ECB zvedla úroky o půl procentního bodu na tři procenta

221
ECB
ECB / Foto: Pixabay.com

Evropská centrální banka [ECB] včera [2.2.] zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na tři procenta. Rada guvernérů ECB ji zvýšila popáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci.

Depozitní sazbu ECB zvýšila také o půl bodu a je na 2,50 procenta. Ve svém oznámení potvrdila další pokračování ve zvyšování úroků. Na příštím zasedání 16. března plánuje zvýšit hlavní úrok opět o půl procentního bodu.

„Vzhledem k základním inflačním tlakům hodlá Rada guvernérů na svém příštím měnově-politickém zasedání v březnu zvýšit úrokové sazby o dalších 50 bazických bodů a následně vyhodnotí další vývoj své měnové politiky,“ potvrdila ECB.

Pokračuje tak ve zpřísňování politiky, i když některé jiné velké centrální banky už cyklus zvyšování úroků zpomalují. Jako například tento týden americký FED, který sazby zvedl „už jen“ o 0,25 procentních bodu. Pokud ECB skutečně zvedne v březnu sazby, jak uvádí, dostane úrokové pásmo od 3,25 do 3,50 procenta. To by bylo nejvíce od přelomu století.

ECB vytrvale dál zvedá úroky

ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu ECB základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu V prosinci pak tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,50 procentního bodu, neboť se domnívá, že inflace je blízko vrcholu. Navíc v eurozóně hrozí ekonomická recese.

Ve střednědobém horizontu ECB usiluje o to, aby míra inflace v eurozóně činila dvě procenta. Tato hodnota se jí ale už měsíce vzdaluje. Inflace v eurozóně sice zpomaluje, v lednu podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat ale činila 8,5 procenta.

Americká centrální banka tento týden ve středu zvýšila základní úrok o 0,25 procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Na prosincovém zasedání FED zvýšil základní sazbu ještě o půl procentního bodu. Na předchozích čtyřech zasedáních centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu ve snaze potlačit inflaci vždy o 0,75 procentního bodu.

FED zvedl sazby: Inflace se poněkud zmírnila, ale je vysoká

Také britská centrální banka včera [2.2.] podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, a to na čtyři procenta. Je to nejvyšší hodnota od konce roku 2008, kdy svět zasáhla finanční krize.

Česká národní banka setrvává v „nečinnosti“

Česká národní banka [ČNB] ponechala [2.2.] úrokové sazby na úrovni sedmi procent. Pro ponechání základní úrokové sazby hlasovalo pět členů bankovní rady, dva navrhovali zvýšení o půl procentního bodu. Základní úroková sazba je na sedmi procentech od loňského června. Analytici už nepředpokládají, že by ji centrální banka zvyšovala.

„Na příštím jednání bankovní rada zváží, zda sazby ponechá banka na současné úrovni, nebo je zvýší,“ řekl guvernéra ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci po jednání rady.

Česká národní banka se tak alespoň vyjádřila k dalšímu ekonomickému vývoji. Zhoršila odhad letošního schodku veřejných financí na 4,5 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Naopak zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles HDP o 0,3 procenta. V listopadové prognóze předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta.

–ČTK/RED–

1 komentář

  1. Můj názor na politiku ČNB. Dělá to svým způsobem dobře. Pamatuji si od svých předků, kteří jako celý život velmi aktivní lidé, což bylo dříve nutností, neboť v dávných časech nikdo nikomu nic nedal, říkávali, když člověk ani práce skoro nic neměl: „Nedělej nic a nebudeš mít už vůbec nic.“ Jinými slovy, ekonomická aktivita je vždy zdrojem hodnot potřebných k životu. A ta, když se zničí, tak je to finito. Ve všem. Inflace je skutečně obří ekonomický problém. Ale ta se nesmí vyléčit zničením ekonomické aktivity, což by velmi vysoké úroky udělaly (to mohou způsobit i zelené sny). Inflace, kromě dalších negativní projevů, spolehlivě ničí hodnoty dříve nabyté, hodnoty ve formě úspor střadatelů. Ale ti také nejsou bez viny. Když ekonomický hokynář pan Babiš rozhazoval za covidu peníze za poflakování doma, rozhazoval peníze důchodcům, že jsou covidem nesmírně postiženi, věšel nám bulíky na nos, že můj soused je odpovědný za moje zdraví, tak žádné velké demonstrace proti tomu nebyly. Nyní si tou inflací toto zase vracíme. A nemalý vliv na ni má přenastavení cen výrobků v důsledku vysokých cen energií. Ale to se časem za přiměřených úroků zase srovná do rovnováhy. Žádný strom neroste do nebe.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here