Americký FED ukončil program snižování své bilance, takzvané kvantitativní utahování [QT]. To značně přispělo k poklesu objemu rezerv v bankovním systému, jenž se následně projevoval růstem sazeb krátkodobého financování.
A to v některých případech až nad hodnoty, které centrální banka nechce vidět. Bude-li se tato situace opakovat, což se čeká, FED začne opět nakupovat aktiva. Více v analýze na FinTag od hlavního ekonoma společnosti Portu Jana Berky.
—
Tlaky na americkém trhu krátkodobého financování aktuálně polevily, rozhodně však nezmizely. Tato situace s námi pravděpodobně zůstane delší dobu. Je očividné, že jsme se z režimu přebytku rezerv v bankovním systému dostali do režimu pouhého dostatku rezerv. To zvyšuje riziko, že se krátkodobé sazby dostanou mimo cílené úrokové pásmo FEDu, jako tomu bylo naposledy na konci listopadu. Tehdy se vybrané krátkodobé sazby, například ta, již využívají primárně dealeři a správci aktiv, dostaly nad hranici čtyř procent, tedy aktuální horní hranici úrokového pásma.
Za tlaky stála kombinace do konce minulého měsíce běžícího kvantitativního utahování, zvýšených emisí pokladničních poukázek i uzavírky federálních úřadů, která omezila některé vládní výdaje. Shutdown už skončil, QT bylo na začátku prosince ukončeno a emise pokladničních poukázek je v závěru roku slabší, zejména u čtyř a osmitýdenních instrumentů. To vše by mohlo situaci ulehčit.
Sezónnímu efektu konce kvartálu a roku, kdy krátkodobé úroky obvykle rostou, se ale nevyhneme. Využití trvalé repo facility jako hlavního nástroje, prostřednictvím něhož centrální banka dodává likviditu a snaží se udržet krátkodobé sazby v cíleném pásmu, bude s velkou pravděpodobností častější. A to i přesto, že někteří potenciální uživatelé mají vůči tomuto nástroji výhrady.
Americká centrální banka začne opět nakupovat aktiva
Zaměříme-li se na dosavadní komentáře z FEDu, opakovaně zaznívají názory, že FED v určitém bodě bude muset obnovit nákupy aktiv, aby efektivně řídil objem rezerv podle potřeb trhu. Půjde o dočasné operace na volném trhu nebo o operace určené k řízení rezerv – název může být jakýkoli. Cílem nástroje bude dodat likviditu, jakmile bude potřeba. Což doplní již aktivní nástroje, jako je zmíněná trvalá repo facilita či diskontní okno.
Otázkou bude zaměření. S velkou pravděpodobností by se mohlo jednat o cenné papíry s nízkou durací, tedy o pokladniční poukázky. To by znamenalo, že by nástroj doplnil reinvestice prostředků plynoucích z hypotékami krytých cenných papírů, které má centrální banka ve své bilanci. Právě u nich došlo ke změně po ukončení kvantitativního utahování, kdy FED reinvestice přesměruje na trh pokladničních poukázek. Reinvestice ze státních dluhopisů pak zůstanou v dluhopisech.
Avšak v případech, kdy FED nakupuje aktiva, se také objeví ona klasická otázka, zda jde o kvantitativní uvolňování [QE] nebo nějakou jeho skrytou formu.
Ekonom Ricardo Reis ve své práci rozlišil tři typy nákupů aktiv ze strany centrálních bank s ohledem na jejich cíl. První spočívá v dodávce likvidity. Druhý v uvolnění podmínek financování. Třetí v udržení finanční stability.
Kvantitativní uvolnění splňuje všechny tři cíle
QE jakožto záchranný nástroj v době krize, kdy centrální banka snížila sazby na nulu, ale chce dosáhnout více, splňuje všechny tři cíle. V případě, který řešíme, stejně jako v případě, o němž hovoří ti nejzasvěcenější z FEDu, včetně šéfa jeho newyorské pobočky Johna Williamse, šéfa oddělení operací na volném trhu Roberta Perliho nebo Lorie Loganové, která patří mezi přední odbornice na trh krátkodobého financování, by se mělo jednat především o první cíl. A to dodávku likvidity, která ale nemusí být – s ohledem na mandát cenové stability a plné zaměstnanosti – žádným záchranným krokem.
Analýza: FED vnesl nejistotu na trhy. ECB drží to, co funguje
Zaměření na pokladniční poukázky je příhodné. FED totéž udělal v září 2019 po repo krizi. Stejně tak to zapadá do výhledů mnoha centrálních bankéřů, kteří zmiňují přesun od delších instrumentů ke kratším. Kratší durace bilance centrální banky jí umožní mnohem snazší manipulaci než v současném režimu.
Jaký bude dopad na akciový trh
Z výše popsané povahy nákupů centrální banky nepředpokládám, že by tento krok měl zásadní dopad například na akciový trh. Pro akcie je klíčový vývoj a výhled úrokového pásma nastavovaného FEDem. To by na prosincovém zasedání mělo opět klesnout o čtvrt procentního bodu. Dopad na akcie se ovine od toho, jaký výhled centrální banka představí v oblasti ekonomiky a úrokových sazeb. Prognóza jejich dalšího poklesu při stále relativně robustním růstu ekonomiky by pro akcie mohla být pozitivní.
Jan Berka, hlavní ekonom společnosti Portu
