Ukrajinci v Česku budou moci mít dvě občanství, dva pasy

Česko, Polsko, Německo, USA a Kanada jsou prvními zeměmi, kterých se dotkne nový ukrajinský zákon o vícenásobném občanství. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom Ukrajinci uzavřou dohody i s dalšími státy.

A to s partnerskými zeměmi a podle toho, kde žije největší počet Ukrajinců. Servery Ukrajinska pravda a RBK-Ukrajina o tom včera [26.8.] informovaly s odvoláním na slova prezidenta Zelenského na setkání se zástupci Světového kongresu Ukrajinců [SKU]. Ten sdružuje ukrajinské organizace v diaspoře.

„Zabývali jsme se také otázkou vícenásobného občanství. Zákon byl přijat a vláda brzy vydá potřebné předpisy. Prvními zeměmi, kde se tato ustanovení uplatní, jsou Německo, Polsko, Česká republika, USA a Kanada,“ potvrdil informace na síti X Zelenský.

Ukrajinský server RBK-Ukrajina uvedl, že za určitých podmínek budou moci Ukrajinci současně vlastnit pasy dvou nebo více zemí. Zelenský podepsal zákon o vícenásobném občanství v polovině července, ještě předtím ho v červnu schválil parlament.

„Jsem vděčný členům Světového ukrajinského kongresu za jejich aktivní práci pro Ukrajinu,“ uvedl v této souvislosti ukrajinský prezident na včerejším jednání SKU.

Politico: Válka zrychluje pokles počtu obyvatel Ukrajiny

Světový kongres Ukrajinců je nevládní organizací, která zahrnuje více než 150 společností ze 33 zemí světa. Jeho politika spočívá v integraci Ukrajiny v evropské a euroatlantické oblasti. Soustředí se na humanitární pomoc Ukrajině, obranu proti ruské propagandě a ochranu národních a náboženských práv Ukrajinců.

„Bavili jsme se spolu o diplomatické práci, tlaku na Rusko, návratu unesených dětí, podpoře našich školáků a přilákání investic do rekonstrukce. Také jsme se zabývali podporou našich vojáků. Zástupci Kongresu uvedli, že vybrané finanční prostředky již nasměrovali na drony a pick-upy pro frontu,“ přiblížil náplň jednání ukrajinský prezident a poděkoval SKU za pomoc.

K zákonu o vícenásobném občanství dále uvedl, že seznam zemí, se kterými Kyjev umožní vícenásobné občanství, se podle něj shoduje s bezpečnostními zájmy Ukrajiny. I umožní Ukrajincům, které ruská invaze donutila odjet do zahraničí, uchovat si vazbu s vlastí.

Ukrajinci v Česku s dvojím občanstvím

Podle studie o vývoji počtu Ukrajinců v Česku, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV], by mohlo v Česku trvale zůstat 260 000 uprchlíků z Ukrajiny. A další v následujících letech přijdou.

Většina Ukrajinců v Česku zůstane, ukazuje studie MPSV

Na konci března pobývalo v ČR podle ministerstva vnitra 364 600 uprchlíků s dočasnou ochranou. Dalších 708 700 osob ze zahraničí mělo povolení k pobytu. Celkem žilo v ČR asi 1,07 milionu cizinců, největší podíl drží Ukrajinci. Už před válkou na Ukrajině v ČR žilo cca 200 tisíc Ukrajinců. A například zkraje roku 2023 Česko evidovalo 649 303 Ukrajinců.

Vláda Petra Fialy [ODS] ukrajinským uprchlíkům v tom, aby v České republice zůstali, vychází vstříc. Těm, kteří by se chtěli v Česku usadit, nabízí změnu dočasné ochrany na základě víza na zvláštní dlouhodobý pobyt. Upravuje to vládní nařízení o podrobnostech registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu.

Má to ale své podmínky. Uprchlíci z Ukrajiny by zvláštní dlouhodobý pobyt mohli získat, pokud v České republice žijí alespoň dva roky, nepobírají humanitární dávku a mají doložitelný roční příjem minimálně 440 000 korun hrubého. Za každou další společně registrovanou osobu by se částka zvedla o 110 000 korun.

Vláda chystá pro uprchlíky z Ukrajiny zvláštní dlouhodobý pobyt

Se zvláštním dlouhodobým pobytem by si uprchlíci po pěti letech mohli stejně jako ostatní cizinci požádat o povolení k trvalému pobytu.

„Zvláštní dlouhodobý pobyt je koncipován jako nabídka dlouhodobého usazení v České republice a motivace k další integraci pro ty držitele dočasné ochrany, kteří jsou již natolik soběstační a dostatečně adaptováni, že nepotřebují ochranný status,“ uvedli autoři návrhu.

Podmínkou pro zvláštní dlouhodobý pobyt je i bezúhonnost. Uprchlík by musel být v Česku nejméně od konce března 2023. V ČR by musel mít doložitelné zaměstnání či podnikat a platit daně a odvody, na zdravotním pojištění by nesměl vykazovat nedoplatky. Občanovi Ukrajiny, který splňuje dané podmínky, nic nebrání podat si žádost o české občanství.

Jak to má Česko s Ruskem

Praxi vícenásobného občanství s Českou republikou se řeší i s Ruskou federací. A loni se stala nástrojem politického boje. Vládní zákon Lex Ukrajina 7 prostřednictvím pozměňovacího návrhů upravoval podmínky, za nichž občané Ruska mohou získat české státní občanství. A nově nařídil, aby se ti Rusové, kteří chtějí české občanství, vzdali občanství ruského, to i u ruských úřadů.

„Ten nový návrh cílí na jedinou skupinu žadatelů jen na základě státní příslušnosti. A to je skutečně v rozporu se zásadou rovnosti a nediskriminace, jak stanoví Listina základních práv a svobod,“ uvedla k tomu pro FinTag na konci loňského roku spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská.

My v Česku teď uděláme matrjošky i z odpůrců Putina, říká šéfka Zelených

Návrh označila za diskriminační a vzdání se ruského občanství jako procesně nemožné, zejména pro lidi, kteří mají v Rusku rodinné závazky nebo majetek. Už to, že Rusko může vyžadovat osobní přítomnost žadatele o české občanství, podle ní značí riziko.

„Návrh neřeší situaci běžných lidí. Tedy těch lidí, kteří se nemohou vzdát ruského občanství z rodinných, politických nebo praktických důvodů. […] V praxi to pak může vést i k tomu, že například mladého muže, který odjede z Česka do Ruska, aby se zbavil ruského občanství, v Rusku exemplárně odvedou,“ doplnila v rozhovoru My v Česku teď uděláme matrjošky i z odpůrců Putina.

Rusové jsou riziko, říká předkladatel návrhu

Předkladatel kontroverzního pozměňovacího návrhů, který přiměl ruskou komunitu k vytvoření speciálně tomuto návrhu určených internetových stránek, byl poslanec STAN Martin Exner. Ten ho v rozhovoru pro FinTag hájil. Lidi s českým i ruským občanstvím označil za riziko, kterému návrh zabrání.

„Žádný jiný stát neoznačuje Česko za nepřátelský stát. A z žádného jiného rizikového státu nežádá o české občanství tolik žadatelů,“ vysvětlil svůj náhled na potřebnost úpravy.

Lidé s českým i ruským občanstvím jsou riziko. Zabráníme mu

Podle něj Rusko a jeho tajné služby vždy využívaly ruské menšiny v jiných zemích ke svým cílům a operacím. Odvolal se na ruské zahraničně-politické a vojenské koncepce.

„Náš návrh má zabránit vytvoření početné ruské komunity lidí s českým i ruským občanstvím na našem území. A to také, aby tito občané nemohli být vydíráni a zneužíváni ruskými tajnými službami k vlivovým operacím v ČR a EU,“ vysvětlil.

Zákon o státním občanství z roku 2013 v paragrafu 13, který stanovuje – státní občanství České republiky nelze udělit žadateli, který ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví, nebo majetkové hodnoty – označil v aktuální chvíli ve vztahu k ruským občanům za nedostačující.

–DNA/ČTK–