Cena ropy Brent se pohybuje v posledních dnech pod hranicí 100 dolarů za barel. Vláda Andreje Babiše [ANO] přesto znovu zavedla maximální ceny benzinu a nafty. Podle analytiků regulace výrazné zlevnění paliv ale nepřinese.
Podle aktuálních údajů datové společnosti Kpler se vývoz ropy z Blízkého východu nyní zvýšil na nejvyšší úroveň od začátku války s Íránem. Byť stále zůstává zhruba o 3,2 milionu barelů denně pod únorovou předválečnou úrovní, jedná se o významné zlepšení situace v dodávkách. Kvůli zablokování tras v Rudém moři a útokům na ropovod East-West se vrátila přeprava do Perského zálivu, odkud Saúdská Arábie za asistence USA posílá vysoké objemy ropy přes strategický Hormuzský průliv. Analytici JPMorgan a Goldman Sachs už dokonce hovoří o přibližování celkových dodávek přes průliv předválečným hodnotám.
„Trh se ale stále nachází ve fázi ´studené války´. Proti sobě působí dva silné protichůdné faktory. Prvním je znovuotevření Hormuzského průlivu, druhým je přetrvávající geopolitická nejistota, vysoké přepravní sazby a výpadek íránské ropy,“ vysvětluje pro FinTag, proč cena ropy Brent neklesá tak, jak by odpovídalo situaci, vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
Vývoj ceny ropy Brent od konce srpna 2026
Zdůrazňuje, že americko-íránská jednání sice běží, ale konkrétní výsledky jsou stále nejisté. Komoditní trhy i nadále započítávají do cen riziko nové eskalace konfliktu či opětovného omezení dodávek. Podle Tylečka se na trhu navíc projevuje jev zvaný backwardace. Při něm jsou okamžité dodávky dražší než budoucí kontrakty.
„Což jen dál signalizuje aktuální napětí na trhu,“ doplňuje.
Další problém jsou podle hlavního ekonoma Trinity Bank zásoby ropy. Svět za dobu konfliktu spotřeboval významnou část bezpečnostního polštáře, který mu v minulosti umožňoval výpadky dodávek lépe absorbovat. Například samotná americká strategická rezerva nyní obsahuje méně než 284 milionů barelů, to je nejméně od roku 1982.
Komentář: Čtyři jezdci apokalypsy vyrazili! Zničí globální ekonomiku?
„Ještě větší problém představují některé rafinérské produkty, především nafta a další střední destiláty. Mezinárodní energetická agentura upozorňuje, že právě na tomto trhu je současný nedostatek nejvýraznější. […] Mimořádné rafinérské marže ukazují, že problém není jen dostat ropu z vrtu na tanker, ale také ji zpracovat a dopravit správný produkt na správné místo,“ říká Kovanda.
Co z toho plyne pro ceny benzinu a nafty
Podle analytiků nelze předpokládat, že by ceny benzinu a nafty v Česku v budoucnu výrazně klesly. A tak nelze ani čekat, že by česká vláda rychle zrušila znovuobnovenou regulaci cen pohonných hmot. Včetně snížení spotřební daně z motorové nafty, která platí od dnešního dne do konce října. Přesto bude nafta bude podle analytiků v příštích dnech mírně zlevňovat. Její průměrná cena by se mohla brzy dostat k 48 Kč za litr. Naopak u benzinu analytici i přes opatření změnu ceny nečekají. Jeho cena by se měla pohybovat kolem 46 Kč za litr. Což svým způsobem znamená zhruba podobné ceny, které včera nastavilo Ministerstvo financí ČR [MF ČR] jako maximální pro dnešek:
- Maximální prodejní cena nafty: 48,72 Kč za litr.
- Maximální prodejní cena benzinu: 46,14 Kč za litr.
Nejvýrazněji se podle Tylečka regulace projeví u dražších dálničních pump, kde může cena nafty klesnout i o několik korun. Naopak část levnějších pump se může k povolenému maximu přiblížit. Viditelnější by měl být vliv regulace u ceny nafty.
„U benzinu bude účinek slabší, protože mnoho stanic prodává již nyní pod stropem a cenový průměr podle CCS je jen o pár desítek haléřů vyšší,“ tvrdí Tyleček.
Vstupujeme do další energetické krize, potvrzuje už i Havlíček
Slabinou regulace podle něj je, že zasahuje maloobchod, zatímco hlavní tlak přichází z globálního nedostatku paliv a vysokých rafinérských marží. Analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek přidává další postřeh, jenž doplňuje celou skládačku. Tvrdí, že čerpací stanice držely své marže v rozumných mezích již před znovuobnovením regulace.
„U benzinu i nafty tak byly dost možná i pod dvě koruny na litr,“ vysvětlil Lajsek.
I proto nečeká, že by ceny pohonných hmot v následujících dnech výrazněji klesly. Cenu litru nafty odhaduje na hranici 48 Kč a benzinu pod hranicí 46 Kč. Shodně na situaci nahlíží i Jiří Tyleček. Nicméně zmiňuje i hypotetickou možnost zdražení paliv navzdory vládní regulaci.
Připravte si koruny. Ceny elektřiny i plynu brzy vyletí nahoru
„Trvalejší úlevu však přinese až dostatek paliv a pokles rafinérských marží. Což se odvine primárně od globálních faktorů. Pokud zdraží velkoobchod nebo USA omezí vývoz nafty, o čemž se stále diskutuje, porostou i regulované stropy,“ říká Tyleček.
Nová daň pro rafinérie
Pro úplnost dodejme, že regulace pohonných hmot podle MF ČR stojí zhruba jednu miliardu korun měsíčně na snížené spotřební dani u nafty. Na druhé straně vláda při znovuobnovení regulace cen benzinu a nafty schválila novou daň z nadprůměrných zisků pro tuzemské rafinérie. Zdaní jejich zvýšenou marži oproti loňskému roku. Daň vláda zavedla pro letošní a příští rok.
Vláda opět reguluje paliva. Ale i mimořádně zdaní polský Orlen
Daň bude činit 50 procent z nárůstu hrubé marže rafinérie oproti roku 2025. Vztáhne se na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinérské činnosti alespoň ve výši 50 milionů korun ročně. MF ČR předpokládá, že fakticky půjde o jednoho poplatníka. Jediné dvě rafinérie v Česku, a to v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, vlastní polská společnost Orlen Unipetrol.
–RED/ČTK–
