Česko se podle prezidentky Česko-ukrajinské obchodní a průmyslové komory [UKRCHAM] Michaely Macharik dostatečně nepřipravuje na zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny.
Největší překážkou podle ní není zájem podnikatelů, ale nedostatečná informovanost, financování a pojištění investic. Komora podle ní vznikla po začátku ruské invaze na Ukrajinu s cílem pomoci českým firmám při vstupu na ukrajinský trh. Impulzem byla její vlastní zkušenost s podnikáním na Ukrajině, kde působí deset let.
„Chtěla jsem pomoci českým firmám projít jednodušeji problémy, které jsme na začátku podnikání řešili my,“ uvedla.
Setkání se zástupci vlády Andreje Babiše
Michaela Macharik pozitivně hodnotila čtvrteční jednání premiéra Andreje Babiše a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka [oba ANO] se zástupci podnikatelů v návaznosti na setkání na konferenci o obnově Ukrajiny v Gdaňsku. Podle ní však záleží na tom, co bude po schůzce následovat. Zazněla i varianta, že by Havlíček navštívil Ukrajinu, konkrétní termín nepadl.
Válka nekončí, protože to stále někomu vyhovuje, říká Sergej z Ukrajiny
Podnikatelé podle ní premiérovi představili několik priorit. Patří mezi ně rychlé spuštění programu Ukraine Facility prostřednictvím Národní rozvojové banky, rozšíření možností pojištění investic prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti [EGAP] nebo lepší financování exportu přes Českou exportní banku.
Za jednu z nejdůležitějších věcí považuje lepší koordinaci mezi státní správou, hospodářskými institucemi a specializovanými komorami.
„Ukrajina je obrovský trh a dosáhneme tam úspěchu tehdy, pokud budeme společně komunikovat,“ uvedla.
Ukrajina si žádá další miliardy. Tentokrát na byznys a obnovu
České firmy podle Macharik často narážejí na praktické problémy. Například na omezené možnosti pojištění, financování nebo komplikované překračování ukrajinské hranice. Sama uvedla, že při cestách na Ukrajinu strávila čekáním na hranicích stovky hodin. Za důležité proto považuje vytvoření podmínek, které podnikatelům usnadní pravidelné cestování.
Hlavně proaktivně, tvrdí Macharik
Ukrajina podle ní potřebuje modernizovat vodohospodářskou infrastrukturu i energetický sektor, zároveň nabízí kvalifikovanou pracovní sílu a prostor pro nové investice. Největší příležitosti pro české firmy vidí ve zmíněných oborech. České podniky by podle ní neměly čekat na konec války.
„Česká republika by neměla být poslední. Je potřeba jednat proaktivně stejně jako Francie, Německo nebo Dánsko,“ řekla.
To koresponduje s tím, co v nedávném podcastu FinTag uvedl velvyslanecký rada a vedoucí obchodně-ekonomického úseku na Velvyslanectví ČR v Berlíně Erik Siegl. V něm říká, že i když obchod mezi SRN a Ruskem stále běží, dnes už ho převyšuje obchod s Ukrajinou.
Ukrajina dnes Německu nahrazuje Rusko, říká diplomat Erik Siegl
Podle jeho názoru, i kdyby třeba i tento rok došlo k uvolnění nepřátelství s Ruskem, tak Ukrajina pro Německo může nadále, střednědobě i dlouhodobě, zůstat tím silnějším partnerem, než bylo Rusko. A je to důležité, protože obchodní pozice Německa oslabuje v USA, ale i v Číně. Evropský trh je tak pro Německo důležitější než kdy jindy.
Příchod Ukrajinců vrhl tuzemský pracovní trh o několik let zpět
Macharik českým firmám, které o vstupu na ukrajinský trh uvažují, doporučuje především konzultovat své plány s lidmi, kteří mají přímou zkušenost s podnikáním v zemi. Podle ní je důležité správně zvolit lokalitu, obchodní model a region.
Kde je problém v pozici Česka
Macharik se k zaostávání Česka při obnově Ukrajiny kriticky vyjadřovala už po čtvrtečním jednání s ministrem Havlíčkem. Uvedla, že problematický přístup českých firem k unijní podpoře má své důvody. Česko je podle ní poslední zemí Evropské unie, která nemá podepsanou smlouvu s Evropskou unií, a nepodílí se na takzvaném Nástroji pro Ukrajinu [Ukraine Facility]. Což je hlavní nástroj EU na podporu obnovy země, její reformní agendy a cestě k členství v EU. Na to vyčleňuje z evropských zdrojů v přepočtu 1,2 bilionu korun.
„Nám šlo především o to, aby byla podepsaná smlouva mezi NRB a Evropskou komisí, aby se u nás mohl začít realizovat nástroj Ukraine Facility“ uvedla.
Podle ministra Havlíčka Česko tuto smlouvu podepíše v červenci. Také řekl: „Současně jsme se shodli na tom, že posílíme export na Ukrajinu prostřednictvím EGAP.“
EGAP by nyní mohl firmám poskytovat na pojištění vývozu až miliardu korun namísto současných zhruba 600 milionů korun. Na jednání mimo jiné zaznělo, že české firmy by na své projekty na Ukrajině mohly dostat prostřednictvím NRB až čtyři miliardy korun. To potvrdil viceprezident Ukrajinsko-české obchodní komory [UKRCHAM] Richard Benda.
„Firmy také žádají, aby stát pojišťoval i investice na Ukrajině,“ doplnil.
Havlíček uvedl, že zároveň posílí české úřady na Ukrajině. Ty tam podle něj podpoří české investice a vzájemný obchod.
„V dané chvíli je to na hranici toho, aby se to dalo zvládnout, spíše je to poddimenzované,“ řekl ministr s tím, že chce české zastoupení ve Lvově a zvažuje se zaměřit i na Kyjev.
Ukrajinci se vrátí domů, říká šéf ukrajinské obchodní komory
„Veškeré aktivity spojené s byznysem na Ukrajině budou řízeny Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Posilujeme personální zastoupení na Ukrajině i v Česku, chystáme nové finanční nástroje a velkou podnikatelskou misi. Deklarace nestačí, přecházíme od slov k činům,“ burcoval Havlíček po jednání na síti X.
Ukrajinské firmy se tlačí do Česka, říká HK ČR
Pro FinTag se nedávno k tématu vyjádřili zástupci Hospodářské komory ČR [HK ČR]. Její prezident Zdeněk Zajíček uvedl, že podnikatelské aktivity na Ukrajině se odvíjejí od podpory Evropské unie [EU].
HK ČR: Rychlejší odpisy pro firmy přijdou nejspíš do konce roku
„Tam hraje klíčovou roli podpora Evropské unie. […] Vidíme, že aktuálně na území Ukrajiny vznikají mezinárodní konsorcia firem, která se chtějí účastnit obnovy Ukrajiny,“ uvedl a dodal: „Také ale vidíme, jak se ukrajinské firmy tlačí na český a evropský trh, což platí zejména pro obranný průmysl.“
Předznamenává propad akcií zbrojařů konec války na Ukrajině?
Pro FinTag dále zdůraznil, že HK ČR zřídila zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu. Tím je Tomáš Kopečný. Kopečný před svým působením v HK ČR pracoval jako vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny [2023 až 2026]. V letech 2020 až 2022 řídil Sekci průmyslové spolupráce na Ministerstvu obrany ČR a nedávno se stal čestným členem UKRCHAM.
–ČTK/RED–
Moc bych se divil, že poválce se bude chtít grázlovským státům investovat do Ukrajiny příznivě nakloněné k Rusku. Ale – lidská blbost je nekonečná. Nechte je, neboť neví, co činí.
Pokud jde o téma článku, tak pro popisované bude podstatné, kdo a jak to vše zatáhne. A to bude problém větší, než se dnes zdá. Kdyby EU nevládli komouši, tak by to byla brnkačka. Jak už to dobře popsal nám známý Karel Marx v knize Kapitál, nedílnou součástí kapitalistického podnikání je nadhodnota, která nemá v obasti svého vzniku využití. Je neprodejná, protože je vytvořena s ohledem na možnosti, aby na ni lidé měli, v podstatě navic. Aby se kapitalismus hospodářsky neudusil, musí se někam vyvézt, jinak by se začala hromadit a kapitalismus by skončil v trvalé hospodářské krizí. To je zase jeho velmi příznivá tvář, protože takto rozvíjí hospodářsky méně rozvinuté země. Kdyby tato vzniklá hodnota nebyla NADhodnotou, tedy hodnotou z hlediska spotřeby NADpočetnou, spotřebovala by se (byla by skoupena) v místě vzniku a nebylo by čím rozvíjet méně rozvinuté oblasti. Třeba USA, když byly v počátku svého rozvoje, mohutně dovážely pro svůj hospodářský rozvoj veškeré strojní zařízení z Británie. Od lokomotiv, kolejnic, až po výrobní prostředky. A tak se vytvořil základ pro jejich hospodářský růst. Ale v Británii tyto vyvezené hodnoty rozhodně nikomu nechyběly. Naopak, stejně byly navíc a v Británii byly neprodejné. To samé by platilo i pro Ukrajinu po válce.
Jenže to neplatí, když vám trh pořádně nefunguje, což je charakteristické pro situace, když jsou u vlády komunisté, nebo když si ho poničíte. Obojí platí pro dnešní EU. To se začíná projevovat, když po prvním volebním období panu Trumpovi došla se zelenou komunistickou sebrankou trpělivost, že ona prachy lije hlavně do svých zelených představ (když už rudé představy netáhnou) a ještě s nimi poučuje ostatní, přičemž zbrojní náklady v NATO nechává USA táhnout samotné. Tak přitvrdil a proto je kolem Ankary takový zmatek. Lidem se to moc nepodsouvá, ale půjde tam o to, že když hospodářství EU jde od desíti k pěti, to znamená, že váznou výnosy z hospodářské aktivity, takže na zbrojení nikomu nezbývá, nejen ČR, jak to říká pan Babiš, tak kdo se hlavně zadluží a kdo se významně na tom zadlužení nejen zbrojní výrobou nabalí. Protože Ukrajina bude dostávat peníze, které půjdou od občanů EU. Takže já jim je dám a oni si pak za ně koupí….. ty tečky jsou proto, protože není zaručené, že bude následovat slovní spojení ODE MNE a ne od německých, případně švédských podniků. To je všemi mastmi mazanému obchodníkovi v saku politika panu Babišovi jasné. Proto se s výdaji na zbrojení kroutí jako had. Jde jako vždy o prachy a zase prachy. A rozhodně také o to, aby mu na jeho předvolební sliby nějaké zůstaly.
Mimochodem, když na jedné fotce vidím ty dva pány a když člověk ví, kdo je kdo svou podstatou, tak je nad slunce jasné, proč se tahanice kolem Ankary tak vyostřila. Kdyby nejvyšší ústavní činitel byl politik a navíc i s vlastním egem, jako byli třeba pánové Klaus a Zeman, kteří trpí představou, že spolkli světový rozum, a ne hlavně jedno velké ucho, jak je z obrázku vidno, nikdy by tato hádačka nevznikla.
Lze se oprávněně obávat, že obchody s Ukrajinou budou spojeny se situací, s níž se Československo resp. Česko potýkalo po obchodování se Sovětským svazem. Vznikne řada obrovských pohledávek, povětšinou nedobytných. Ukrajina bude platit pančovaným medem, masem zamořeným salmonelou a obilím zatíženým pesticidy. Reklamace bude řešit stejně jako dnes – tedy nijak.