Víc peněz do obrany? Potíž je v českém rozpočtu, armádě i EU

Na nutnosti zvýšit výdaje na obranu se shodují prakticky všechny politické strany i nezávislí odborníci v Česku. Ještě dříve, než k tomu dojde, by si stát ale měl podle ekonomů udělat pořádek ve financích. A do latě by měl dát i české vojáky.

Zákon č. 177/2023 Sb., o financování obrany výslovně ukládá vládě povinnost vyčleňovat každoročně 2 % nominálního hrubého domácího produktu [HDP] na obranu státu. Na letošním červnovém summitu Severoatlantické aliance [NATO] v Haagu se zavázaly její členské státy k výdajům ve výši 5 % HDP do roku 2035. Jde o obranné výdaje 3,5 % HDP a takzvaně další výdaje v objemu 1,5 % HDP. Sem spadají například dopravní infrastrukturální projekty nebo strategické zásoby surovin, které souvisejí s obranou.

„Problém je, že český státní rozpočet na to nemá peníze. Zatěžuje ho strukturální deficit, který jsme nevyřešili ani v době, kdy žádný nový závazek v rámci NATO neexistoval,“ říká pro FinTag hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Anketa: Zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP je mimo fiskální realitu

Situaci podle něj příliš neuleví ani to, že se 5 % HDP na obranu rozkládá v čase do roku 2035. Tedy jde „jen“ o to každý rok přidat k již existujícím výdajům adekvátní díl peněz.

„Bylo by žádoucí udělat pořádnou reformu veřejných rozpočtů, revizi dotačních programů a audit celého veřejného sektoru. Bylo by fajn si konečně říct, jaký veřejný sektor potřebujeme, a jak ho chceme financovat,“ říká, co skutečně podmiňuje efektivní zvýšení výdajů nejen na obranu.

„Zatím jen záplatujeme, tu ubereme trochu tamtoho, přidáme jiného,“ doplňuje Dufek.

Zvýšit daně je nejlepší způsob, jak financovat vyšší výdaje na obranu

Myslet si, že Česko zvedne výdaje na obranu na 5 % HDP bez navýšení příjmů do státního rozpočtu je podle něj za současného stavu čirá utopie. Tvrdí, že kondice českých veřejných financí si dříve či později naopak vyžádá další zvýšení daní. A to bez ohledu na vyšší výdaje na obranu.

O kolika stovkách miliard se tu vlastně bavíme

Dvě procenta HDP výdajů na obranu v letošním roce představují ve finančním vyjádření výdaj 160,8 miliardy korun. Tento údaj vychází z nominální prognózy HDP ve výši 8 032 miliard korun, jak ji stanovilo Ministerstvo financí ČR [MF ČR] ve své makroekonomické predikci. Z hlediska státního rozpočtu jde o 7,7 procenta všech jeho výdajů.

Dvě procenta ale nejsou 3,5 procenta, případně rovnou 5 procent. Ekonomové upozorňují, že pokud bychom například už letos vydávali na obranu 3,5 až 5 procent, znamenalo by to výdaj rozpočtu 280 až 400 miliard korun. Z hlediska celkových výdajů státního rozpočtu v očekáváné výši 2 086,1 miliardy korun by se jednalo o 13,42 až 19,18 procenta všech celkových výdajů.

A tato čísla nejsou jen suchou účetní položkou. Na to upozornila i Národní rozpočtová rada [NRR]. Ta ve svém březnovém stanovisku k vývoji veřejných financí uvedla, že vyšší výdaje na obranu se neobejdou bez nutnosti omezení výdajů – případně alespoň snížení meziročního tempa růstu objemu prostředků – do nevojenských aktivit.

NRR: Vyšší výdaje na obranu sníží výdaje do nevojenských aktivit

Otázkou tak je, jakých oblastí se dotknou úspory: Bude to školství, věda, infrastruktura, dnes už znovu ztrátové zdravotnictví či sociální oblast? I tento fiskální rébus má „řešení“.

„Zvýšení výdajů na obranu půjde samozřejmě na dluh, protože kapacita rozpočtu je velmi limitovaná už nyní,“ říká Petr Dufek a dodává: „Je však třeba vzít v úvahu, co oněch pět procent na obranu znamená. Ve skutečnosti jde primárně o 3,5 procenta, protože do zbývajících 1,5 % bude možné zahrnout v podstatě cokoliv.“

Zadlužování zemí EU pokračuje i letos. A roste i zadlužení Česka

Upozorňuje na to, že jde o zvýšení výdajů do roku 2035. Což je podle něj dobře. Okamžité zvýšení na pět procent by způsobilo s ohledem na kapacity obranného průmyslu jen prudký nárůst cen obranné techniky.

Co se kupuje za peníze na obranu

Drtivá většina takzvaných výdajů na obranu ve výši 154,4 miliardy korun se utratí letos prostřednictvím Ministerstva obrany ČR [MO ČR]. Dalších 6,4 miliardy korun jde do institucí, které zajišťují takzvanou obrannou spolupráci a civilní připravenost.

Sem patří například:

• Státní správa hmotných rezerv: Výdaje 4,07 mld. Kč.
• Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost: výdaje 0,68 mld. Kč.
• Ministerstvo vnitra ČR: 0,13 mld. Kč.

Nabízí se další otázka, jak se na „výdajových“ aktivitách našeho státu podílí domácí zbrojařský průmysl. Často znějící kritiku, že za navýšené peníze na obranu se nakoupí zase jen další předražené cizí zboží, ministerstvo obrany odmítá.

„Pokud české firmy nabízejí produkty a služby odpovídající technickým, operačním a provozním požadavkům armády, jsou spolehlivé z hlediska dodacích lhůt, kvality a současně je jejich nabídková cena odpovídající tržním podmínkám, pak v souladu se strategickými dokumenty ČR jim dáváme jednoznačně přednost,“ vyjasňuje pro FinTag Karel Čapek z tiskového oddělení MO ČR.

Český obranný průmysl je opět na špičce, říká Lubomír Kovařík

Vysvětluje, že tento přístup není jen otázkou podpory ekonomiky, ale i otázkou zajištění bezpečnosti dodávek v případě krize. Ministerstvo se snaží dlouhodobě podporovat domácí obranný průmysl v maximálně možné míře, dodává.

„Důkazem snahy o podporu domácího obranného průmyslu je skutečnost, že od konce prosince 2021 do konce června 2025 uzavřelo Ministerstvo obrany asi 44 000 smluv a z toho 42 000 bylo s českými subjekty,“ uvádí Čapek.

Kontrola efektivity výdajů na obranu bere dech svou komplexností

Také ale říká, že tuzemský průmysl nedokáže vyrobit úplně všechno. Za příklad dává americké letouny F-35 či pásová vozidla bojové pěchoty CV90 a další techniku. A uvádí, že u všech zakázek musí ministerstvo vždy respektovat pravidla transparentnosti a rovného přístupu v rámci zákona o veřejných zakázkách [více v článku výše, pozn. red.].

Co [ne]zvládne tuzemský obranný průmysl

I když tuzemský obranný průmysl akcelerovala válka na Ukrajině, a tak se v mnoha případech, jako je třeba výroba munice, dostal na hranici výrobních kapacit, co se týče komplexní výroby s nejvyšší přidanou hodnotou, na světové špici není. Což se promítne i v jeho zisku z navýšených výdajů na obranu.

„Většina nákupů techniky bude z dovozu, protože domácí kapacity takového rozsahu ani nemáme,“ říká Dufek.

Evropa jde do boje. Bez Číny či Ruska ale zbraně vyrábí jen obtížně

To ale neznamená, že by měl český stát „házet flintu do žita“. Naopak by se měl dané situaci maximálně přizpůsobit, aby z ní vytěžil maximum.

„Aby to mělo celé smysl, je třeba mít jasnou představu, jak má vlastně česká armáda vypadat a jak má zapadat v nové podobě do rámce NATO. Nemělo by jít primárně o utracení peněz, ale o smysluplné investice do obrany,“ vysvětluje.

Podle něj navýšení výdajů na obranu nabízí jednoznačnou příležitost. Obranný průmysl v Česku navíc v minulosti patřil k těm nejvýkonnějším. V posledních několika letech znovu posiluje. Což pro FinTag potvrzuje Simona Cigánková z tiskového oddělení MO ČR.

MO ČR: Desatero o průmyslové spolupráci >

„Obranný průmysl generuje tržby téměř 74 miliard korun ročně. To se rovná jednomu procentu HDP. Český obranný průmysl přímo i nepřímo zaměstnává 50 tisíc lidí,“ říká.

„Další investice mohou tato čísla výrazně zvýšit a sloužit k tvorbě nových kvalifikovaných pracovních míst,“ doplňuje.

Jak vypadá rozpočet ministerstva obrany

Podle analytiků i politiků v otázce výdajů na obranu nejde jen o to, za co a jak se utratí další peníze, ale i o to, za co a jak se utrácí už nyní. Jaká je struktura výdajů na obranu. A ta bohužel ukazuje na podobný scénář jako například ve zdravotnictví. Podstatnou část peněz vezmou platy, výsluhy a provozní výdaje.

Vojáky, celníky a policisty obchází strach, že přijdou o výsluhy

Při podstavech řadových vojáků a nadstavech generálů vyjdou platy vojáků a dalších zaměstnanců resortu [cca 39 tisíc zaměstnanců], důchodové pojištění a vyplacené výsluhy na necelých 50 miliard korun ročně. To odpovídá asi 30 procentům aktuálního už podstatně zvýšeného celkového rozpočtu MO ČR. A jde o druhý nejvyšší výdaj resortu.

Vůbec nejvyšší výdaj – asi 70 mld. Kč – jde na programové financování, tedy především akvizice techniky a infrastruktury. Jedná se o téměř 43 procent všech obranných výdajů. Jde zejména o pořízení stíhacích letounů F-35, pásových BVP a Shorad systémů. Patří sem i nákup samohybných houfnic a satelitního komunikačního systému Milstacom.

Vláda kupuje F-35, ale na platy vojáků peníze nedá, říká Lubomír Metnar

Podle MO ČR je trend jasně daný. Oproti předchozím letům mírně klesají kapitálové výdaje a rostou provozní a běžné výdaje. To podle úřadu souvisí s nutností zabezpečit provoz a údržbu nově pořizované techniky. Armáda tak nejen nakupuje, ale zároveň více zajišťuje infrastrukturu, logistiku, údržbu a lidské zdroje.

Výdaje na obranu, které „svět ale ještě neviděl“

I když vláda Petra Fialy [ODS] závazek zvýšit výdaje na obranu prezentuje jako holý fakt a svůj úspěch, stále není jasné, z čeho a jak tyto výdaje Česko do roku 2035 zaplatí. Jak pro FinTag ale řekl Ondřej Macura z Odboru vnějších vztahů Ministerstva financí ČR [MF ČR], na přesné údaje je ještě brzy.

„Přesná čísla nicméně budeme znát až v době, kdy bude ze strany NATO stanovena metodika těchto dalších nákladů, která se v současné době vypracovává,“ uvedl.

Proti vyššímu zadlužení na obranu ve Sněmovně hlasovalo jen SPD

Zároveň vyloučil obavy ze skokového navýšení výdajů a shrnul to, co už vláda schválila. Ta letos svým usnesením z 5. března 2025 rozhodla, že se v letech 2026 až 2030 každoročně zvýší výdaje na obranu státu o 0,2 procenta HDP.

„A to znamená, že v roce 2030 bude ČR na svou obranu vydávat minimálně tři procenta HDP. Další 1,5 procenta HDP jsou výdaje, které s obranou a bezpečností souvisejí. Jde například o náklady na výstavbu infrastruktury, která může vedle civilního využití sloužit k vojenským účelům, ale také prvky IZS, státní hmotné rezervy a podobně,“ doplnil.

Komentář: Čas sluhů. Čas dluhů. A nově i čas mizerů

Podle něj je potřeba si uvědomit, že výdaje tohoto charakteru jsou v rámci státního rozpočtu již aktuálně vynakládány, a to odhadem 1,2 až 1,3 procenta HDP.

Co stát kvůli armádě omezí

Ekonom Petr Dufek k tomu ale poznamenává, že procenta HDP na obranu jsou jedna věc, samotná realizace pak věc druhá. Pokud v úvodu zmiňuje „audit veřejných financí“, to samé si podle něj žádá i fungování české armády. Riziko spatřuje v tom, že se vydají peníze na obranu neúčelně. A upozorňuje i na celkovou situaci v sektoru.

„Ono jde také o to, aby bylo vůbec co nakupovat za navýšené peníze. Výroba zbraní byla dlouhá léta v nemilosti evropských autorit a následně i finančního sektoru. Evropa se tvářila, jako že vlastně žádnou obranu proti ničemu nepotřebuje. Že na obranu má přece USA a samozřejmě amerického daňového poplatníka. Svým vlastním krátkozrakým přístupem se postarala o to, že tento průmysl stál spíše na okraji,“ vysvětluje.

České zbrojní firmy jedou, ale brzdí je tuzemské banky

Nyní je podle něj obranný průmysl v kurzu, ale také se ptá, zda má vůbec kapacity, suroviny a další vstupy.

„Kde je bude nakupovat, když těžký průmysl Evropská unie úmyslně dlouhodobě potlačuje? Nemluvě o high-tech, která je v obranném průmyslu rovněž třeba a v níž EU rozhodně neexceluje,“ tvrdí.

A jestli si něco nedokáže už vůbec představit, pak je to praxe, jak země EU pod vedením Evropské komise chtějí skloubit prosperitu, Green Deal a obranu dohromady. To za situace, kdy Evropa prochází dlouhodobým ekonomickým útlumem a potýká se se stárnutím populace.

„Příliš mnoho priorit a ještě více byrokracie. To je podle mě obrázek současné Evropské unie,“ hodnotí ekonom.

Za evropskou ocel! Na výrobu tanku jí je zapotřebí 60 tun

To, že aktuální snahy o zvýšení peněz na obranu nejsou jen českou záležitostí, potvrzuje i Ondřej Macura z ministerstva financí. Odkazuje na slova svého šéfa, ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS], o tom, že nejen Česko, ale i EU bude muset přehodnotit priority.

„Podle ministra Stanjury není EU schopna financovat zvýšené výdaje na obranu a současně mít do roku 2030 i dekarbonizační plány. Lze tedy přepokládat, že na téma financování zvýšených výdajů na obranu proběhne diskuse na úrovni EU,“ vysvětlil pro FinTag.

Adam Čaloud, spolupracovník redakce FinTag