Loni výrazně přibylo mladých lidí, kteří si sjednali spotřební úvěry

196
spotrebni_uvery
Foto: Freepik.com

Celkový objem spotřebních úvěrů ke konci loňska v Česku dosáhl 579,4 miliardy korun. Meziročně stoupl o 47,4 miliardy, to je +8,9 procenta. A výrazně stoupl i objem nespláceného dluhu u lidí pod 30 let, kteří si sjednali spotřební úvěry.

Oproti růstu úvěrů na bydlení spotřební úvěry loni vykázaly dvojnásobnou dynamiku růstu. Vyplývá to z aktuálních dat Bankovního a Nebankovního registru klientských informací [BRKI/NRKI]. Podle údajů v registrech byl loni celkový objem dluhu českých domácností 3,31 bilionu korun. Zadlužení obyvatel meziročně vzrostlo o 162 miliard korun [+5,1 %].

  • Objem dluhu z úvěrů na bydlení vzrostl meziročně o 4,4 %, celkově o 114,6 mld. Kč.
  • Objem dluhu z úvěrů na spotřebu vzrostl o 8,9 % a dosáhl 579,4 mld. Kč.

Nejvíce spotřební úvěry narostly v posledním čtvrtletí minulého roku, a to téměř o 14 miliard. Počet lidí se spotřebním úvěrem se loni oproti předchozímu roku zvýšil téměř o 50 tisíc [+2 %] na 2,33 milionu.

Vzrostla rovněž průměrná výše dluhu na dlužníka. To zhruba o 15 tisíc [+7 %] na 248 tisíc korun. Průměrná částka úvěru na spotřebu je nejvyšší u klientů ve věkové skupině 35 až 44 let a činí bezmála 293 tisíc korun.

Objem dluhu na spotřebu se oproti konci roku 2022 zvýšil ve všech krajích. Nejrychleji pak v Praze, kde meziročně vzrostl o 10,7 procenta na 65,4 miliardy korun. Naopak nejnižší dynamiku vykázal Kraj Vysočina, kde vzrostl o 6,4 procenta na 22,9 miliardy korun.

Roste počet lidí ve finančních problémech

Nárůst o 6,2 procenta vykázal také objem celkového dluhu ohroženého nesplácením. Ten ke konci loňského roku dosáhl 29,5 miliardy korun. Hlavní podíl na výsledku mají opět úvěry na spotřebu. U nich nesplácený objem loni rostl postupně ve všech čtvrtletích.

„Největší vykřičník vidíme u mladších třicátníků, u kterých se objem nesplácené částky dluhu na spotřebu zvýšil meziročně o 20 procent na 4 miliardy korun,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací [NRKI].

Podle něj se jejich počet meziročně zvýšil na 26 tisíc osob [+9 %]. Ve věkové skupině 35 až 44 let došlo k nárůstu nespláceného krátkodobého dluhu o 13 procent na 6,3 miliardy korun a počtu lidí o 4,4 procenta na 40 tisíc.

Důvěra v ekonomiku klesá u domácností. U podniků roste

Jiří Rajl růst nespláceného dluhu vysvětluje tím, že dlužníci ve zmiňovaných věkových skupinách mají nejvyšší zadlužení v rámci hypotečních úvěrů, které si v posledních letech brali a nyní rychlým tempem zvyšují své zadlužení i krátkodobými úvěry.

„Což u některých může postupně vyvolat dluhovou spirálu,“ varuje.

U nesplácených krátkodobých úvěrů se ke konci loňska zvýšil jejich objem meziročně o 9,5 procenta na 25 miliard korun. Průměrná nesplácená částka se zvýšila o 8 procent na 143,6 tisíce korun. Zvýšil se také počet klientů, kteří mají problém se splácením, a to o 1,1 procenta [1 890 osob] na 174 tisíc lidí.

Úvěry na bydlení: Mladí lidé si je neberou

Naopak se podle aktuálních dat zlepšuje platební morálka u úvěrů na bydlení. Meziročně se nesplácená částka z úvěrů na bydlení snížila o 0,5 miliardy [-9,6 %]. Ke konci roku 2023 objem nesplácených úvěrů na bydlení dosahoval 4,4 miliardy korun. Počet lidí, kteří nesplácejí úvěry na bydlení, se snížil o 823 [-8,3 %] na 9 131. Průměrná částka dlouhodobého dluhu dosáhla výše 2,6 milionu korun a zvýšila se o 6,6 procenta.

I když se meziročně celkový objem úvěrů na bydlení zvýšil o 4,4 procenta, je to stále výrazně méně než v předchozích letech. Například na konci roku 2021 šlo o 17% růst, na konci roku 2020 o 8% růst. Zároveň došlo k poklesu počtu klientů, kteří čerpali úvěr na bydlení, to o 2,1 procenta [23 tisíc osob] na 1,06 milionu.

Nemovitosti v ČR zdražily víc než dvakrát rychleji než jinde v EU

Výrazně pak ubývá mladších lidí, kteří si berou úvěry na bydlení. Ve věkové skupině 15-24 let šlo meziročně o 17% pokles počtu dlužníků na 7,3 tisíce a mezi lidmi ve věku 25-29 let dokonce o 19% pokles na 50,5 tisíce. Nejvíce lidí s dlouhodobým úvěrem na bydlení, tedy 379 tisíc, je ve věkové skupině 35 až 44 let.

„Mladších klientů s úvěry na bydlení dlouhodobě ubývá. Největšími překážkami jsou pro ně drahé nemovitosti a vysoké úroky,“ vysvětluje důvody výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací [BRKI] Lenka Novotná.

–RED–

1 komentář

  1. A co od generace Z kdo čeká? Až na výjimky jsou mimořádně nepracovití, ale velmi rádi si zalenoší a neradi vstávají.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here