Státy Severoatlantické aliance [NATO] se včera zavázaly vynakládat do roku 2035 pět procent hrubého domácího produktu [HDP] na obranu. 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností.
Jak to vidí čeští analytici? Ti se shodují, že zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP představuje velký zásah do veřejných financí. Na tyto výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí.
Zvýšit daně je nejlepší způsob, jak financovat vyšší výdaje na obranu
V dopadech růstu obranných výdajů na firmy se neshodují. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že firmy nejsou na takový nárůst kapacitně připraveny.
—
David Marek, Deloitte: „Navýšení na obranu na pět procent HDP vychází z geopolitických potřeb, nicméně z ekonomického pohledu jde o velmi silný zásah do veřejných financí. Momentálně není žádný fiskální prostor, který by dovolil zvýšit výdaje na obranu bez kompenzace jinde v rozpočtu.“
Podle jeho názoru by se měly jasněji stanovit rozpočtové priority.
Jiří Tyleček, XTB: „Pět procent HDP na obranu je extrémně vysoké číslo. O tom, že bude cíl smysluplně naplňován, mám pochyby.“
NRR: Vyšší výdaje na obranu sníží výdaje do nevojenských aktivit
Vít Hradil, Investika: „Zvýšení investic do armády nepřinese významný ekonomický impulz. Tento efekt bývá největší v sektorech, které mají velký podíl na celkové zaměstnanosti, vysokou technologickou přidanou hodnotu a nízký podíl dovozu, což v případě vojenské techniky u nás neplatí.“
Doplnil, že v prvních letech by si Česko na výdaje spíše půjčilo, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhodobý závazek, bylo by pravděpodobné zvýšení daní.
—
Petr Dufek, Banka Creditas: „Stávající výrobní kapacity obranného průmyslu jsou už nyní vytížené válkou na Ukrajině. Stačí si vzpomenout, jak negativně se ještě nedávno k této industrii stavěly evropské autority a část finančního sektoru. Byla to vlastně oblast tolerovaná nikoliv protěžovaná.“
Petr Bartoň, Datarun: „Zvýšení výdajů na obranu je příležitostí pro tuzemský průmysl. Česko má největší podíl průmyslu v EU. Otázka, kde na to vzít, je ale složitější. Státy nejeví žádnou ochotu přestat rozdávat lidem peníze či jinak na potřebnou obranu ušetřit ani nechtějí zvyšovat daně. A daně platíme v EU už tak vysoké v porovnání se zbytkem planety. Takže se peníze budou brát budoucím generacím.“
Nové peníze na zbraně, investice a Ukrajinu schválil i Bundesrat
—
Lukáš Kovanda, Trinity Bank: „Otázkou zůstává, zda členské země budou muset plnit závazek 3,5 procenta HDP k roku 2030 nebo k jinému datu. Často se skloňuje rok 2032. Pokud by platil termín roku 2030, Česko bude muset navýšit oproti letošku svůj obranný rozpočet v nominálním vyjádření o 120 procent. O takřka 200 miliard korun. V rámci Visegrádské čtyřky dává na obranu nejméně.“
Výdaje na obranu V4 2019 až 2023 v % HDP
[Zdroj: World Bank Group]
„ČR má vskutku co dohánět. Podle nejnovějších dat Světové banky neplnilo do roku 2023 závazek alespoň dvou procent HDP na obranu jako jediná země v rámci Visegrádské čtyřky [viz graf Světové banky výše, pozn. red.]. Na chvostu tohoto kvarteta zemí je Česko, co se výdajů na obranu v poměru k HDP týče, prakticky soustavně od roku 2016. Takže jeho obranný sektor je podle všeho nejvíce podinvestovaný v rámci V4,“ doplnil.
Proti vyššímu zadlužení na obranu ve Sněmovně hlasovalo jen SPD
Český hrubý domácí produkt za loňský rok dosáhl podle Českého statistického úřadu 8,01 bilionu korun. Pokud by hospodářský růst v příštích letech pravidelně dosahoval dvouprocentní úrovně, jaká se očekává v letošním roce, plánovaný podíl obranných výdajů pěti procent HDP by v roce 2035 odpovídal 498 miliardám korun.
Summit NATO přijal včera, za nadšeného povyku universitního pa.lba Fialy a jeho politických kumpánů, závazek o zvýšení zbrojních výdajů všech zemí aliance na 5 % HDP. Ačkoli vláda ČR tvrdí, že část těchto miliard bude směřovat do zdravotnictví, společná akce Fialova politického kumpána Síkely, a 13cti dalších komisařů EU ze sdružení EPP (Za ČR strany KDÚ-ČSL, STAN, TOP-09), opak je pravdou. Brusel se chystá přesměrovat 1.2 bilionu EUR ze sociálních fondů, určených k rozvoji zdravotnictví, vědy, školství a techniky, a k rekvalifikacím osob, které v důsledku politiky Geen Deal přijdou o práci, na zbrojení! Pro ČR to znamená, že přibližně 600 miliard CZK bruselských dotací v příštích 6 letech bude přesunuto ze zdravotnictví, atd., na zbrojení. Protože nárůst zbrojních výdajů ČR od posledního Babiše ke včerejšímu Fialovu závazku v Haagu činí skoro 3,5 % HDP, je z hodnoty HDP ČR jasné, že naše země bude v důsledku Fialova řádění ve věcech veřejných nucena brzy každoročně přesunout ze zdravotnictví, atd. cca celkem 3.5 x 80 miliard CZK = 280 miliard CZK, a ještě přijde o 100 miliard CZK z dotací Bruselu na zdravotnictví atd. Celkem tedy ročně ČR přijde a přesune na válečné výdaje 380 miliard CZK.
Jednoznačně se tak ukazuje, že Fiala představuje absolutní zmar pro budoucnost ČR, a hodlá ve své destrukční činnosti, která se už projevuje historicky dosud nikdy nezaznamenaným vymíráním našeho národa absolutně mizivou porodností, i nadále pokračovat. Málačová (SOCDEM) se ve volbách prý hodlá paktovat s Konečnou (KSČM). Protože proti plánům Ursuly a Síkely na přesun bilionu EUR ze zdravotních programů na zbrojení protestují v Komisi EU jedině evropští socialisté, (evropské pravicové vlastenecké strany nejsou členy Komise EU), je zřejmé, že moderní levice bude v příštích letech zastávat zájmy mladých lidí, kteří potřebují byty, a takové životní podmínky, aby mohli zakládat rodiny a plodit děti. A proto je vznik širokého levicového subjektu v ČR pouze otázkou času. Ze spojení Konečné z Maláčovou nebude mít radost hlavně Fiala, protože hypotetická šance, že STAČILO! nepronikne do parlamentu, a SOCDEM propálí další 2 % hlasů, tímto spojením padla, a bude tak po volbách po Fialovi. Zajímavé bude, zda odpadem části hlasů od SOCDEM kvůli spojení s KSČM budou profitovat Piráti. Pokud ne, můžou si už jít vykopat politický hrob, protože nová levicová koalice je začne vysávat, podobně jak učinily STAN a TOP. (Faktem ovšem je, že evropští socialisté proti plánu Ursuly na přesun bilionu EUR do zbrojení protestují také proto, že mají být kráceny i fondy na Green Deal.)
Já myslím, že politici zkouší, co dostane lidi na náměstí, aby je konečně zbavili toho šíleného břemene, se kterým si nevědí rady. A s hrůzou zjišťují, že nic!
Na jedné straně slyšíme jak Rusko bojuje polními lopatkami,vykrádá čipy z praček,ekonomika
v háji, Putinova rakovina.Když je potřeba lidi vystrašit,hrozí se,jak Rusko napadne okolní státy
NATO.No,perfektní propaganda pro ovce.
Ještě otázka-jak může prezident republiky bez ekonomických kompetencí slibovat navýšení výdajů na zbrojení.Vláda ,která za čtyři měsíce končí slibuje navyšování v příštích deseti,
letech.No to si snad někdo dělá srandu.
Chápu,že zbrojit se musí,ale tak,aby to stát nezruinovalo.Strukturální deficit dnes 200 mld.
K tomu Green Deal a zbrojení.To tedy nám pomáhej Pán Bůh.
V době kdy stávající vláda nedokáže utratit smysluplně ani ta 2% která má momentálně k dispozici a k tomu, aby kvótu splnila posílá dodavatelům další a další zálohy, je naprosto nesmyslné zvyšovat povinnost (minimálně co se týká ČR), na 5%.
A to nemluvím o tom, jakým způsobem jsou zbraně, technika, střelivo, zásoby do skladů, výstrojní součástky a ochraané pomůcky pro AČR nakupovány. Transparentní soutěže jsou něco o čem na MO zřejmě nikdo nikdy neslyšel, nebo slyšet nechce (akce „nehty“.
Rozehnat MO, včetně GŠt a poslat sbírat brambory. Tam z nich bude více užitku!
„Modertátore“ v čem byl můj názor neslušný?
Můžete mi to sdělit? Rád s enechám poučit!
Vy budete asi něco jako ten Fialův Foltýn že?