FED zvedá úroky. ECB zkoumá, jak nepotopit předlužené země

349
FED
Zasedání Federálního výboru pro volný trh [FOMC] americké centrální banky FED / Foto: Federal Open Market Committee, FED

Americký FED včera [15.6.] zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Úroky v USA tak stouply na 1,50 až 1,75 procenta. Jednala i Evropská centrální banka [ECB]. Ta řešila napjatou situaci na evropském trhu s dluhopisy.

Po dvoudenním jednání měnového výboru [FOMC] americké centrální banky [FED] došlo na další zvýšení základní úrokové sazby. Zástupci FED potvrdili, že základní úrokovou sazbu nejspíš zvýší do konce roku 2022 až na 3,4 procenta. A zvýšili i výhled pro inflaci v USA. Ta dle nich letos dosáhne 5,2 procenta. Ještě v březnu ji přitom odhadovali na 3,5 procenta.

„Zvýšení úrokové sazby o 0,75 procentního bodu se nám jeví jako správná věc. A proto jsme se k němu odhodlali,“ uvedl po zasedání FOMC guvernér FED Jerome Powell.

Na příštím zasedání v červenci bude dle něj základní sazba „s největší pravděpodobností“ zvýšena o půl nebo 0,75 procentního bodu. Powell zároveň vyjasnil, že určitě nečeká, že by se zvyšování o 0,75 procentního bodu stalo standardním postupem banky.

„Náš cíl není vyvolat ekonomickou recesi. […] Chceme ale dostat inflaci na dvě procenta a zároveň podporovat zdravý a silný vývoj na trhu práce,“ vysvětlil.

Míru nezaměstnanosti FED odhadl za celý letošek na 3,7 procenta. Nyní v květnu činila 3,6 procenta. Zároveň snížil odhad růstu americké ekonomiky. Ta dle něj letos poroste 1,7% tempem. Ještě v březnu ale odhadoval růst o 2,8 procenta.

Zvýšení sazeb trh ze strany FEDu očekával

Akciové indexy v USA a Evropě včera solidně posilovaly. Na první pohled možná překvapivě, když FED zvýšil hlavní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 1,5 až 1,75 procenta, což je nejrychlejší tempo zvýšení od roku 1994,“ říká analytik České spořitelny [ČS] Jan Šafránek.

Podle něj reakce na peněžním trhu ale ukázala, že takové zvýšení očekával. Včerejší reakcí trhů analytik ČS charakterizuje jako „úlevovou“. To ve smyslu, že americký FED nepřistoupil s ohledem na rostoucí inflaci k ještě vyššímu zvýšení úrokových sazeb.

Litr benzinu v USA stojí v přepočtu i 40 korun. Inflace je 8,6%

Že FED svým zvýšením úrokových sazeb nijak nepřekvapil, potvrzuje i analytik brokerské společnosti XTB Jiří Tyleček.

„Centrální banka včera podle očekávání zvýšila sazby o 75 bazických bodů a v následných projekcích naznačila, že by letos měly růst o dalších 175 bazických bodů. Očekávání trhu tak po rapidní změně z minulého pátku byla více méně naplněna a indexy na včerejší zasedání FEDu reagovaly růstem,“ říká.

Jednala i Evropská centrální banka

Ve středu 15. června zasedla i Rada guvernérů Evropské centrální banky. Ta na svém mimořádném zasedání řešila napjatou situaci na evropském trhu s dluhopisy. Zasedání Rady guvernérů ECB se koná jen velmi zřídka. Naposledy se Rada sešla na začátku pandemie covidu-19.

Po jednání ECB opět proklamovala zrychlení přípravy mechanismů, jimiž by snížila rozdíly ve výnosech státních dluhopisů zemí eurozóny. Udělat to chce s pomocí flexibilnějších reinvestic v rámci programu Pandemic Emergency Purchase Programme [PEPP].

„To okamžitě přispělo ke snížení dluhopisových výnosů v Evropě a zejména v Itálii,“ uvádí v této souvislosti Jiří Tyleček.

Program PEPP banka zavedla na začátku pandemie, aby pomohla ekonomice eurozóny se zajištěním likvidity na finančních trzích. Za 1,7 bilionu eur [cca 42 bilionů Kč] nakoupila státní dluhopisy evropských zemí.

Podle analytika Komerční banky [KB] Kevina Traan Nguyena včerejší zasedání ECB ale nepřineslo mnoho nového ve věci masivních výprodejů státních dluhopisů.

„Výsledky zasedání byly relativně vlažné. Členové ECB vyzdvihli urychlení přípravy krizových nástrojů v boji proti fragmentaci unijního trhu a flexibilitu v reinvestování jistiny splatných cenných papírů v rámci programu PEPP,“ konstatoval analytik KB s tím, že euro v reakci pouze vymazalo své zisky, které včera ráno nasbíralo.

„Po výletu k 1,05 USD/EUR se vrátilo blízko otevírací úrovni 1,04 USD/EUR,“ upřesnil.

ECB brání v boji proti inflaci dluhy mnoha států EU

Upřesněme, že poté, kdy ECB nyní v červnu oznámila, že i ona kvůli vysoké inflaci přistoupí ke zvyšování úrokových sazeb, začaly růst výnosy státních dluhopisů jihoevropských zemí. To zadluženým zemím, jako jsou Itálie, Řecko, Španělsko, ale třeba i Francie, jen zvyšuje náklady na obsluhu státního dluhu.

Euro zdraží v červenci, oznámila ECB po svém jednání  

Například výnos desetiletých italských státních dluhopisů již vystoupil nejvýše od roku 2014 [4,27 %]. A podle analytiků je tak o 250 bazických bodů vyšší než výnos desetiletého dluhopisu německé vlády. Přičemž málo zadlužené Německo platí v této věci za referenční zemi eurozóny, se kterou se ostatní státy poměřují.

Státy si na své výdaje, nemají-li dostatek příjmů, půjčují právě prostřednictvím emisí státních dluhopisů a pokladničních poukázek. A když rostou úrokové sazby, jejich dluhy to prodražuje na úrocích. Problém s tím má i Česko. V jeho případě stoupají náklady na obsluhu státního dluhu dle Ministerstva financí ČR aktuálně o jednu miliardu každý měsíc.

–DNA–

Dnes zvedla základní úrokové sazby i britská centrální banka o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Základní sazba je tak v Británii teď nejvyšší od ledna 2009. Míra inflace v Británii v dubnu vystoupila na devět procent a je na maximu od 80. let.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here