Národní rozpočtová rada [NRR] tento týden vydala své pravidelné stanovisko NRR k vývoji veřejných financí. Detailně se v něm věnuje i návrhu státního rozpočtu na rok 2027, který nyní projednává vláda.
Vůbec v první větě pasáže, která se věnuje návrhu státního rozpočtu na příští rok, NRR odmítá informaci Ministerstva financí ČR [MF ČR] o tom, že schodek veřejných financí v příštím roce bude 2,8 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Naopak potvrzuje informaci ekonomů o tom, že bude 3,5 procenta HDP. Odlišnost uvedených dat spočívá ve využití rozdílných metodik výpočtu.
Deficit rozpočtu: Příští rok se Schillerová na covid už nevymluví
Číslo 2,8 % HDP se totiž vztahuje k saldu celého sektoru vládních institucí – tedy včetně například výsledku hospodaření krajů a obcí, tradičně zhusta přebytkových. A to navíc podle evropské metodiky a fiskálně-strukturálního plánu a aplikaci evropské obranné únikové doložky.
„Ministerstvo financí samo dodává, že bez využití obranné doložky očekává saldo 3,5 procenta HDP. Proto nelze říkat: Česko má rozpočtový schodek jen 2,8 % HDP. To míchá dvě různé metodiky,“ uvedl na FinTag již zkraje tohoto týdne hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Má-li být schodek veřejných financí v příštím roce ve výši 3,5 procenta, je to v rozporu nejen s tím, co uvádí vláda Andreje Babiše [ANO], ale i s tím, jak o vývoji veřejných financí informuje Evropskou komisi. Té sdělila, že v příštím roce plánuje v základu schodek veřejných financí ve výši 2,9 procenta. Premiér Andrej Babiš navíc v té době sliboval, že schodek státního rozpočtu na příští rok bude významně pod 400 miliard korun. Což, jak se ukazuje, se ale nestalo.
Co dál konstatuje NRR
NRR tak konstatuje, že návrh státního rozpočtu na rok 2027 je výrazně expanzivní. Schodek, který vzroste z letošních 2,5 procenta na 3,5 procenta, klasifikuje jako nejvyšší od pandemie covidu-19. Přičemž úroveň strukturálního salda podle ní dokonce přesáhne úroveň dosaženou za dva roky pandemie covidu-19. Ale ani tím problémy nekončí.
„NRR upozorňuje, že saldo veřejných financí, které by bylo dosaženo při naplnění všech rozpočtových předpokladů, vychází dle předložených údajů MF ČR ve výši zhruba 3,7 % HDP,“ stojí v jejím stanovisku.
Návrh státního rozpočtu podle NRR navazuje na trend zahájený rozpočtem na rok 2026. Už ten nejdříve vláda Petra Fialy [ODS] a poté i Babišova vláda podle ní sestavila v rozporu s tehdy platnou legislativou. Tento trend současně podle ní přinesl obrat od postupné mírné konsolidace ke zřetelnému nárůstu deficitů i veřejného dluhu. NRR předkládá i jasná čísla o vývoji schodku státního rozpočtu v posledních letech:
- 2024: 287,4 mld. Kč,
- 2025: 249,9 mld. Kč,
- 2026: 310 mld. Kč [očekávaný],
- 2027: 389 mld. Kč [nyní navržený].
„Z trajektorie snižování deficitů se stal postupný nárůst, a to v nominálním vyjádření o 140 miliardy korun za dva roky,“ konstatuje NRR.
Podle ní taková fiskální expanze nemá od vstupu ČR do EU, vyjma specifických a krizových období, prakticky žádné srovnání.
„Vláda tímto návrhem také opouští závazek ze svého programového prohlášení udržovat veřejné finance blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí 3% deficitu, protože deficitu pod touto úrovní nebude v roce 2027 zcela jistě dosaženo, uvádí NRR.
Ano, chápeme, o rozpočtu se stále jedná…
Zástupci Rady dále uvádí, že chápou, že návrh státního rozpočtu na příští rok ještě dozná změn. Také ale přímo uvádějí, že neočekávají, že by došlo v návrhu k systémovým změnám. A tak berou aktuální návrh státního rozpočtu jako „vyjádření přístupu vlády k fiskální politice minimálně na příští rok“.
Koaliční jednání o snížení schodku začala. Představy se liší
A hned uvádí i hlavní problematické části návrhu rozpočtu. Sem patří to, že vláda v oblasti výdajů na důchody a v oblasti plateb za státní pojištěnce rozpočtuje vyšší sumy, než které odpovídají zákonné valorizaci. A současně nižší sumy, než odpovídají některým jejím deklaracím nebo přímo rozhodnutím z letošního roku.
- Zákonná valorizace důchodů je u průměrného důchodu odhadována na 300 korun. To by znamenalo nárůst výdajů o 11 miliard korun. V návrhu rozpočtu je však na důchody rozpočtován nárůst ve výši 19,2 miliardy korun.
- Zákonná valorizace plateb na státní pojištěnce zdravotním pojišťovnám by vedla k nárůstu o 2,4 miliardy korun. Nicméně usnesením vlády se odsouhlasil nárůst ve výši 21 miliard korun. V návrhu rozpočtu se ale objevuje nárůst o 18 miliard korun.
Národní rozpočtová rada předpokládá, že všechny tyto položky vláda vysvětlí, uzavře a řádně rozpočtuje v návrhu, který bude obhajovat v Poslanecké sněmovně PČR. NRR pak slibuje, že je bude i nadále důkladně monitorovat.
Náklady na obsluhu státní dluhu rostou
Spolu s dalším NRR ve svém Stanovisku upozorňuje na riziko nárůstu objemu dluhové služby. A to jak v absolutních, tak relativních číslech. Konstatuje, že ještě v roce 2021 dosahovaly úrokové výdaje státu 0,7 procenta HDP [45 mld. Kč]. Už v příštím roce to ale má být 1,5 procenta HDP [145 mld. Kč].
S tím souvisí podle Rady postupné zvyšování úrokových sazeb u vládních dluhopisů, implicitní úrokové sazby. To je průměrná úroková sazba z celého stávajícího dluhu. Ta se aktuálně relativně rychle zvyšuje a pohybuje se na úrovni 3,5 procenta. Což je nejvýše od roku 2012.
„Kritická úroveň implicitní úrokové sazby odpovídá tempu růstu nominálního HDP, neboť dosažení této úrovně by znamenalo, že pro Česko bude mimořádně obtížně snižovat či stabilizovat poměr veřejného dluhu k HDP,“ uvádí ne příliš srozumitelně zástupci NRR.
Jednoduše: Pokud nominální HDP poroste pomaleji než implicitní úroková sazba, náklady na dluh se zvýší. A to i kdyby české veřejné finance vykazovaly vyrovnané hospodaření.
„Jedná se o hranici takzvané dluhové pasti,“ stojí doslova, i když stále jen v závorce, ve stanovisku NRR.
Podle ní není správné dále ignorovat fakt, že tržní sazby u vládních desetiletých dluhopisů, které slouží jako určitý benchmark, se nyní pohybují okolo pětiprocentní hranice. Přičemž implicitní úroková sazba se tak bude nadále zvyšovat v důsledku nutnosti refinancování v období nízkých sazeb emitovaného dluhu za sazby vysoké.
Argumenty vlády nesedí, uvádí dále NRR
Podle Rady vyšší cena dluhového financování se vztáhne i na avizované investiční projekty. A co se týče investic, kterými vláda Andreje Babiše [ANO] obhajuje vysoký schodek, NRR pak odkazuje na svou aktuální studii Investice a kapitálové výdaje ve veřejných financích.
V ní jednak ukazuje, že pojem investice je ve veřejné debatě používán nekonzistentně a z ekonomického hlediska nelze za investice považovat všechny výdaje, které jsou účetně zachyceny jako takzvané kapitálové výdaje.
Dále v ní popisuje, že fiskální multiplikátory nepředstavují obecně použitelný argument v tom smyslu, že vyšší investiční výdaje vždy prostřednictvím dodatečného ekonomického růstu ufinancují náklady na ně.
„Stejně tak v žádné námi analyzované zemi nelze konstatovat, že by v historii za redukcí veřejného dluhu v poměru k HDP stály na počátku masivní veřejné investice. Tedy investice, které by nejprve dluhovou kvótu zvyšovaly, následně nastartovaly rychlejší hospodářský růst – oproti scénáři, kdy by k žádnému investičnímu boomu nedošlo. A díky tomu došlo k jevu, kdy se takzvaně ´vyroste z dluhů´. Tento narativ se však ve veřejných debatách často chybně předkládá,“ uzavírá NRR, čímž de facto zpochybňuje hlavní argument vlády Andreje Babiše, která se zaštiťuje potřebou investic, pro významný růst deficitu státního rozpočtu v příštím roce.
–DNA–
