Cena ropy roste. Rusko uvažuje o snížení daně na její vývoz

4091
ropy
Ilustrační foto: Pixabay.com

Zatímco Rusko tvrdí, že sníží daň na vývoz ropy Urals, USA uvádí, že Rusko daň na vývoz ruské ropy zvýší. Ať už Rusko daň zvýší, či sníží, hlavní argument pro změnu sazby daně spočívá v zastropování ceny ruské ropy na světových trzích.

Spojené státy se navzdory nynějšímu vzestupu cen ropy na světových trzích domnívají, že dohoda o cenovém stropu na ruskou ropu dále omezuje příjmy Moskvy a stabilizuje trhy s energiemi. Uvedl to náměstek pro hospodářskou politiku amerického ministerstva financí Eric Van Nostrand na konferenci v Londýně. Amerického náměstka cituje agentura Reuters.

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropská unie a Austrálie od loňského prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů [cca 1 322 Kč] za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu se zakazuje ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cílem tohoto ujednání je omezit Moskvě příjmy k financování války na Ukrajině, ale zároveň zabránit i výraznému výpadku dodávek ruské ropy na světový trh.

Podle Reuters Van Nostrand řekl, že Rusko si na dopady cenového stropu stěžuje. Kreml proto uvažuje o vyšším zdanění vývozců ropy, aby posílil své rozpočtové příjmy. Upozornil ale i na to, že zvýšení daně podkope konkurenceschopnost ruského ropného průmyslu.

Ruské údaje podle něj ukazují, že příjmy ruského rozpočtu plynoucí z ropy se letos v prvním pololetí meziročně snížily téměř o 50 procent. Zdůraznil, že ruská ropa se prodává s výraznou slevou ve srovnání se severomořskou ropou Brent. Ta je hlavním indikátorem vývoje cen ropy ve světě.

„Náš postup zasáhl nejdůležitější zdroj peněz Kremlu. Před válkou příjmy z ropy tvořily zhruba třetinu ruského rozpočtu, v roce 2023 však tento podíl klesl pouze na 25 procent,” uvedl Van Nostrand.

Rusko tvrdí, že daň naopak sníží

Docela jiné informace ale zaznívají ze samotného Ruska. V rozhovoru, který 25. července publikoval web Argumety i fakta, ruský ministr financí Anton Siluanov uvedl, že slevu, kterou ministerstvo používá pro stanovení daně z vývozu ruské ropy, sníží ze současných 25 dolarů [cca 551 Kč] na 20 dolarů [cca 441 Kč] za barel.

Dodal, že při současné ceně ropy Brent kolem 80 dolarů za barel by ministerstvo mělo letos vybrat na příjmech z prodeje ropy a plynu osm bilionů rublů [cca 1,84 bil. Kč].

Cena ropy Brent se aktuálně dostala nad 86 USD [k 6.8.2023]

[Zdroj: xStation 5]

Vyjádřil se i ke kondici ruských veřejných financí. Rozpočtový deficit Ruska se v letošním roce může prohloubit na 2,5 procenta z loňských 2,3 procenta hrubého domácího produktu [v Česku činil 3,6 % HDP, pozn. red.]. Přičemž už loni, kdy Moskva vojenskou invazi zahájila, činil deficit veřejných financí v Rusku 3,3 bilionu rublů [cca 759 mld. Kč], a byl tak druhý nejvyšší v postsovětské éře.

Kromě vojenských výdajů, které narůstají, čelí ruské státní finance klesajícím příjmům z energetiky. Ty v prvním pololetí meziročně klesly o 47 procent. Siluanov uvedl, že schodek rozpočtu bude víceméně v souladu s plánem vlády. Měl by podle něj činit dvě až 2,5 procenta HDP. Ministr ujišťoval, že stát má dostatek prostředků na plánované výdaje, ale postěžoval si na rostoucí náklady na půjčky.

„Kdyby byl rozpočtový deficit nižší, nemuseli bychom se tolik zadlužovat. A náklady na půjčky by byly nižší,” řekl Siluanov.

„Abychom získali peníze, platíme teď u desetiletých dluhopisů už více než 11 procent. Inflace je 3,6 procenta, sazba centrální banky je 8,5 procenta a my si půjčujeme za 11 procent,” pokračoval Siluanov.

Rusko ubralo na tempu růstu deficitu státního rozpočtu

„Protože investoři vidí, že stát má velký apetit si půjčovat, jsou připraveni nakupovat, ale jen za vyšší cenu,” dodal.

Ruská centrální banka minulý měsíc zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,50 procenta. Je to více, než se čekalo.

Cena ropy roste

Cena ropy Brent se nyní pohybuje v blízkosti 85 dolarů za barel. K jejímu růstu v poslední době přispívá omezování dodávek skupinou OPEC+. Ta zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu [OPEC] a její spojence v čele s Ruskem. Ruské ministerstvo financí uvedlo, že průměrná cena ruské ropy Urals v červenci stoupla na 64,37 dolaru z červnových 55,28 dolaru za barel.

„Na finančním trhu aktuálně probíhá stejně jako u mnoha dalších komodit bouřlivé období pro ropu. Cena ropy od konce června vzrostla téměř o 20 procent a překonala hranici 80 amerických dolarů za barel,” uvedl pro FinTag.cz hlavní analytik XTB Jiří Tyleček.

Podle něj letos v červenci cena ropy vzrostla nejvíce od ledna 2022. A důvodů je hned několik. Tím hlavním je rekordní poptávka po ropě a její omezená nabídka.

„Globální poptávka v červenci dosáhla 102,8 milionu barelů denně, avšak producenti ropy nedokázali tak obrovskou poptávku plně uspokojit. A to vedlo ke vzniku deficitu, jehož odhadovaný rozsah činí 2,2 milionu barelů denně,” doplňuje Tyleček.

Nafta nezdraží o dvě koruny, ale o pět korun, tipují analytici

Dohoda o cenovém stropu na ruskou ropu podle amerického náměstka Van Nostranda i tak stále omezuje příjmy a zemím, které nejsou v dohodě zapojeny, poskytuje páku ke sjednávání nižších cen při nákupech ruské ropy.

„Nadále bedlivě sledujeme trhy s ropou a spolu se svými spojenci se soustředíme na vynucování dodržování sankcí,” dodal.

Washington si je nicméně vědom, že situace na trzích se může rychle změnit a že Rusko se bude dál snažit cenový strop obcházet, upozornil Van Nostrand.

Jednání o Ukrajině v Saudské Arábii

Rusko je největším vývozcem ropy na světě za Saúdskou Arábií. Bez zajímavosti pak není, že v saúdskoarabské Džiddě se tento víkend sešli diplomaté a vládní či prezidentští poradci z asi čtyř desítek zemí, aby jednali o principech ukončení ruské války na Ukrajině.

Za Spojené státy se jednání v Džiddě účastnil bezpečnostní poradce prezidenta Jake Sullivan. Účast avizoval i zástupce Číny, která je dlouhodobým partnerem Moskvy. Paříž zastupoval zahraničněpolitický poradce prezidenta Emmanuel Bonne. Rusko organizátoři nepozvali, Kreml ke schůzce ale řekl, že ji “sleduje”.

Ukrajina válku nejspíš nevyhraje, ale Rusko také ne

Kromě západních zemí se jí účastnili zástupci Indie a Brazílie, kteří stran války na Ukrajině zaujímají spíše neutrální postoj. A zatímco zástupci Indie či Jihoafrické republiky se schůzky účastnili osobně, tak za Brazílii na jednání dorazil zvláštní poradce prezidenta Celso Amorim, ale jen prostřednictvím videokonference. Amorim přitom podle agentury AFP řekl, že “jakékoli jednání musí zahrnovat všechny strany”.

„Ačkoliv Ukrajina je největší obětí, pokud opravdu chceme mír, musíme do tohoto procesu zahrnout Moskvu,” řekl brazilský zástupce.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová tento týden obvinila západní mocnosti, že se schůzkou v Džiddě snaží vytvořit “protiruskou koalici”.

–ČTK/DNA–

4 KOMENTÁŘE

  1. kristovy rány mi ukazujeme jak je ivan na tom blbě ale co by dala naše vláda a hodně evropských vlád kdyby měli ekonomické ukazatele ohledně dluhu inflace růstu ekonomiky odvodu daní nárůstu zadluženosti … alespon jako ten ivan

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here