COP27: Závazek maximálního oteplení planety o 1,5 °C žije  

91
COP27
„Na to, kolik dají USA do fondu na podporu rozvíjejících se zemí v boji s globálním oteplováním, se musíte zeptat USA,“ řekl novinářům po skončení letošního summitu COP27 první místopředseda EK a architekt politiky Green Dealu Frans Timmermans. / Foto: EK

V egyptském Šarm aš Šajchu skončila v neděli [20.11.] po vleklých vyjednáváních 27. konference OSN o změně klimatu COP27. Výsledek je vratká dohoda na dalším pokračování v boji proti globálnímu oteplení.  

„Pokud bychom na letošním summitu neudělali žádné rozhodnutí, udělali bychom špatné rozhodnutí. A rozhodnutí udržet v platnosti závazek maximálního oteplení planety o 1,5 stupně je dobré rozhodnutí. Dobrá zpráva vůbec je, že tento závazek stále žije,“ uvedl po skončení summitu COP27 první místopředseda Evropské komise [EK] Frans Timmermans, jenž je považován za jednoho z hlavních architektů evropské politiky Green Dealu.

Letošní konference v Šarm aš Šajchu, které se účastnili zástupci 198 států, byla pro Českou republiku výjimečná. Česko totiž z pozice předsednictví v Radě EU koordinovala postoje členských států a společně s Evropskou komisí vedla jménem EU jednání na nejvyšší úrovni se zbytkem světa.

Shodu na boji s oteplováním se na COP27 podařilo uhájit

Podle českého Ministerstva životního prostředí ČR [MŽP ČR] byla vyjednávání na konferenci složitá. Státy se nakonec ale přeci jen dohodly. I přes návrhy mnoha zemí slevit z politiky bránění globálnímu oteplování konference podržela v platnosti dohody z předchozích jednání, tedy i toho posledního v Glasgow. Přičemž dohodou číslo jedna zůstává udržení cíle maximálního oteplení planety o 1,5 stupně s tím, že celosvětově by emise měly začít od roku 2025 klesat.

„Ještě pár hodin před koncem COP27 nebyla mezi státy ani vůle dodržet, co se dohodlo v Glasgow,“ popisuje jednání Jan Dusík, vládní zmocněnec pro mezinárodní jednání o klimatu a náměstek pro řízení sekce ochrany klimatu MŽP ČR, který vedl delegaci českého předsednictví EU na COP27.

Podle jeho slov se „nám“ nakonec podařilo obhájit současné cíle. To znamená, že země musejí změnu klimatu omezovat a nejen řešit její ničivé dopady.

„Je pro nás úspěch, že jsme neuhnuli z cesty, která stále dává šanci na udržení oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia. […] Nemůžeme zvyšovat finanční prostředky a zároveň nechat stále růst emise skleníkových plynů,“ upřesnil Dusík.

Současně konstatoval, že na konferenci se nepodařilo sjednat dohodu o rychlejším snižování emisí. Což byla snaha zástupců EK. Ti toho chtěli dosáhnout rychlejším celosvětovým útlumem využívání všech fosilních paliv, to včetně uhlí. S podobnými cíli podle Dusíka přicházely i další země. Jmenoval Austrálii, Kanadu, Japonsko, Británii, Švýcarsko i mimounijní Norsko.

„Přesto mnoho států ale bohužel chtělo v Egyptě naopak závazky přijaté v Glasgow zrevidovat a cíle snížit. Nové rychlejší snižování emisí se nakonec prosadit nepodařilo,“ vyjasnil náměstek Dusík.

Vyspělé země zaplatí méně vyspělým zemím

Na první pohled to vypadá, že na konferenci COP27 k žádné nové dohodě nedošlo. To ale není pravda. Konference dala vzniknout novému programu na snižování emisí pro rozvojové země. Ten je má prostřednictvím speciálně zřízeného fondu finančně stimulovat právě ke snižování emisí.

„Malé ostrovní státy včetně Malediv, ale i Pákistán a další země už nyní tvrdě zasáhly přírodní katastrofy v důsledku globálního oteplování. EU, která je největším světovým přispěvatelem na financování klimatických opatření, se podařilo dohodnout, že by do nového fondu na náhradu škod měly přispívat i země, které se dosud hodnotily jako rozvojové, ve skutečnosti ale jsou již rozvinuté,“ uvedl Jan Dusík.

Pákistánem se šíří akutní průjmy, malárie i tyfus

Podle něj není žádná náhoda, že se letošní COP27 konal v Egyptě a měl podtitul „africký“. Podepsalo se právě na tématu financování, jak uvedl, „ztrát a škod“. Výsledkem je dohoda na vzniku zmíněného fondu, do kterého podle představ zástupců EK dobrovolně přispěje širší spektrum přispěvovatelů.

„Fond musíme udělat rychle. Rychle ho musíme naplnit penězi. To je ta nejlepší cesta k naplnění naších cílů ve snižování emisí,“ uvedl první místopředseda Frans Timmermans.

EU v této záležitosti podle něj vyjednává s USA a Čínou. Vyjádřil přesvědčení, že se obě země zapojí do financování fondu. Zdůraznil, že hlavně USA k plánu a celému procesu přistupují konstruktivně. Na otázku, kolik USA do fondu přispějí, odpověděl, že je to otázka na USA, nikoli zástupce EU.

Peníze z fondu podle něj půjdou do rozvojových zemí takzvaného globálního jihu. Prostředky mají napravit následky sucha, záplav, požárů a dalších dopadů globálního oteplování. Těm tyto země čelí, jak uvedlo MŽP ČR, v důsledků emisí převážně vyspělých států.

K čemu se na COP27 zavázala Česká republika

Konferenci o změně klimatu COP27 navštívil na začátku premiér ČR Petr Fiala [ODS]. Vystoupil na ní se stručným projevem, v němž podtrhl ruskou vojenskou agresi na Ukrajině a nutnost vybudování energetiky bez závislosti na kterékoli zemi.

Podle ministerstva životního prostředí Česko na konferenci přesto učinilo důležitý krok, když na ní přistoupila ke globálnímu závazku snížit kolektivně antropogenní emise metanu do roku 2030 nejméně o 30 procent v porovnání s rokem 2020.

Česko omezí emise metanu. Uvedl to premiér Fiala

„Jde o velmi škodlivý skleníkový plyn. Ten se dostává do atmosféry převážně při těžbě a spalování fosilních paliv, z živočišné výroby, hnojení a odpadového hospodářství. Iniciativu Global Methane Pledge podepsalo 150 států světa,“ uvedlo MŽP ČR.

Pro úplnost uveďme, že v druhém týdnu konání COP27 v rámci ministerského bloku vedl jednání s partnery také ministr práce a sociálních věcí a „dočasný“ ministr životního prostředí Marian Jurečka [KDU-ČSL].

–DNA–

1 komentář

  1. Krásný článek!!! Přeloženo do lidštiny, evropští Green dealisti ve střetu se světem tvrdě narazili. A to je nesmírně dobře. Pokud jste nabyli dojmu, že jsem Green dealem doslova posedlý, tak vysvětlím. Nejde o to, zda planetu chránit, ale jde o to, kdo to dělá a jak to dělá. V dějinách to vždy bylo tak, že se ušlechtilé myšlenky, až z ní začaly koukat peníze a moc, zmocnii fanatici a to byla pro obyvatelstvo zákonitá cesta do pekla. Nakonec si vezměte ušlechtilou myšlenku ekonomicky spravedlivé společnosti, když se jejího naplňování zmocnili komunisti. Výsledkem je, že za mzdy, za které se zde dělá, by na západ od našich hranic ani nevytáhli paty z postele. Takže stejně, jako byli komunisté vůdčí silou při prosazování myšlenky ekonomicky zpravedlivé společnosti, tak stejně tak i evropští Green dealisti jsou dnes vůdčí silou uplatňování ušlechtilé myšlenky chránit životní prostředí planety. Jednoho z nich vidíte na obrázku. A z tohoto důvodu konce, jak to dopadne s životní úrovní obyvatel, proto nemohou být jiné.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here