma firem.
Za důležité proto ministr nyní považuje přijmout co nejtvrdší zákony. Zákony, které by jeho resortu a jeho za lékovou politiku odpovědným organizacím daly podle jeho slov trumfy do ruky. Díky nim by se podle ministra farma firmy neodvážily třeba jen nahodile přerušovat do Česka nasmlouvané dodávky léků.
David Kolář ale říká, že takový pohled problematiku výpadků léků významně zjednodušuje: „Já si myslím, že to, jak to nyní ministr Válek staví, je určité zjednodušování. Kdyby to tak jednoduché bylo, tak už tady žádný problém s výpadky léků pravděpodobně nemáme,“ říká v podcastu.
„Všichni kolegové, u kterých jakýkoli výpadek hrozí, nebo už nastal, problému věnují maximální pozornost. A snaží se o to, aby ty dodávky přípravků, pokud už chybí, byly do České republiky co nejdříve navráceny. Snaží se maximálně o to, aby se pacient ke své léčbě dostal,“ dodává.
Argumentuje, že výpadek léku na trhu je většinou souhra více okolností najednou. Říká, že se může stát, že výrobce neobdrží nějaký materiál, který je nutný pro výrobu léčivého přípravku. Může nastat problém v rámci distribučního procesu.
„Ne všechno může výrobce sám o sobě ovlivnit,“ vysvětluje.
Do Česka směřuje více léků než v roce 2019
David Kolář v podcastu dále překvapivě říká, že výrobci do Česka dodávají v poslední době o deset až 20 procent více léků, než dodávali například v roce 2019. Na otázku, proč tedy léky na trhu tak často schází, odpovídá, že je to vyšší spotřebou. A pak tím, že výpadek jednoho léku iniciuje výpadek dalšího. To kvůli tomu, že slouží jako náhrada. Ceny léků a výše úhrad za léky v Česku je podle něj také jedním z důvodů. Ale rozhodně ne, jak tvrdí, tím nejdůležitějším.
„Nemyslím si, že úhrady a ceny léků v Česku jsou tím nejdůležitějším faktorem. Ale samozřejmě vliv to má. Vidíme nyní na evropském trhu, že některé státy buď plošně, nebo v daných skupinách léčiv, úhrady a ceny zvyšují. A tak budou mít trošičku výhodu oproti českému trhu,“ vysvětluje.
Za vyšší spotřebu a nedostatek léků na trhu podle jeho názoru spíše nemohou ani jejich reexporty. A nemůže za ni ani černý trh s léky, protože s výpadky léků se potýkají všechny evropské země. Vyšší spotřeba léků a s ní spojený jejich nedostatek podle něj pramení například z toho, že se po pandemii covidu zvýšila nemocnost. A dále fakt, že se domácnosti, které dnes a denně slyší o výpadcích léků v médiích, léky předzásobují.
Na otázku, zda pomůže ke zlepšení situace připravená novela zákona o léčivech, která výrobcům nařizuje držet zásoby léků „na skladě“, odpovídá, že si to nemyslí.
Argumentuje zkušenostmi s tímto režimem ze zahraničí. Hlavní chybu v novele spatřuje v tom, že tuto povinnost nařizuje plošně u všech léků, i když se přesně ví, v kterých kategoriích léčiva zejména chybějí.
Evropská komise vykročila špatným směrem
David Kolář v podcastu rozebírá i čerstvě představenou farmaceutickou strategii Evropské komise. Podle něj aktuální opatření EK jdou proti záměru strategie EU z roku 2020.
„Nemyslím si, že Komise vykročila dobrým směrem,“ říká.
Své tvrzení dokládá na nařízení, podle kterého dojde ke zkrácení patentové ochrany u originálních léčiv z deseti na osm let. Případně zůstane desetiletá lhůta zachována, pokud výrobce ale dodá svůj lék do všech unijních zemí. Což je podle něj v praxi minimálně obtížně proveditelné, byť by se o to výrobce snažil sebevíc. Hlavní problém ale spatřuje v opuštění důrazu na inovace a lékovou soběstačnost EU.
„Pokud chci v rámci Evropy zvýšit atraktivitu pro inovace, které by měly v EU vznikat a nacházet uplatnění, ale které si také žádají nemalé investice inovativních farmaceutických firem, a já jim zároveň zkrátím dobu duševního vlastnictví, která je jedinou zárukou toho, že se jim tyto investice vrátí, tak to spolu moc nehraje,“ vysvětluje.
Zároveň dodává, že Spojené státy dnes jednoznačně „válcují“ Evropu z hlediska inovací ve farmacii. Podle něj ji nově začínají „válcovat“ už i asijské země. Co se týče pozice farmaceutického průmyslu v České republice, dodává, že i když se snad blýská na lepší časy, ministerstvo průmyslu a obchodu stále ještě nedospělo k tomu, aby tuzemský farmaceutický sektor vnímalo jako svébytný průmysl se zásadními přínosy nejen pro státní rozpočet.
Daniel Tácha
—
Více informací k tématu výpadků léků na českém trhu, ke klinickým studiím v ČR, ale třeba i přínosu nedávné cesty předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové [TOP 09] do Jižní Koreje, která by Česku měla pomoci jak s výpadky léčiv, tak s jejich výrobou na území ČR, uslyšíte v podcastu s Davidem Kolářem.
Válek, který o léčivech ví velké nic a SUKL, který i když je nedostatek léčiv, tak dále redukuje jejich úhrady – to je kombinace, která skončí velkým průšvihem- podle mě to lze hodnotit téměř jako sabotáž. No a silná slova? Ta mají zakrýt neschopnost a neumětelství jejich autorů.
Pokud je to synáček Koláře, proradný poradce Pávka tak v tom případě má “pravdu”. Momentální info z medií hlásí úplně něco jiného, výrobci léčiv o Český trh nemají zájem … nejsou u nás ty správné zisky jak si tito mafiáni představovali. Amicovid-19 skončil, vydělali jsme miliardy v dolarech na bezúčinných vakcínách a vy si nyní trhněte … Samozřejmě za vše může Čína jak jsme my “VIP” z USA vám poskokům v EU nařídili !