Není to tak dlouho, kdy mnozí politici, novináři i ekonomové předpovídali USA, ale i Číně a Evropě hospodářský rozvrat kvůli clům amerického prezidenta Donalda Trumpa. Byť cla dozajista ovlivňují světový obchod, armagedon nenastal. Jak to?
Odpovědí se nabízí hned několik.
I přes chaotičnost stanovování cel Donaldem Trumpem nakonec prozatím vždy zvítězil racionální přístup. A tak například cla přesahující i sto procent na obchodní výměnu mezi Čínou a Amerikou neměla nikdy delšího trvání než pár dnů. To znamená, že Trumpova administrativa, jakkoli cla využívá jako obchodní a politický nátlakový nástroj, zůstává v oblasti celního zatížení na dovoz zboží a služeb do Ameriky nohama na zemi.
Přesto platí, že průměrná sazba cla na produkty dovážené do USA vzrostla z 2,3 procenta v roce 2024 na 13,3 procenta letos. Tento nárůst zahrnuje jak sektorová cla [např. 25 % na automobily, 50 % na ocel a hliník, pozn. red.], tak recipročně uplatňovaná cla. To jsou americká odvetná cla vůči obchodním partnerům. Zahrnují ale i speciální cla na Čínu a vybrané produkty z Kanady a Mexika.
Z toho plyne, že Trump cla skutečně zvýšil. Nikoli však tak, jak to mnozí malovali, že Trump uvalí cla v řádu desítek až stovek procent na všechny. Vzhledem k výše uvedeným číslům Trumpova cla naopak srovnala krok s cly ostatních zemí a v některých případech je, pravda, více či méně překonala. Nikoli však drakonicky, jak se o tom mluvilo.
Přesto platí, že s nástupem Donalda Trumpa skončil stav, kdy například cla na evropské vozy do Spojených států činila 2,5 procenta, ale cla na americké vozy do Evropy deset procent. Jak to, že toto kritikům Trumpa a zapřisáhlým zastáncům férového mezinárodního obchodu nikdy předtím nevadilo?
V Americe se zblázní ze zdražení…
Doslova katastrofické předpovědi se v uplynulých měsících rojily v tom ohledu, že Trumpova cla raketově vystřelí v Americe inflaci. I když ta zůstává, jak rádi uvádí analytici nebo zástupci FEDu, mírně zvýšená, k jejímu prudkému růstu za celý rok, co je Trump v úřadu, prozatím nedošlo.
—
Cla se do ceny zboží v USA promítla buďto jen mírně, nebo vůbec. Rozhodně ale nedošlo na slova těch, kteří tvrdili, že Trumpova hloupá cla zaplatí Američané. Kdyby k tomu došlo, nemohla by být například posledně uváděná listopadová inflace v USA na hodnotě 2,7 procenta. Navíc jde o pokles, protože ještě v září činila inflace v USA tři procenta. Data za říjen nejsou kvůli shutdownu známa.
K poklesu přitom došlo i u jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin. Ta v Americe v listopadu dokonce klesla na 2,6 procenta. Čímž se dostala na vůbec nejnižší úroveň od roku 2021.
Trumpova cla inflaci v USA neženou. FED asi znovu sníží sazby
Vývoj inflace v USA v posledních měsících je navíc stabilní. Mírné poklesy střídají mírné vzestupy. A to vše značí, že se nenaplnily ty informace, které plnily přední stránky novin ještě před pár měsíci. A totiž, že Trumpova cla pošlou cenovou stabilitu v Americe docela do kytek. Nic z toho se nestalo. Naopak došlo na to, že na aktuální vývoj reaguje americký FED snižováním úrokových sazeb, i když liknavě. A to zlevňuje peníze v Americe a stimuluje její ekonomiku. Přičemž tato politika bude pokračovat po brzkém vystřídání současného šéfa FEDu Jeroma Powella, který měl blízko k Joe Bidenovi, ale nikdy ne k Trumpovi.
Trump nechce zpomalení ekonomiky. Tlačí FED do nižších úroků
Ostatně byl to právě Trump, který Powella za jeho pomalé snižování sazeb dlouhodobě kritizuje. Často i velice nevybíravě. Na druhou stranu Trump nikterak nezakrýval, a nezakrývá to ani teď, že považuje svou celní politiku ruku v ruce s pokračujícím snižováním úrokových sazeb v USA za spojité nádoby. Cla a sazby se podle něj doplňují. Dlouhodobě je označuje za dva klíčové ekonomické nástroje, jež ve vzájemné symbióze nejenže prospějí americkému hospodářství, ale i veřejným financím. A světe div se, i v tomto případě dochází na jeho slova.
Cla prospívají americkým veřejným financím
Už letos v červenci příjmy Spojených států z cel dosáhly zhruba 100 miliard dolarů [cca 2,1 bil. Kč]. Do konce letošního roku by pak mohla cla prezidenta Trumpa přinést kolem 300 miliard dolarů [cca 6,3 bil. Kč]. Tak to alespoň tvrdí americký ministr financí Scott Bessent. A třeba Rozpočtový úřad Kongresu [CBO] odhadl, že příjmy státního rozpočtu z cel za deset let dosáhnou 2,8 bilionu dolarů [cca 60 bil. Kč]. Přičemž podle Bessenta je tento odhad spíše podhodnocený a skutečné příjmy mohou být vyšší.
Rozpočtový deficit USA poprvé od roku 2022 klesl. Přispěla cla
Avšak zpátky do současnosti: Americké ministerstvo financí v již zmíněném červenci uvedlo, že v květnu hrubé příjmy z cel činily rekordních 22,8 miliardy dolarů [cca 480 mld. Kč]. To je téměř čtyřnásobek loňské částky, kdy Spojené státy na clech vybraly 6,2 miliardy dolarů [cca 130 mld. Kč]. To jen pro představu. A rovněž pro představu – květnová inflace i přes ona pekelná cla byla v USA 2,4 procenta. Přičemž třeba v Česku bez pekelných cel činila 2,9 procenta. Americká inflace tak byla o 0,4 procenta nižší.
Z toho plyne skutečnost, že už v letošním říjnu deficit amerického státního rozpočtu za fiskální rok klesl o 41 miliard dolarů [cca 852 mld. Kč]. Pokles činil 2,2 procenta. A dále: Jakkoli deficit amerického státního rozpočtu i nadále činil v přepočtu úctyhodných 37 bilionů korun, USA zaznamenaly pokles deficitu vůbec poprvé od roku 2022.
Proč došlo ke zlepšení?
Jsou za tím rekordní příjmy právě z cel amerického prezidenta Trumpa. Výsledky za fiskální rok do konce září 2025 už zahrnovaly devět měsíců druhého funkčního období Trumpa. Přičemž cla Trump zavedl až ve druhém kvartále letošního roku. Kdyby je zavedl dříve, dopady do státního rozpočtu by byly ještě přínosnější. Přesto americké ministerstvo financí už ale mohlo konstatovat:
Nižší deficit podpořily rekordní příjmy z cel, které stouply o 142 procent na 202 miliard dolarů [cca 4,2 bilionu Kč].
- Celkové příjmy za fiskální rok se zvýšily o 6 % na rekordních 5,235 bilionu dolarů [cca 109 bilionů Kč].
- Celkové výdaje za fiskální rok vzrostly o čtyři procenta na rekordních 7,01 bilionu dolarů [cca 146 bilionů Kč].
A ještě kapku k tomu. V září, posledním měsíci fiskálního roku, americký rozpočet skončil dokonce rekordním přebytkem 198 miliard dolarů [cca 4,4 bilionu Kč]. Meziročně tento přebytek stoupl o 147 procent. Proč? Protože přišla Trumpova cla!
Pár perliček na závěr
Když se vracel Donald Trump na přelomu loňského a letošního roku do úřadu amerického prezidenta, opakovalo se to stejné, co se dělo, když do něj nastupoval poprvé v roce 2017. Velká část politiků na jeho adresu chrlila špínu za špínou. A stejně tak někteří ekonomové a analytici a samozřejmě i novináři.
Cla Donalda Trumpa letos akcelerují počet insolvencí nejen v USA
Ti všichni hovořili o ekonomickém armagedonu. Že se už tehdy jednalo o docela mylný výhled pěkně popsal v podcastu FinTag už v roce 2014 asset manažer společnosti Amundi John O’Toole.
„Například při amerických volbách v roce 2016 jsme se snažili zajistit proti politickému riziku, že se někdo, jako je Donald Trump, stane prezidentem. Ale pak se ukázalo, že na to trh reagoval mimořádně pozitivně, protože Trump přišel a snížil daně. V podstatě velkou měrou podpořil domácí ekonomiku. Finanční trhy skutečně silně posílily. A to bez ohledu na to, co si o tom muži nebo o jeho politice myslíte,“ uvedl tehdy pro FinTag.
—
I navzdory těmto a podobným slovům kolovrátky vrčely stejnou písničku loni a letos. Trump byl opět v ústech mnohých kazisvět číslo jedna. Byl nevyzpytatelný, sobecký, nerozuměl politice, byl „jenom“ obchodník. A do toho všeho ta jeho šílená cla. Oběžníky nadnárodních firem znovu varovaly před armagedonem, který přijde s Trumpem. A stejně tak některá média. Například list The New York Times [NYT] ještě letos červnu psal, že kvůli Trumpovým clům si Američané nekoupí ani chleba. A v Číně zavřou všechny továrny, protože cla jim zabrání vyrábět pro americký trh.
Cla podle NYT: Nezaměstnanost v Číně a prázdné regály v Americe
Nářek nad Donaldem Trumpem pak zesílil, když v Americe propadla ekonomika. Nikoli však kvůli tomu, že by ji snad Trump škodil, ale že statistiku zkreslily masivní dovozy do USA před platností jeho cel. Což paradoxně zvedlo ekonomické výsledky prakticky všech zemí, které s Amerikou obchodují.
Ale i to byla opět voda na mlýn mnoha expertů. U nás v tom vynikal mimo jiných dnes zářivá hvězda ODS, odpadlý Pirát, exministr zahraničí Jan Lipavský. Ten například z titulu své funkce v té době v Otázkách Václava Moravce na ČT bez uzardění a bez jakékoli oponentury koncesionářům vykládal.
„Trumpovi ekonomika stagnuje, zatímco nám roste. […] V Americe se vyprazdňují v obchodech regály se zbožím.“
Analýza: Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský neví, která bije
Což dokumentoval na nedostatku telefonů Apple, které se vyrábějí v Číně. Jenomže netrvalo dlouho a po náhlém propadu z důvodu masivních dovozů americká ekonomika hned přidala přes tři procenta. A toto tempo si nejen udržuje, ale i v něm přidává.
HDP USA roste o 3,8 procenta. Je za tím vyšší spotřeba domácností
A světe div se, svou roli v tom znovu hrají Trumpova cla. Právě díky nim oznamují jak americké, tak i evropské firmy i společnosti z dalších zemí investice do výroby a vývoje v USA jako na běžícím pásu.
Americká Nvidia rozjede výrobu čipů v USA do 12 až 15 měsíců
A nejde o drobné, ale o stovky miliard dolarů. K tomu se přidává i Trumpova obchodní politika, kdy zajišťuje kontrakty pro americké firmy v zahraničí. A znovu nejde o drobné, ale o stovky miliard dolarů. A jaký je cíl toho všeho?
Impérium, které nic neprodukuje, zanikne
Podle Trumpa je cíl, aby se v Americe znovu rozjela výroba, která předtím dlouhé roky stagnovala. A to dává velký smysl, protože historie ukazuje velice dobře, že ta impéria, která se spolehnou pouze na to, že ovládají okolní státy, se nakonec sesypou jako domečky z karet. Pokud totiž nic neprodukují, nevyrábějí, nemohou počítat s tím, že jim „ono nic“ zajistí zisk, obchodní marži. A skončí. Dotace na dluh jejich krach možná oddálí, ale nezachrání…
Analýza: Amerika jako velmoc skončí, pokud nezačne znovu vyrábět
Amerika má oproti ostatním zemím navíc hned několik výhod. Není to jen technologický náskok. Jsou to i lidé, kteří jsou zvyklí ve většině a bez problémů pracovat.
Šéf JPMorganChace varoval před úpadkem i rozpadem Evropské unie
A dále: Na svou práci, ať už je jakákoli, jsou přirozeně hrdí. A tak jsou i spokojení. To nejen kvůli tomu, že si vydělají dost na to, aby vyšli s penězi, ale třeba i kvůli tomu, že jsou sami svými pány. A tak nemusejí říkat to, co si třeba nemyslí. Počítejme, že to jsou v drtivé většině voliči Trumpa i s jeho cly. Tedy lidé, kteří Trumpa volili proto, aby dělal to, co jim slíbil. Aby oživil americkou výrobu, ekonomiku, omezil imigraci, zlevnil zdravotní péči, vyčistil města „od špíny“. Je na tom snad něco špatného?
Přece kvůli tomu lidé k volbách chodí. Chodí k nim proto, aby ti, které zvolí, dělali to, co oni chtějí. A ne, aby dělali to, co je proti jejich zájmům. Kdo s tím nesouhlasí, ať nesouhlasí. Anebo si klidně dál kritizuje Trumpa a hloupě ho uráží třeba i jen za oranžový odstín jeho pleti. Nic mu to nepomůže. Trumpova cla Ameriku nejenže nerozvrátila, ale naopak jí, jak to tak vypadá, prospěla.
Daniel Tácha
