Dolar oslabuje. Donald Trump už nemusí být smutný

0

Americká centrální banka [FED] včera snížila s účinností od dnešního dne základní úrokové sazby. Jednalo se o mimořádné rozhodnutí, které zcela jistě potěšilo amerického prezidenta Donalda Trumpa. To proto, že oslabení dolaru podpoří americký export i celou ekonomiku. Prezident Trump ale žádá ještě více uvolnění měnové politiky a ořezávání sazeb.

Federální výbor pro otevřený trh [FOMC] americké centrální banky včera jednomyslně rozhodl o snížení cílového pásma pro mezibankovní sazbu [federal funds rate] o 50 bazických bodů na 1,00 % – 1,25 %. FED učinil toto mimořádné rozhodnutí mimo oficiální měnově-politické zasedání. Jako důvod uvedl rizika pro ekonomickou aktivitu vyplývající z šíření koronaviru SARS-CoV-2.

„Základy americké ekonomiky zůstávají silné. Koronavirus však představuje živá rizika pro ekonomickou aktivitu. S ohledem na ně a snahu o maximálních cíle v oblasti zaměstnanosti a cenové stability se Federální výbor pro otevřený trh rozhodl snížit cílové rozpětí pásma mezibankovní sazby o 1/2 p. b. na 1 až 1,25 %,“ uvedl FOMC ve svém stanovisku.

V něm dále upřesnil, že bude pečlivě sledovat další vývoj a jeho důsledky pro hospodářství. Zdůraznil, že v případě potřeby dál využije své nástroje, aby vhodným způsobem podpořil ekonomiku. Včerejší rozhodnutí FEDu analytiky překvapilo. Ti jej označili jako nečekané.

„Na regionálních trzích byla patrná nervozita. Volatilita byla vyšší, přičemž regionální měny jen obtížně hledaly společný směr. Korunu všemu nasadila americká centrální banka, která v odpoledních hodinách nečekaně snížila úrokové sazby o 50 bazických bodů, aby tak reagovala na rostoucí rizika spojená s koronavirem,“ okomentovala situaci bezprostředně pro rozhodnutí FEDu ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Donald Trump se dočkal. Dolar oslabil

Snížit základní úrokové sazby po FEDu dlouhodobě vyžaduje americký prezident Donald Trump. Ten FED i viní z toho, že americká ekonomika neroste takovým tempem, jakým by mohla. V rozhovoru pro televizi CNBC na letošním zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu řekl, že nebýt zvyšování úrokových sazeb, mohla by teď americká ekonomika růst o čtyři procenta ročně a výrazně výše by byly i hodnoty hlavních akciových indexů.

Stejně tak ostře proti FEDu vystoupil těsně před jeho včerejším rozhodnutím. Za vzor mu dával aktuální snížení sazeb „na rekordní minimum“ [0,5 %] australskou centrální bankou [RBA]. Ta navíc uvedla, že bude pravděpodobně v jejich snižování pokračovat.

„To proto, aby vyrovnala problémy, které pramení ze situace v Číně, jejím zpomalením koronavirem.  […] Ostatní země dělají totéž, ne-li více. Náš FED nás ale na rozdíl od nich nutí platit vyšší sazby, jakkoli bychom měli platit méně. To je velice tvrdé pro naše exportéry a pro Spojené státy to představuje mnoho konkurenčních nevýhod. Musí to být naopak. Jerome Powel vede FED špatně od prvního dne. Smutné!“ uvedl Donald Trump.

Situaci komentoval i po oznámení snížení sazeb FEDem: „Centrální banka snižuje sazby, ale dál musí uvolňovat měnovou politiku. A co je nejdůležitější, musí se přizpůsobit ostatním zemím/konkurentům. My totiž nehrajeme [USA] ve férové hře. Naopak ta hra je nefér vůči USA. Je čas, aby americká centrální banka konečně byla první a stála v čele více uvolněné měnové politiky a ořezávání sazeb.“

V této souvislosti se na Fintag.cz vyjádřil hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer: „Tady se mi zdá, že on stále nechápe, že celkový obchodní deficit USA nezpůsobuje měnový vývoj. Ale to, že USA více spotřebovávají a investují, než vyrábí, na čemž se nesporně podílí i jeho fiskální politika.“

Mimořádná doba žádá mimořádné kroky

Podle agentury Reuters fakt, že FED snížil sazby před zasedáním měnového výboru 17. a 18. března, ukazuje na to, o jak moc výjimečné rozhodnutí jde. Agentura si to vysvětluje tím, že se americká centrální banka snaží zabránit hospodářské recesi. A to v důsledku škod způsobených koronavirem SARS-CoV-2. Zároveň upozorňuje na skutečnost, že se jednalo o první takové mimořádné snížení úrokové sazby americkou centrální bankou od finanční krize v roce 2008. FED jinak naposledy snížil sazby loni v říjnu.

Mezi další rozhodnutí FMOC dále patří nařízení pokračovat v provádění jednodenních termínovaných dohod o zpětném odkupu do dubna 2020. To, aby byl zajištěn dostatečný objem rezerv a snížil se tlak na peněžním trhu. FMOC dále přikázal provádět jednodenní reverzní repo operace se splatností delší než jeden den při 1% sazbě [limit 30 mld. USD denně]. Dále nařídil pokračovat ve splácení státních pokladničních poukázek aj.

Pro snížení sazeb a další změny včera hlasoval jak předseda Rady guvernérů FEDu Jerome H. Powell, místopředseda John C. Williams, místopředsedkyně Michelle W. Bowman. Dále pak Lael Brainard, Richard H. Clarida, Patrick Harker, Robert S. Kaplan, Neel Kashkari, Loretta J. Mester i Randal K. Quarles.

Dolar oslabil. Příští týden jedná ECB

Na rozhodnutí FEDu zareagovaly i hlavní indexy amerických akciových trhů. Ty krátkodobě vzrostly. Dolar po oznámení FEDu začal oslabovat. Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, klesl na nové šestitýdenní minimum. Euro posílilo 0,8 % na úroveň 1,120 USD/EUR. Dolar klesl i vůči švýcarskému franku a japonskému jenu.

Podle agentury Reuters je velice reálné, že k FEDu se příští týden připojí i Evropská centrální banka [ECB] a úroky také sníží. Situaci ostatně tento týden okomentovala její prezidentka Christine Lagardeová takto: „Nákaza koronavirem se velice rychle šíří. Vytváří rizika pro hospodářský výhled a fungování finančních trhů. ECB pozorně sleduje tento vývoj i jeho důsledky pro ekonomiku, střednědobou inflaci a dopady do naší měnové politiky.“

Dodala, že ECB je připravena v případě potřeby přijmout vhodná a cílená opatření, která budou přiměřená souvisejícím rizikům. Otázka ovšem zní, jaké to bude mít dopady za situace, kdy úroky ECB se již nyní pohybují v záporných hodnotách.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here