Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes [28.12.] sejde s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago. Projednají opět body mírového plánu USA. A včera Ukrajině poslala další peníze Kanada.
Dnešní jednání mezi Trumpem a Zelenským se má zaměřit na předběžné ujednání týkající se bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, budoucí rámec příměří a poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. Účastnit se ho mají nepřímo skrze online spojení i někteří evropští politici.
Zelenskyj před jednáním uvedl, že z „90 procent je dohoda hotová“. Ale i dodal, že její formální podpis stále není jistý. Důvod jsou „citlivé otázky“, včetně územních ústupků. Řekl, že až na schůzce posoudí, zda americký návrh splňuje minimální požadavky Kyjeva. Americký prezident Donald Trump před schůzkou pro list Politico uvedl, že Zelenskyj „nemá v ruce nic“, dokud to „on [Trump] neodsouhlasí“. Nicméně dodal, že očekává „dobrou schůzku“. A potvrdil, že v plánu má i jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Analýza: Protesty proti Zelenskému připomněly Trumpova slova
V uplynulých týdnech vedli jednání s ukrajinskými zástupci Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner. Na základě toho vznikl nový 20bodový mírový plán, který předpokládá mimo jiné zmrazení fronty na současných vojenských liniích a vytvoření demilitarizovaných zón.
Zelenskyj k plánu řekl, že Ukrajina má své požadavky, ze kterých nechce polevit. Věří však, že se podaří nalézt kompromis. Pozice Donalda Trumpa podle pozorovatelů zůstává neměnná. Trump už dříve na Zelenského apeloval, aby hledal cestu k míru. Jinak nebude mít zanedlouho „žádnou zemi“. To proto, že čelí silnějšímu soupeři a „nedrží v ruce žádné karty“.
Poradce Putina Ušakov se vysmál návrhům EU na mír na Ukrajině
Pozice Ruska k americkému mírovém plánu zůstává „nečitelná“. Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov po jednání s představiteli americké administrativy uvedl, že strany se shodly pouze na pokračování dialogu. Prezident Vladimir Putin ale uvedl, že pokud Ukrajina nemá zájem na mírové dohodě, Rusko se domůže svých cílů tak jako tak vojenskou silou [viz níže, pozn. red.].
Zelenskyj získal další peníze v Kanadě
Zelenského už včera přijal kanadský premiér Mark Carney v kanadském přístavu Halifax. Výsledkem schůzky bylo oznámení kanadského premiéra, že Kanada poskytne Ukrajině další „kritickou“ finanční pomoc ve výši 2,5 miliardy amerických dolarů [cca 51 mld. Kč].
„Kanadská pomoc Ukrajině umožní získat další finanční prostředky od Mezinárodního měnového fondu,“ uvedl Carney, který o Ukrajině jednal i se zástupci EU.
Ukrajina letos získala v přepočtu bilion korun finanční pomoci
Ve čtyřletém úvěrovém programu má Ukrajina od Mezinárodního měnového fondu [MMF] obdržet v přepočtu zhruba 400 miliard korun. Od ruské invaze MMF poskytl Kyjevu už více než půlku z těchto peněz. Ukrajinu finančně dlouhodobě podporují USA, EU a další země. Evropská rada se teď v prosinci například zavázala k poskytnutí další půjčky Ukrajině ve výši v přepočtu přes dva biliony korun.
Ukrajina znovu stojí před platební neschopností. Jedná s věřiteli
Ukrajina je dlouhodobě bez finanční pomoci ze zahraničí nesoběstačná. Což se projevuje i v opakujících se jednání s věřiteli jejího dluhu na finančních trzích. Ten si Ukrajina sjednala s pomocí amerických finančních institucí už před vypuknutím války na Ukrajině.
„Máme prostředky a možnost dosáhnout spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, ale vyžaduje to, aby Rusko bylo ochotné spolupracovat,“ uvedl Carney na následné tiskové konferenci po boku Zelenského v Halifaxu.
Rusko nepolevuje v útocích na Ukrajinu
Na pozadí jednání o americkém mírovém plánu nepolevují ruské vojenské útoky na Ukrajinu. Rusko v sobotu vyslalo na Ukrajinu, jak uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj, přes pět set dronů a čtyřicet střel a raket včetně aerobalistických kinžalů. Bez proudu se ocitlo v Kyjevě a okolí milion odběratelů. Stovky tisíc domácností jsou bez proudu doteď. 40 procent kyjevských domácností má být i bez tepla.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko na Telegramu uvedl, že při útocích zahynul jeden muž a 32 lidí bylo zraněno. Stanice BBC s odvoláním na záchranné složky informovala o další oběti útoku, kterou je žena.
Útoky drony: Rusko si teď chce vzít co nejvíce ukrajinského území
Jsou tu i další zprávy z bojiště. Podle ruských informací se ruští vojáci zmocnili ukrajinských měst Myrnohrad v Doněcké a Huljajpole v Záporožské oblasti. Na svém webu to uvedl Kreml. Rusko v oznámení použilo pro Myrnohrad starý sovětský název Dimitrov.
Což nepřekvapuje. Například město Bachmut, o které se rovněž vedly boje, se do roku 2016 jmenovalo Artemivsk, rusky Arťomovsk. K přejmenování došlo v roce 2016 v rámci jeho takzvané „dekomunizace“ ukrajinskými úřady. V podobném duchu nyní zase hovoří Rusko, když používá termín „denacifikace“.
„Pokud kyjevské úřady nejsou ochotny ukončit tuto záležitost mírovou cestou, dosáhneme všech cílů, které jsme si v rámci speciální vojenské operace stanovili, vojenskými prostředky,“ uvedl k aktuálnímu dění ruský prezident Putin.
Ve svém vyjádření znovu shrnul pozici Ruska. Podle něj v roce 2014 došlo na Ukrajině k politickému převratu. Jeho výsledkem bylo potírání prorusky smýšlejících obyvatel Ukrajiny na jihovýchodě země. A ti podle něj odmítali žít v nově nastolených politických poměrech na Ukrajině.
„Ale bohužel ani tehdy, ani v roce 2014, ani později v roce 2020 nás nikdo neposlouchal. Kyjevské úřady upřednostňovaly zahájení rozsáhlých bojů, konflikty, rozpoutání války,“ uvedl s tím, že pokud by kyjevský režim jednal s ruskou stranou, k válce by nedošlo.
Kyjev nejprve oznámení nekomentoval. Později ukrajinská strana potvrdila informaci o tom, že ruské síly se pokusily „vytlačit ukrajinské obránce z jejich pozic“ v mnoha oblastech, včetně Myrnohradu. Ukrajina dále oznámila, že kyjevské síly odrazily „nepřátelské pokusy o postup“ v okolí obcí Huljajpole a Bilohirja.
Co na vývoj říkají analytici
Podle analytiků se ukazuje, že Rusko při vyjednávání o míru na Ukrajině spolu s územními zisky a politickým cíli usiluje i o uvolnění sankcí na svou ekonomiku. A rovněž to, že aktuální zesílení bojů na Ukrajině je jeho hlavní prioritou.
„Zřetelně je to vidět na zbrojním průmyslu Ruska. Rusko například otevřeně přiznalo, že dodávky munice pro frontu mají přednost před exportními smlouvami. Což si vyžádalo odklady v zahraničních dodávkách,“ uvedl pro FinTag vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
Podle něj toto dokumentuje vysokou míru opotřebení techniky v probíhajícím konfliktu i finanční a výrobní omezení ruského obranného sektoru.
„Pro tradiční ruské výrobce vojenské techniky tyto odklady představují zvýšené riziko, že jejich odběratelé začnou nakupovat vojenský materiál jinde,“ doplnil dále Tyleček.
Vyjádřil se i k případným dopadům aktuálního jednání o míru na Ukrajině na finanční trhy. Zvýšený tok zpráv o Ukrajině podle něj sice může vyvolat mírnou korekci cen, ovšem jakoukoli volatilitu je třeba podle něj posuzovat v kontextu mimořádně slabých objemů obchodu z důvodu vánočních svátků.
–RED–
