Think tank Evropského parlamentu [EP] zpracoval zprávu, v níž srovnává obranný průmysl v USA a EU. A třeba zatímco 96 procent všech zakázek amerického ministerstva obrany dostávají američtí zbrojaři, v Evropě je to zhruba 22 procent.
Spojené státy jsou zdaleka největším vývozcem zbraní na světě, uvádí zpráva EP. Loni podle ní dosáhl prodej americké vojenské techniky zahraničním vládám rekordní výše 318,7 miliardy dolarů [cca 6,7 bilionu Kč], to je přibližně 275 miliard eur.
Vývoz amerických zbraní se v letech 2015 a 2019 a 2020 a 2024 zvýšil o 21 procent. Tím stoupl podíl USA na globálním vývozu z 35 procent na 43 procent. To podle dokumentu odpovídá celkovému podílu dalších osmi největších vývozců.
V letech 2020 až 2024 dodaly Spojené státy hlavní zbraně do 107 států světa. Do Evropy se americký vývoz více než ztrojnásobil. Mezi největší příjemce patřily Ukrajina, Spojené království, Nizozemsko a Norsko. Samotná Ukrajina se na veškerém vývozu USA podílela bezmála z deseti procent [9,3 %].
Americká obranná průmyslová základna
Americký zbrojní komplex nadále zůstává největší na světě. Zahrnuje přes 60 000 společností a 1,17 milionu zaměstnanců. Dominuje mu pět velkých korporací: Lockheed Martin, RTX, General Dynamics, Boeing a Northrop Grumman.
Pět největších zbrojních firem podle příjmů [v mld. USD]
[Zdroj: SIPRI 2024]
Jenom tyto společnosti dohromady drží přibližně třetinu zakázek amerického ministerstva obrany. Zároveň inkasují polovinu příjmů ze všech 100 největších obranných společností na světě podle žebříčku SIPRI Top 100. Obecné srovnání s evropskými zbrojaři pak vyznívá jednoznačně ve prospěch amerických firem.
Zatímco celkový obrat obranného průmyslu se sídlem v EU činil v roce 2023 přibližně 120 miliard eur [cca 2,9 bilionu Kč], jen tržby společnosti Lockheed Martin ve stejném roce dosáhly 61 miliard dolarů [cca 1,3 bilionu Kč]. Dalších 41 zbrojních amerických společností z žebříčku SIPRI Top 100 dosáhlo tržeb ve výši 317 miliard dolarů [cca 6,6 bilionu korun].
Prodej amerického vojenského vybavení zahraničním vládám dosáhl v roce 2023 rekordních 318,7 miliardy dolarů [cca 6,7 bilionu Kč]. Naopak evropské firmy exportovaly za zhruba v přepočtu 1,1 bilionu korun. [Srovnání za rok 2023 vychází z dat Asociace evropského leteckého, bezpečnostního a obranného průmyslu a think tanku EP, pozn. red.]
Slabá místa amerického zbrojního průmyslu
Think tank EP si všímá i slabin amerického zbrojního komplexu. Sem patří nedostatek pracovní síly, konsolidace trhu, a hlavně závislost na mezinárodním dodavatelském řetězci. Dokument EP uvádí, že americké ministerstvo obrany „se spoléhá na celosvětovou síť více než 200 000 dodavatelů“. Ti mu dodávají jak zbraňové systémy, tak nevojenské produkty, jako jsou baterie a průmyslová zařízení.
„Například dominance Číny v oblasti vzácných zemin a dalších kritických minerálů představuje strategické výzvy pro autonomii USA. USA dovážejí 70 procent vzácných zemin z Číny. Následuje Malajsie s 13 procenty, Japonsko s 6 procenty, Estonsko s 5 procenty,“ uvádí autoři zprávy EP.
Evropa jde do boje. Bez Číny či Ruska ale zbraně vyrábí jen obtížně
Čína se podle nich podílí zhruba z 90 procent na celosvětové produkci rafinovaných vzácných zemin a disponuje největší separační a čisticí kapacitou. To jí dává značnou páku nad mezinárodními dodavatelskými řetězci. Ilustrují to na chemickém prvku yttrium. To se využívá v radarových systémech, laserech a televizních obrazovkách. Přičemž 93 procent všech sloučenin yttria dovezených do USA v letech 2020 až 2023 pocházely z Číny.
Srovnání výdajů s Evropou: 3,21 % HDP vs. 1,9 % HDP
„Ačkoli členské státy EU své výdaje podstatně zvýšily, stále výrazně zaostávají za USA, pokud jde o celkové výdaje na obranu,“ upozorňují autoři dokumentu EP.
Podle Severoatlantické aliance [NATO] loni dosáhly výdaje USA na obranu 935 miliard dolarů [cca 19,5 bilionu Kč]. To je 3,21 amerického hrubého domácího produktu [HDP]. Z celosvětového měřítka to znamená 37 procent celkových výdajů do obrany. Odhad pro letošek přitom hovoří o částce 980 miliard dolarů [cca 20,5 bil. Kč] a 3,22 procenta HDP.
Loňské výdaje na obranu v zemích Evropské unie činily 343 miliard eur [cca 8,3 bilionu Kč]. To představuje zhruba 1,9 procenta HDP. Odhad pro letošek počítá se zvýšením na 392 miliard eur [9,5 bilionu Kč] výdajů a hodnotě 2,1 procenta HDP.
Víc peněz do obrany? Potíž je v českém rozpočtu, armádě i EU
Velká část evropských výdajů na obranu ale míří mimo země EU. Což je podle dokumentu zásadní rozdíl oproti USA. Tam výdaje na obranu zůstávají převážně „doma“.
Například v letech 2007 až 2016 se 40 procent obranných evropských zakázek realizovalo v Evropě, 60 procent v zahraničí. A trend se nijak nelepší, je tomu naopak. V období od února 2022 do června 2023 to bylo již 78 procent obranných nákupů členských států EU z oblastí mimo unii. Přičemž 63 procent z nich připadalo právě na Spojené státy.
Situace v Americe je úplně opačná. Podle zprávy amerického ministerstva obrany z letošního července zhruba 96 procent všech jím uzavřených zakázek bylo uzavřeno s americkými firmami. Přičemž od roku 2008 USA stabilně vydávají na obranu přes 3 procenta HDP. Loni tyto výdaje činily 3,21 procenta HDP.
—
Think tank EP dále uvádí, že administrativa Donalda Trumpa v americké armádě zavádí nespočet změn, které americký zbrojní komplex ještě více posílí.
–DNA–
Vím, k čemu mají být použity zbraně od politicky nesprávných českých i jiných výrobců, kterými pak disponují členské státy EU, takže nejsmysluplnější by bylo, kdyby čeští zbrojaři zbraně nevyráběli. Jen lovecké zbraně a sportovní zbraně. Možná historické repliky.