Podle dnes statistiky zveřejněného zpřesněného odhadu růstu hrubého domácího produktu [HDP] za první čtvrtletí si vedla česká ekonomika v meziročním srovnání o 0,1 procenta lépe, než uváděli statistici v prvním odhadu.
Česká ekonomika v prvním kvartále nerostla o 2,1 procenta, nýbrž o 2,2 procenta. Podle analytiků je taková změna ale spíše jen symbolická. Mezičtvrtletní růst HDP ponechal Český statistický úřad [ČSÚ] na svém předchozím odhadu ve výši 0,2 procenta. Dále tak platí, že růst HDP zpomalil na 0,2 procenta z 0,7 procenta v posledním loňském čtvrtletí.
„Výkon české ekonomiky v letošním prvním kvartále zaostal za očekáváními. Zpřesněný odhad nepřinesl významnější revizi směrem nahoru. Víceméně potvrdil, že letošní rok příliš slavně nezačal,“ komentoval výsledky hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Meziroční růst o 2,2 procenta podle něj ještě na první pohled nevypadá vyloženě tragicky, ale 0,2 procenta mezičtvrtletně už považuje za skutečně slabý výsledek.
„Pokud by česká ekonomika tímto tempem pokračovala i ve zbytku letošního roku, vykázala by za celý rok 2026 růst pouze o 1,5 procenta,“ říká s tím, že jedinou útěchou může být skutečnost, že v prvním čtvrtletí panovalo v Česku rozpočtové provizorium, které omezovalo útraty vládních institucí.
Právě rozpočtové provizorium, které skončilo 20. března, ekonomický výkon Česka oslabovalo. Hradil ale i dodává, že varovně naopak působí, že dopady války v Íránu v prvním kvartále ještě nebyly znát. S výjimkou dražších paliv na čerpacích stanicích.
„Širší negativní ekonomické důsledky, jako pokles kupní síly obyvatel, zhoršení ekonomického sentimentu či narušení dodavatelských řetězců, se tak plně projeví až v nadcházejících čtvrtletích,“ tvrdí.
Dobrá zpráva: Růst nejen spotřeby, ale i investic
I podle hlavního ekonom Banky Creditas Petra Dufka je meziroční změna růstu HDP z 2,1 procenta na 2,2 procenta „jen symbolická“. Také ale zdůrazňuje, že na růst ekonomiky se nepodílela tradičně jen spotřeba domácností, ale tentokrát i investice.
HDP loni rostl, ale ziskovost firem i jejich investice byly víc než slabé
„Nárůst investic o 7,3 procenta vypadá samozřejmě výborně, protože obvykle investice vedou k rozšiřování potenciálu ekonomiky. V našem případě velkou část vyšších investic obstaraly stavební investice v oblasti infrastruktury a nákupy dopravních prostředků na straně firem ve výši +20,4 procenta,“ vysvětluje.
Obnova vozového parku potenciálu ekonomiky ale příliš nepomůže. Zvlášť když oproti tomu se investice do strojů a ICT zvýšily jen o 4,1 procenta. A mezikvartálně naneštěstí dokonce mírně klesly.
Spotřeba domácností, která se v prvním čtvrtletí zvýšila o 3,4 procenta, podle Dufka odpovídala vývoji reálných mezd v ekonomice.
„Jde tedy o růst přiměřený možnostem domácností bez toho, aby musely sahat hluboko do rezerv. Navíc se ukazuje, že se tento malý ´spotřební boom´ neodehrává v obchodech, ale ve službách,“ vysvětluje.
Stejně jako Vít Hradil predikuje, že dopady americko-izraelské války s Íránem se na výkonu české ekonomiky v prvním kvartále stále ještě nepodepsaly plnou silou. Výsledky druhého čtvrtletí už válka v Zálivu, jak říká, ovlivní podstatně více.
„Přesto by se ekonomika mohla udržet v černých číslech s růstem okolo dvou procent. Za celý rok by ovšem dvouprocentní růst bylo možné považovat za velký úspěch, zvlášť s ohledem na mizérii německého hospodářství,“ doplňuje.
HDP ČR: Problémy s obchodní bilancí
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že českou ekonomiku mírně dolů stahuje zahraniční obchod. Což podle jeho názoru částečně kompenzuje růst spotřeby, neboť její část se pochopitelně týká i zboží z dovozu.
„Avšak objem dovozu narůstá výraznějším tempem než objem exportu, který se musí vypořádávat s obtížným mezinárodním prostředím. Jako byla už v letošním prvním čtvrtletí charakteristická nejistota spjatá s napjatou geopolitickou situací a uplatňováním poměrně vysokých cel,“ říká.
Do růstu objemu dovozu se podle něj propisuje i vzestup cen energetických surovin v čele s ropou, jejímž je Česko spolu s ropnými produkty čistým dovozcem.
Benzin je v průměru za 43 korun. A to i navzdory regulaci vlády
Problém obchodní bilance zmiňuje i ekonom Komerční banky [KB] Martin Gürtler. Tvrdí, že právě vysoce záporný příspěvek čistého dovozu byl jedním z hlavních důvodů zpomalení mezičtvrtletního růstu ve výši 0,2 procenta.
„Příspěvek čistého vývozu v letošním prvním kvartále dosáhl -1,1 p.b., zatímco loni ve čtvrtém kvartále ještě činil kladných 0,1 p. b. Dynamika vývozu a dovozu však výrazně posílila. Mezičtvrtletní růst vývozu zrychlil z 0,8 procenta loni ve čtvrtém kvartále na 3,8 procenta v letošním prvním čtvrtletí. V případě dovozu ještě výrazněji z 0,6 procenta na 5,8 procenta,“ uvádí.
Vyšší vývozy se týkaly jak zboží [+3,6 % mezikvartálně], tak i služeb [+5,0 % mezikvartálně]. Na nižší zahraniční poptávku po tuzemském zboží a službách data za letošní první kvartál neukazují, tvrdí ekonom KB.
Závislost Česka na čínském dovozu dál roste. Stejně tak nominální dluh
„Exportně orientovaný zpracovatelský průmysl ale i tak zaznamenal zhoršení výkonu, když přidaná hodnota v tomto odvětví v letošním prvním kvartále mezičtvrtletně klesla o 0,9 procenta poté, kdy v loňském čtvrtém čtvrtletí vzrostla o silných 2,0 procenta. Obdobný vývoj zaznamenala samotná průmyslová produkce,“ uzavírá.
Daniel Tácha
To máte tak. Je otázkou, co je zklamání a co příjemné překvapení. Pokud politiku nesledujtete, nebo politicko hospodářským procesům nerozumíte, pak se o zklamání jednat může. Pokud však víte, kudy jde mapa, tak ta dvě procenta jsou docela příjemným překvapením a ten slabě negativní výhled je spíše potvrzení očekávaného. Dalo by se říci, vcelku nic neobvyklého.
Co je však mnohem důležitější, je to, co lze očekávat. No, odstranění zelených komoušů se tak rychle očekávat nedá. Ti se dnes dokonce šikují k novému výpadu, jak jsem četl, že připravují direktivu, že radikální pravicové (radikální levicové ne) strany odstřihnou od peněz, aby je z politikého kolbište vystrnadili administrativně, protože politicky (přes volby) naopak posilují. S poukazem, že nesdílí evropské hodnoty (chápej – hodnoty zeleným komoušem nadefinované). Takže politici se zbrojení chytnou jak tonoucí stébla. Nedá se říci, že je to zásadní problém, když se na ta dvě procenta dlouhodobě úspěšně dlabalo, takže je co dohánět. Jenže zbrojní výroba je čistokrevně režijní (nákladová) položka. Když jí potřebujete doplnit sklady a vybavit jí ozbrojení síly, tak na zbrojení vydělat nemůžete už z podstaty. Armáda je placena z daňových peněz. A vyvézt výrobky platícímu zákazníkovi také nemůžete, potřebujete je hlavně zpočátku pro svoje ozbrojené síly. Ne pro cizí, které by vám daly koupí vydělat. A teď si představte, kdyby se k tomu ještě dalo na rady některých ekonomů o vyrovnaném rozpočtu, tedy radiklálnímu zaražení přísunu peněz do ekonomiky. Tak se to tu hospodářsky, i v rámci celé EU, vyvrátí na znak jak shnilý strom ve vichřici.
Takže vše na brutální dluh, což hospodářskou katastrofu na chvíli zadrží, ale negativním ekonomickým následkům se stejně nevyhneme. Jakým? Vzhledem k univezální platnosti ekonomických zákonů se lze podívat, jak to fungovalo rudým a ani si to nemusíme nasvěcovat barvou zelenou. Peněz bude stále dost, to bylo i za rudých, dělat se také bude muset, protože jíst, uklízet, vychovávat příští generaci, bydlet, svítit a podobně se bude muset tak jak tak, ale bude docházet ke stále většímu zapouzdřování ekonomiky EU. Různými cly to už dnes začíná. A svět, pokud nebude stejný hospodážský matlal, tak hospodářsky popádí dál, čímž se budou nůžky v životní úrovni obyvatel EU a šikovnějších ekonomik nejprve srovnávat a pak rozevírat v neprospěch evropského obyvatelstva. Tak to probíhalo rudým. První na řadě bude samozřejmě západ EU, to se projevuje už teď, to vidíme na rozdílu růstu české a německé ekonomiky, ale pak, až se to vice srovná, to sjede dolů jako celek. Myšleno za podmínky, že zeleným raušem omámený evropský volič zavčas neprocitne.
Jó, kdyby tak byla nějaká ta věštecká koule, která by řekla, kdy přesně evropský volič konečně procitne. To by byla výhra!
Naprosty souhlas. Vyjadrim se jen k zaveru. Podle toho jak napr. v Nemecku vnima vetsinova spolecnost vc. korporatu greendeal, to nevypada na zmenu nijak brzy, i kdyz posun je patrny. Jako priklad uvedu posun od toho jak vnimaji tzv. oteplovani planety, zda jako dlouhodoby klimaticky proces nebo neco, co je vyhradne zpusobeno clovekem.Zatimco ve vychodni Evrope obecne veri v klimaticky proces cca 57% v Nemecku se to dostalo z puvodnich hrozivych 13% na soucasnych 43%. Bohuzel nemecke penzijini fondy profituji na greendealu treba na poplatcich ETS 1,2 tim, ze si uz nakoupily tzv.emisni povolenky za nizkou trzni cenu a na jejim narustu profituji. Nu a zapad doufa, a dela proto vsechno, aby vychodni kolonie poskytly polstar proti tvrdemu dopadu.
Cim drive to lide u nas pochopi, tim lepe, prestoze propaganda jede na plne obratky.