Česko a Slovensko jsou společensky polarizované země

Ze srovnání třicítky zemí napříč kontinenty Česko a Slovensko vycházejí jako ty více společensky polarizované. Skoro polovina Češek a Čechů dnes vnímá naši společnost jako velmi, nebo dokonce extrémně rozdělenou.

Vyplývá to z výzkumné spolupráce slovenského Institutu DEKK a analytického ústavu STEM. Podle ní je situace v sousedním Slovensku ještě o něco vyhrocenější než v Česku. Za výrazně rozdělenou tam společnost považuje 60 procent lidí. Češi a Češky jsou ale pesimističtější v tom, nakolik si myslí, že se společenskou polarizaci podaří někdy překonat.

Do jaké míry je vaše země nyní rozdělena v klíčových společenských otázkách?

[Zdroj: STEM, DEKK]

Lidé ve vysoce polarizované společnosti žijí ve stresu, uvádí výzkumníci. To ovlivňuje jejich životní pohodu a v některých případech duševní zdraví.

„Důvěra vůči ostatním klesá, ztrácí se vnímání společné kolektivní identity a potenciálně i roste schvalování násilí vůči názorovým oponentům. Lidé se cítí více součástí menší skupiny se stejnými hodnotami, méně celé své společnosti,“ uvádí výzkumníci STEM.

„Když polarizace dosáhne své hlubší fáze, dochází k „zakopávání“ v názorových pozicích, což znamená, že lidé v jedné skupině již odmítají kontakt s lidmi z jiného tábora. Z názorových soupeřů se stávají nepřátelé, z věcné, byť třeba ostřejší diskuse se stávají osobní útoky a neochota vůbec druhé straně naslouchat,“ popisují dále.

K fyzickému násilí má blíže Slovensko

Data ukazují, že napětí na Slovensku je viditelnější a více přítomné v každodenních zkušenostech lidí. Rozdíl je i ve vnímání fyzického násilí jako legitimního prostředku vůči názorovým oponentům.

„Platí, že 36 percent Slovákov pozná niekoho, kto za posledné obdobie zmenil názor natoľko, že dnes schvaľuje použitie násilia proti ľuďom, ktorí majú iný názor. V Českej republike má okolo seba takýchto ľudí iba 21 percent respondentov,“ vysvětlil hlavní výzkumník a ředitel Institutu DEKK Pavol Kosnáč.

ČNB vede žebříček důvěryhodnosti. Členové vlády ho uzavírají

Pouze 6 % respondentů na Slovensku uvedlo, že se v zemi nepodaří překonat ideologické rozpory. V Česku je lidí s takovým názorem dvojnásobek, a to 13 %. Rozložení výběru dalších možností odpovědí už se mezi oběma zeměmi příliš neliší. Hlavní rozdíl je tedy v počtu těch, kteří situaci vidí zcela bez naděje na řešení.

„Aktuální nízká důvěra ve schopnost politických a intelektuálních elit řešit problémy společnosti a nabízet sjednocující vize vede řadu lidí k přesvědčení, že překonání polarizace není reálné. Vidím v tom odraz pocitu, že ti, kdo by měli sjednocovat, často spíše rozdělují,“ zamýšlí se nad zjištěním Jaromír Mazák, ředitel výzkumu STEM.

„Zároveň platí, že pro Čechy a Češky je typická jistá zdrženlivost ve vyjadřování naděje – jako by pesimismus sloužil coby forma obrany před dalším zklamáním,“ dodává.

Neochota a nedůvěra ochromují společnost

Neochota navazovat romantické, přátelské, kolegiální nebo sousedské vztahy s lidmi, kteří mají opačné politické názory, je v obou zemích podobná. Pro převážnou většinu lidí v Česku i na Slovensku není volba politického oponenta překážkou v navazování těchto vztahů. Pro část lidí to ale překážka je.

Jakou máme populaci, takové máme politiky, říká Miroslav Kalousek

„To znamená, že dôkladnejšie zvažujú, koho si pustia do blízkosti, dokonca aj v praktických a každodenných väzbách ako susedstvo, obchod či nájom. Slovenský prístup je pragmatickejší. Politické názory nie sú prekážkou, pokiaľ vzťah prináša praktický úžitok. Zároveň však platí, že ak už vzťah existuje, Česi ho kvôli ideologickým rozdielom prerušujú zriedkavejšie ako Slováci,“ informuje Kosnáč.

Nakolik je pravděpodobné, že se ve vaší zemí podaří překonat rozpory a najít shodu?

[Zdroj: STEM, DEKK]

„Osobně tu neochotu mít vztahy s lidmi s opačným politickým názorem nevnímám jako příliš vysokou. Nejvíce je to jeden z pěti lidí u romantických vztahů. Může to svědčit i o tom, že jakkoli lidé vnímají společnost jako rozdělenou, ve výsledku situace není tak dramatická a lidé si politiku drží od těla a do osobních vztahů ji tolik nepouští,“ myslí si Mazák.

Vymývání mozků nám škodí vůbec nejvíc, říká Martin Pecina

Výzkumníci STEM a Institutu DEKK se zaměřili také na srovnání polarizace v Česku a na Slovensku v globálním kontextu. Slovensko i Česko skončily shodně ve skupině vysoce polarizovaných zemí. I když Česko je na tom o něco lépe.

–RED–