ECB ponechala sazby na stávajících úrovních

100
ECB
Šéfka ECB Christine Lagardeová. V eurozóně jí přezdívají madam inflace. Důvod je, že Evropská centrální banka podle mnohých na inflaci reagovala pozdě. V Německu, kde stejně jako v Česku inflace mnohé obrala o část celoživotních úspor, jí zase vytýkají život v luxusu a odtrženost od reality. / Foto: ECB

Rada guvernérů Evropské centrální banky [ECB] včera [14.12.] podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Depozitní sazba ECB zůstává na čtyřech procentech.

Evropská centrální banka sazby nezvýšila podruhé za sebou. Ve své zprávě uvedla, že inflace klesne rychleji, než předpokládala. Zároveň ale i mírně zhoršila výhled ekonomiky eurozóny na letošní a příští rok. Zopakovala nicméně, že ponechá úroky na dostatečně vysokých úrovních, dokud to bude zapotřebí.

„Rozhodně bychom neměli polevovat v ostražitosti,“ uvedla na tiskové konferenci šéfka ECB Christine Lagardeová.

O snižování úrokových sazeb rada guvernérů ani nejednala, uvedla. Ekonomové očekávají, že banka začne snižovat úroky již v příštím roce. Liší se ale v názoru na to, kdy přesně. Letos v listopadu podle předběžných údajů statistického úřadu Eurostat inflace v zemích platících eurem činila 2,4 procenta. Přiblížila se tak dvouprocentnímu cíli banky.

„Dosavadní zvyšování sazeb se nadále výrazně promítá do ekonomiky. Přísnější podmínky financování tlumí poptávku. To pomáhá snižovat inflaci,“ uvedla ECB ve své zprávě.

Banka loni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, letos v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Loni se inflace v eurozóně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta.

Co předpokládá ECB a analytici

Evropská centrální banka předpokládá, že průměrná inflace v eurozóně letos dosáhne 5,4 procenta. V příštím roce klesne na 2,7 procenta. V zářijovém výhledu předpovídala, že inflace letos dosáhne 5,6 procenta a v příštím roce bude činit 3,2 procenta.

„Brzké snížení sazeb by sice mohlo ekonomice eurozóny pomoci v opětovném růstu, na druhou stranu by došlo ke ztížení boje s inflací,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.

  • Refinanční sazba ECB: 4,50
  • Zápůjční sazba ECB: 4,75 %
  • Depozitní sazba ECB: 4,00 %

Odhad letošního tempa růstu ekonomiky eurozóny centrální banka snížila na 0,6 procenta z dříve předpokládaných 0,7 procenta. V příštím roce nyní ECB očekává růst ekonomiky o 0,8 procenta, zatímco v září předpovídala jednoprocentní růst.

Podle Cverny by první snížení sazeb mohlo přijít už na březnovém zasedání ECB. Analytik Portu Marek Malina má za to, že postupné snižování úrokových sazeb v eurozóně začne ve druhém čtvrtletí příštího roku. Jaromír Gec z Komerční banky pak odhaduje, že ECB sazby sníží pravděpodobně až koncem příštího roku.

Jádrová inflace klesá pomalu, míní centrální banka

V horizontu prognózy, až do roku 2026, ECB neočekává pokles jádrové inflace na 2% cíl. Jádrová inflace podle její predikce letos dosáhne 2,7 procenta a 2,3 procenta v roce 2025.

Inflace v ČR zůstává oproti průměru EU víc než dvojnásobná

Program reinvestic PEPP ECB utlumí podle vyjádření jejích zástupců ve druhé polovině roku 2024. A zřejmě ho úplně zastaví až na konci příštího roku. Program PEPP značí investice ECB do dluhopisů vybraných zemí eurozóny. Jde de facto o kvantitativní uvolňování s cílem vyrovnávat rozdíly v cenách a výnosech jednotlivých států eurozóny. O tom, že program banka brzy ukončí, hovoří její zástupci po každém svém zasedání.

Co se týče ekonomiky, banka v budoucích měsících čeká slabší výkon ve službách, stavebnictví a výrobě. Fiskální politika vlád by podle ní měla snižovat zadlužení jednotlivých zemí a podporovat růst ekonomiku.

„ECB zmínila ale i rizika pro další růst ekonomiky. Je to geopolitické napětí a globální zpomalování ekonomiky. Rizika jsou podle ní vychýlená směrem dolů,“ říká Tomáš Cverna.

BlackRock: ECB zabíjí poslední hřebíček do rakve eurozóny

Podle ECB je geopolitické napětí proinflačním faktorem, stejně jako růst mezd a zisků firem. Mezi protiinflační rizika banka řadí globální ekonomický útlum.

„Výhled finanční stability zůstává křehký,“ vyjasnila včera šéfka Evropské centrální banky.

Dodejme, že tento týden stejně jako Evropská centrální banka se sazbami nehýbal ani americký FED. Americká centrální banka ponechala [13.12.] základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Úrokové sazby FOMC nezměnil třetí seanci za sebou. Stabilita úroků je podle analytiků jedním z hlavních důvodů růstu finančních trhů.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here