Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] spotřebitelské ceny letos v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,3 procenta a meziročně o 1,9 procenta. Inflaci mírní zlevňující potraviny, ale i ji pohánějí zdražující pohonné hmoty.
A brzy se přidají i energie. Ale i potraviny s největší pravděpodobností podle analytiků záhy přestanou zlevňovat a zdraží. Jinak aktuální data o inflaci analytiky nepřekvapila. Ti se ale shodují v tom, že do konce roku inflace stoupne mírně nad dvě procenta. A už zkraje příštího roku podle nich překročí hranici tří procent. To pokud se obrátí současný dezinflační trend u potravin, který se čím dál více jeví, jak uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek, jako stále méně udržitelný.
„Inflace v srpnu podle očekávání vzrostla na 1,9 procenta, a byla tak jen těsně pod cílem ČNB. […] Růst cen služeb sice zvolnil na 4,5 procenta, ale i tak je daleko od toho, co by mohlo být považované za optimum,“ říká Petr Dufek.
Zdůrazňuje, že zrychlený růst cen služeb trvá už pět let. Upozorňuje, že od pandemie rychle zdražují služby spojené s volným časem, stravováním a ubytováním. Následně se k nim přidalo nájemné a takzvané imputované nájemné, které odráží vývoj cen bytů na realitním trhu.
„Právě vytrvalý růst cen služeb představuje pro centrální banku dlouhodobý problém a je jedním z hlavních důvodů, proč úrokové sazby zůstávají stále relativně vysoko,“ vysvětluje.
Brzy se přidají i energie
K dlouhodobě rostoucím cenám služeb a nákladů na bydlení se brzy přidají i dražší energie.
„Zatím jsme mohli pozorovat zdražování pohonných hmot, stále zřetelnější ovšem bude i dopad rostoucích cen zemního plynu a elektřiny,“ říká.
Se změnami ceníků dodavatelů a distributorů se však situace na přelomu roku začne obracet a energie budou inflaci opět urychlovat.
Podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera se jádrová inflace v srpnu zatím nejspíše významně nezměnila a setrvala poblíž červencových 3 procent. Nicméně už teď v srpnu inflace očištěná o energie, potraviny, alkohol a tabák mírně zrychlila z 3,2 na 3,3 procenta. Někteří ekonomové čekají i mírné zvýšení jádrové inflace v srpnu [po zpřesněném odhadu inflace ČSÚ, pozn. red.].
Potraviny zlevňují, ale to brzy skončí
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda říká, že podstatnější než 1,9% srpnová inflace je její struktura. Potvrzuje, že potraviny a nealkoholické nápoje v srpnu meziročně zlevnily o 4,3 procenta. Proti červenci zlevnily o 1,1 procenta. U nezpracovaných potravin činil meziměsíční propad dokonce tři procenta.
Tak výrazné zlevňování potravin podle něj není náhodné. Už několik měsíců prudce klesají ceny na samém začátku výrobního řetězce. V červenci byly ceny zemědělských výrobců meziročně nižší o 13 procent. Ceny prasat se propadly o 27,5 procenta, mléka o 26,7 procenta a obilovin o 13,4 procenta.
„Cenový pokles se následně přelévá i do potravinářského průmyslu. Ceny potravinářských výrobků byly v červenci meziročně nižší o 5,6 procenta, mléčných výrobků dokonce o 15,1 procenta a zpracovaného masa o 7,2 procenta,“ říká.
Průběžný odhad přírůstku indexu spotřebitelských cen letos v srpnu [v %]
[Zdroj: ČSÚ]
Nepředpokládá ale, že potraviny budou takto rychle zlevňovat i v následujících měsících: „Dosavadní příznivý vývoj se může postupně obracet kvůli zdražování některých agrárních komodit a hnojiv, slabší úrodě a dopadům extrémního sucha a dalších klimatických jevů. Dnešní čtyřprocentní meziroční zlevňování potravin tak může představovat spíše dno současného cenového cyklu než nový dlouhodobý trend.“
Pro Českou národní banku, jak dál říká, dnešní čísla představují další argument spíše pro stabilitu úrokových sazeb. Zvlášť, když se k nim přidá včerejší informace o zpomalení tempa růstu průměrné mzdy. A revize její hodnoty ze strany ČSÚ za první čtvrtletí.
„Více než čtyřprocentní zdražování služeb a jádrová inflace nad třemi procenty ukazují, že domácí inflační tlaky zcela nepominuly. Navíc současná mimořádně silná pomoc levnějších potravin nemusí vydržet.“
Jaký je výhled inflace na konec roku a rok 2027
„Aktuální problém cenového vývoje v Česku ale není jeho současný vývoj, ale kumulace proinflačních rizik v pozadí, která se projeví až s několikaměsíčním odstupem,“ říká analytik České spořitelny Jiří Polanský.
Nabízí i scénář na relativně rychlé zvýšení inflace už v příštích měsících. Tvrdí, že už na začátku příštího roku by mohla dosáhnout 3,3 až 3,4 procenta. K této dynamice přispěje podle jeho názoru spolu s vysokými cenami komodit i „nevyhnutelný“ obrat v trendu cen potravin a vyčerpání efektu srovnávací základny.
ČNB sazby nezměnila. Předchozí zvýšení bylo správné, uvedl Michl
I Martin Gürtler předpokládá v budoucích měsících obrat trendu u potravin a energií. Podle něj se inflace dostane nad tři procenta již v únoru příštího roku. Pak ale opět klesne.
„Zatímco tedy pro letošní rok ještě odhadujeme celkovou inflaci na rovných 2 procenta, pro příští rok očekáváme její zvýšení na 2,6 %. Jádrová inflace nejspíše do začátku příštího roku zůstane poblíž 3 procenta. Poté by se však měla podle naší prognózy začít postupně snižovat ke 2,5 % na jeho konci,“ uzavírá svůj odhad.
–DNA–
