Očekávat zlevnění potravin bylo naivní, tvrdí ekonomové

775
potravin
Foto: Pixabay.com

Vláda projedná ceny potravin v Česku. Donutilo ji k tomu oznámení řetězců, že od příštího roku zdraží potraviny o deset a více procent. A to přesto, že vláda proklamovala pokles cen potravin kvůli nižší dani z přidané hodnoty [DPH]. 

Do střetu s ministry se opět dostal Tomáš Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR [SOCR]. Ten se jako poradce ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely [STAN] při českém předsednictví například podílel v Radě EU na nastavení parametrů změn v systému obchodování s emisními povolenkami. A právě vysoké ceny energií nyní uvádí jako hlavní důvod zdražení potravin. Přesto Tomáš Prouza, který je zároveň viceprezident Hospodářské komory ČR [HK ČR], donutil vládu jednat o vysokých cenách potravin v Česku. Stačilo k tomu jeho prohlášení, že potraviny v příštím roce zdraží o zhruba deset procent.

„Pokud se vláda rozhodla, že chce firmám zvedat náklady, tak je logické, že potravináři vyšší náklady promítnou do cen,“ vysvětlil Prouza na tiskové konferenci, na níž se vymezil k dopadům vládního konsolidačního balíčku.

Za zdražením potravin podle něj stojí zejména vyšší náklady na energie kvůli vyšším cenám její regulované složky, vyšší ceny za dopravu, které s sebou nese i růst mýtného, nebo vyšší náklady na práci kvůli změnám v práci na dohody. Také ale zmínil vyšší daň z nemovitostí, která se například citelně dotkne zemědělců. Přičemž členů jeho Svazu se dotýká i vyšší daň z příjmů právnických osob od ledna 2024.

Informace o dalším zdražení potravin se ukázalo jako citlivé téma. Vláda dlouhodobě mluví o zlevnění cen potravin v příštím roce, kdy její konsolidační balíček u nich sníží DPH z 15 na 12 procent. Potraviny jsou jedna z mála položek, u kterých daň klesne. Například většina léků od příštího roku přejde z 10% sazby DPH do 12% sazby DPH.

Proti Prouzovi se vymezil další z ministrů

Obdobně jako před několika měsíci s dnes již bývalým ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou [KDU-ČSL] se Prouza nyní dostal do sporu s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou [ODS].

„Při snižování DPH o tři procentní body jsme od šéfa SOCR CR slýchali ujištění, že se nižší daň plně promítne do pultových cen pro zákazníky. Navzdory těmto slibům a legitimním očekáváním společnosti teď potravináři opět v čele s Tomášem Prouzou vzkazují, že potraviny od ledna zdraží o deset procent,“ uvedl ministr na sociální síti X.

Pro zdražování nevidí žádný rozumný důvod kromě zájmu obchodních řetězců udržet si vysoké zisky. Odmítl i argument o vyšší dani z příjmů pro firmy. Vysvětlil, že ta zatěžuje primárně zisk společnosti a není nákladovou položkou promítající se do ceny.

Šetření vysokých cen potravin nic nepřineslo. Kde je problém?

„Co se nákladů na dopravu týče, ceny PHM trendově od léta klesají a mýtné je relativně bagatelní položka. Argument ´zdražení´ práce na dohodu netřeba vůbec komentovat, změny totiž budou platit až od poloviny příštího roku,“ dodal.

Skutečnost, proč ceny potravin v Česku patří dlouhodobě k těm nejvyšším v Evropě, už ale nevysvětlil. Přesto celou problematikou tento týden podle ministra probere vláda. Určitou předzvěstí tomuto jednání podle pozorovatelů mohl být nedávný srovnávací nákup potravin v Německu premiéra Petra Fialy, ale i dostatečně známá skutečnost, že mnozí Češi jezdí nakupovat potraviny levněji do zahraničí. Nejčastěji do Polska, ale i do Německa. Což se mimo jiné promítá do nižší spotřeby domácností v Česku. A to se negativně promítá nejen do výběru daní, ale i výkonu ekonomiky.

Čekat zlevnění potravin bylo naivní

Zatímco zástupci vlády prohlášení obchodníků o dalším růstu cen potravin zaskočilo, podle ekonomů o žádné překvapení nejde. A konstatují, že prostor vlády k ovlivňování trhu je jen velmi omezený.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila patřilo očekávání poklesu cen potravin spíše ke zbožným přáním vlády. Připomněl, že v minulosti se snižování zdanění do spotřebitelských cen propisovalo maximálně z 50 procent. Zbytek zůstává v maržích firem.

„V nejoptimističtější variantě tak mohlo zlevnění činit maximálně necelých 1,5 procenta. Jelikož ovšem v lednu dochází k přeceňování směrem nahoru každý rok, bylo jasné, že takto marginální sleva nemá šanci se hmatatelně projevit. Co se naopak zaručeně projeví bude snížený výběr DPH, a hlavním poraženým tedy zůstává daňový poplatník,” uvedl.

Hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný míní, že ceny nejsou podmíněné daněmi, ale výsledkem působení nabídky a poptávky.

„Vidina, že snížení DPH se automaticky propíše do cen byla vždy naivní. Vysoký růst cen potravin nemá viníky v proradných agrobaronech, výrobcích potravin či nenasytných obchodních řetězcích, ale viníkem je inflace,” řekl.

Proč jsou potraviny v Evropě tak drahé, diví se v Americe

Dynamika růstu inflace podle něj v posledních dvou až třech letech dobře vysvětluje i růst cen potravin. Uvedl i to, že v ČR je cenový vývoj potravin podprůměrný ve srovnání s vývojem jádrové inflace.

Zdražení potravin i přes nižší sazbu DPH není překvapivé ani podle analytika XTB Tomáše Cverny. Potraviny podle něj levnější nebudou hlavně kvůli vysokým cenám energií. Ty by měly růst kvůli plánovanému zvyšování jejich regulované složky.

„Tempo růstu cen v obchodech by mohlo zvolnit v případě, že spotřebitelé nebudou vysoké ceny akceptovat, uvedl.

I podle Hradila nemůže ke zlevnění podnikatele přimět nic jiného než obava o ztrátu zákazníků. Podle něj Česko ale i tak sklízí plody politiky uplynulých desetiletí, kdy regulační a dotační politika způsobila vznik oligopolních struktur. To znamená, že trh ovládá několik málo velkých hráčů, kteří si navzájem dostatečně nekonkurují.

S potravináři už jedná ministr zemědělství

S potravináři se tento týden sešel ministr zemědělství Marek Výborný [KDU-ČSL]. Ten vzal další zdražení potravin jako hotový fakt. Po jednání řekl, že i přes skutečnost, že od ledna klesne sazba DPH na potraviny z 15 na 12 procent, spotřebitelské ceny porostou.

Zástupci obchodníků podle ministra Výborného nedali jasnou odpověď na to, proč jsou ceny v Česku výrazně vyšší než v sousedním Polsku. Zároveň podotkl, že rozdíly v sazbě DPH nevysvětlují situaci, kdy nákup v Česku je až o 70 procent dražší než v Polsku. Varšava již dříve zavedla nulovou sazbu DPH na potraviny, která by měla platit do konce letoška.

Česko má nejvyšší daň na potraviny v Evropě

Ministr Výborný zopakoval, že v Česku je třikrát více obchodů na počet obyvatel než v Německu, kde připadá jedna prodejna na 5 700 lidí. V Česku připadá jedna prodejna na 1 681 lidí. I to podle ministra přispívá k vyšším cenám než v zahraničí.

Analytik Capitalinked Radim Dohnal ke zdražování potravin uvedl, že v Česku je sice více obchodů, ale výrazně menší trh a nižší konkurence.

„Trh ČR je více trhem prodávajících. Vláda s tím nemůže nic udělat,” řekl s tím, že například v Německu je obecně i menší hustota nemocnic, škol, čerpacích stanic a také méně koncentrované vlastnictví.

–ČTK/DNA–

4 KOMENTÁŘE

  1. Nějak této ukrajinské vládě uteklo, že potraviny zdražily za poslední dva roky o 70-150%. A tady se pláče nad 10%? Kdepak, jde jen o mediální masírku k uklidnění stále více nespokojených ofčanů, kteří mají současnou vlastizrádnou vládu už plné kecky.

  2. Demokratický cenzor stále bdí nad pomýlenými názory, takže jinak: ministr Nedostatečný zjevně lže, když tvrdí, že vyšší počet prodejen zdražuje potraviny. Nemělo by to být v kapitalismu naopak – čím více prodejců, tím nižší ceny? Tady nás někdo těžce 34 let okrádá, a tvrdí, že si za to můžeme sami… 🙁

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here