Ministryně spravedlnosti Marie Benešová [za ANO] včera [31.3.] představila návrh zákona, který má zmírnit dopady pandemie na účastníky soudního řízení. První cíl je ulehčit lidem, kteří nebyli schopni plnit své závazky kvůli koronaviru. Druhý cíl je ulehčit systému insolvenčních řízení, který byl zahlcen již před příchodem krize Covid-19.

Ministerstvo spravedlnosti ve svém návrhu například odkládá povinnost dlužníka podat na sebe insolvenční návrh. Chce zrušit třicetiprocentní hranici pro splacení pohledávek v oddluženích schválených, zmírnění se týkají i exekucí aj. I tento předpis půjde ve stavu legislativní nouze do Parlamentu ČR. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová přitom již v minulosti potvrdila, že připravuje ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR [MF ČR] novelu insolvenčního zákona. Nejde však jen o novelu insolvenčního zákona, připravuje se i novela zákona o spotřebitelském úvěru. I ta by měla upravit podmínky exekucí. Odborníci změny vítají. Přesto ale upozorňují na to, že dopady krize Covid-19 na podnikatele a zaměstnance mohou při současném stavu, kdy je systém insolvenčních řízení stabilně přetížen, vyvolat jeho úplný kolaps.

Jaká je současná situace u insolvenčních řízení

Praxe potvrzuje, že již současná situace v oblasti insolvenčních řízení není vůbec dobrá. Ukazuje mimo jiné na to, že téměř všechny soudy musely již kvůli krizovým opatřením přistoupit k prodloužení lhůt pro zpracování počáteční fáze oddlužení. Například Krajský soud v Českých Budějovicích zákonnou dvouměsíční lhůtu navýšil o tři měsíce, v Brně pak budou mít insolvenční správci na předložení zprávy o přezkumu, zprávy pro oddlužení, soupisu majetkové podstaty a dalších podkladů dokonce půl roku.

„Přímo na výkon činnosti insolvenčních správců se krizová opatření zatím nevztahují. Správci musí nadále fungovat bez omezení a plnit soudem dané lhůty. Čelí komplikacím plynoucím například z omezení volného pohybu osob,“ vysvětluje výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek.

Kromě insolvenčních správců a soudů má stávající situace podle něj nepříznivý vliv také na samotné dlužníky. Ti z podstaty věci patří mezi skupiny nejvíce ohrožené ekonomickými dopady přijatých opatřeních proti šíření koronaviru. Jde přitom o to, že tito lidé až na výjimky nemají žádné finanční rezervy. To znamená, že na ně případné propouštění či omezení příjmu kvůli krizi Covid-19 dopadne nejdříve ze všech a plnou silou.

„Už se na mě začali obracet také dlužníci, kteří musí dál pracovat, aby plnili podmínky oddlužení, ale zároveň nemají respirátory či roušky. Bojí se o svoje zdraví, ale na druhou stranu nechtějí svévolně porušit podmínky insolvenčního procesu,“ uvádí Tomáš Valášek.

Nových insolvenčních řízení bude přibývat

Ten odhaduje, že dobré nejsou ani vyhlídky. V návaznosti na ekonomické dopady stávající situace lze totiž čekat, že bude přibývat nových insolvenčních návrhů. Do existenčních problémů se bude postupně dostávat více lidí i firem. Mnoho dlužníků, kteří jsou v insolvenci nebude schopno plnit podmínky oddlužení.

„To však kromě lidského rozměru celého problému znamená také další administrativní zátěž pro celý systém. Dlužníci, kteří insolvenční řízení zahájili po loňském 1. červnu, kdy nabyla účinnosti novela insolvenčního zákona, sice mohou usilovat o využití možnosti odkladu splácení, ale ani tento institut přetížení systému nesníží,“ upřesňuje Tomáš Valášek s tím, že s novelou narostl počet věřitelů i insolvenčních řízení, v závislosti na regionu, o 100 až 200 procent.

Osobně se domnívá, že kvůli nedostatečné elektronizaci insolvenčního řízení bude hrozit další odkládání lhůt. V krajním případě pak může přijít až určitá forma kolapsu celého systému. Pravděpodobnost takového vývoje podle něj závisí jednak na délce období, po které budou platit krizová opatření. A dále na opatřeních, kterými na další vývoj situace zareagují příslušné centrální orgány.

Lidé, kteří do oddlužení vstoupili ještě před novelou v roce 2019, mají novou naději, že nebudou muset splnit striktně danou hranici 30 % uhrazených závazků během pěti let.

„V takovém případě bude nutno zohlednit ekonomické dopady koronaviru. V případě, že dlužník prokáže souvislost s dočasnou neschopností své dluhy splácet, například výpadkem příjmů či ztrátou zaměstnání, soud bude na tuto mimořádnou situaci brát zřetel,“ tvrdí.

Nový Elektronický insolvenční rejstřík není

Podle odborníků stát nepřistupuje k modernizaci systému insolvenčních řízení dostatečně rychle. Propásl dobu, kdy mohl provést modernizaci IT systému pro insolvenční řízení.

„Nový elektronický insolvenční rejstřík se řeší již od loňského roku a stále je ve fázi výběrového řízení. To považuji vzhledem k červnové novele, kdy byl jasně očekáván nárůst počtu řízení za promarněnou příležitost. Nyní je díky tomu systém zcela zahlcen a čeká se další nápor,“ říká Tomáš Valášek.

Podle něj přitom dnes není ničím výjimečným, když dnes na soud dojdou v rámci insolvence elektronické formuláře, které pracovníci ale musejí nejdříve vytisknout, pak okopírovat a následně jejich kopie znovu nahrát do systému. Přitom již loni bylo vypsáno výběrové řízení na dodavatele nového elektronického insolvenčního rejstříku, které však bylo zrušeno. Nyní na začátku měsíce byl ukončen příjem žádostí do dalšího výběrového řízení, ale prozatím nejsou ze strany ministerstva spravedlnosti žádné informace.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here