Obce a kraje drží ladem u bank 625 miliard korun. Praha v tom vyniká

37
obce
Nevyužitý investiční potenciál územních rozpočtů dosáhl v polovině letošního roku 48 miliard korun. Z toho 19 miliard korun připadalo na hl. m. Prahu. / Foto: Redakce FinTag

Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo v 1. pololetí 2026 v přebytku necelých 61 miliard korun. Z toho přebytek hlavního města Prahy činil 19,3 miliardy korun. Podrobně o tom informuje Ministerstvo financí ČR [MF ČR].

Celkové hospodaření samospráv v prvním pololetí, které skončilo přebytkem 60,5 miliardy korun, bylo meziročně o 6,3 procenta nižší. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám, které kraje a Praha pouze přeposílají a které neodrážejí jejich vlastní rozpočtové hospodaření, činil přebytek rozpočtu 26,2 miliardy korun. Ve srovnání s prvním pololetím 2025 se tak snížil o dvě procenta. Více než polovina celkového přebytku připadá na Prahu.

Příjmy, výdaje a saldo hospodaření územních rozpočtů za leden až červen od roku 2016 

[Zdroj: MF ČR]

Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů dosáhly v letošním prvním pololetí 506,6 miliardy korun a meziročně vzrostly o 7,8 procenta. Vlastní příjmy územních rozpočtů dosáhly 309,3 miliardy korun. Na příjmové straně se pozitivně projevil zejména výrazný růst daňových příjmů. A vzrostla i investiční aktivita územních rozpočtů. Přesto podle MF ČR i nadále přetrvává prostor pro vyšší využití investičního potenciálu.

„Nevyužitý investiční potenciál dosáhl v polovině roku 48 miliard korun, z toho 19 miliard korun připadlo na hl. m. Prahu. Každoroční vysoký nevyužitý investiční potenciál hl. m. Prahy poukazuje na dlouhodobou neschopnost plně využívat provozní saldo k financování investic a na příznivé nastavení rozpočtového určení daní ve vztahu k ostatním územním rozpočtům,“ konstatují zástupci MF ČR.

Kraje a obce si na nedostatek peněz rozhodně stěžovat nemohou

Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů stouply o desetinu na 446 miliard korun. Jejich růst předčil růst příjmové stránky. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám činily 347,8 miliardy korun. Běžné výdaje vzrostly o 7,8 procenta na 361,9 miliardy korun.

Hospodaření krajů v prvním pololetí 2026

Kraje hospodařily v letošním prvním pololetí 2026 s přebytkem 32,1 miliardy korun. Což je meziroční pokles o 8,2 procenta. Přesto šlo o třetí historicky nejvyšší přebytek hospodaření. Kraje zvýšily investiční výdaje při současném mírném poklesu dluhu, zatímco u obcí byl růst investic doprovázen mírným zvýšením dluhu. Tento vývoj svědčí o příznivé finanční situaci obcí a krajů a jejich schopnosti realizovat vyšší investice bez výraznějšího růstu dluhu.

Příjmy, výdaje a saldo hospodaření krajů za leden až červen od roku 2016 až 2026

[Zdroj: MF ČR]

Celkové konsolidované příjmy krajů dosáhly ke konci června 2026 výše 220,5 miliardy korun a meziročně mírně vzrostly o 2 procenta [+4,3 mld. Kč]. Celkové konsolidované výdaje krajů dosáhly k červnu 2026 výše 188,4 miliardy korun a meziročně vzrostly o 4 procenta [+7,2 mld. Kč].

„Současně pokračuje dlouhodobý růst úspor obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí, včetně zřízených příspěvkových organizací, na bankovních účtech, které v polovině roku dosáhly téměř 625 miliardy korun,“ uvádí zástupci MF ČR.

Obce, města a kraje hromadí peníze na účtech. A tak méně investují

Výrazný podíl připadá na hl. m. Prahu, které drží na běžných účtech bezmála třetinu celkové částky. Úspory výrazně převyšují celkový dluh a dlouhodobě rostou. Za poslední desetiletí stouply zhruba pětinásobně. Jsou za tím vysoké rozpočtové přebytky a kumulace peněz, které město nezvládá plně investovat.

Obce a kraje mají podle MF ČR tolik peněz, že to nemá obdoby

„Obce a kraje si tak i při rostoucí investiční aktivitě zachovávají silnou finanční pozici a významný prostor pro financování dalších investic,“ pokračují zástupci ministerstva.

Hospodaření obcí v prvním pololetí 2026

Obce hospodařily v prvním pololetí s přebytkem 28,4 miliardy korun, který se meziročně mírně snížil. I přes pokles zůstává hospodaření obcí přebytkové a potvrzuje jejich příznivou finanční situaci. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám, které se v případě obcí týká pouze hl. m. Prahy, činil přebytek 23,9 miliardy korun.

Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření obcí za leden až červen 2016 až 2026

[Zdroj: MF ČR]

Významnou část celkového přebytku obcí tvořil výsledek hospodaření hl. m. Prahy, jehož rozpočet skončil v přebytku 19,3 miliardy korun. Ten meziročně vzrostl o 6,5 procenta [+1,2 mld. Kč], při celkových příjmech 81,2 miliardy korun a výdajích 61,9 miliardy korun.

Obce Tachovska: Situace s pracovníky z třetích zemí se stává neúnosná

„Bez zahrnutí hl. m. Prahy dosáhl přebytek hospodaření ostatních obcí 9,1 miliardy korun a meziročně se snížil o 15,9 procenta, to je o 1,7 miliardy korun,“ uvádí zástupci MF ČR.

Obce řeší neuhrazené poplatky za ubytované Ukrajince

Celkové konsolidované příjmy obcí dosáhly v červnu výše 292,5 miliardy korun a meziročně vzrostly o 12,6 procenta [+32,7 mld. Kč]. Celkové konsolidované příjmy obcí dosáhly v červnu výše 292,5 miliardy korun a meziročně vzrostly o 12,6 procenta [+32,7 mld. Kč].

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here