Významná konsolidace veřejných financí v letech 2028 a 2029 není příliš pravděpodobná, tvrdí předseda Národní rozpočtové rady [NRR] Mojmír Hampl. A i říká, proč si to myslí.
Varuje, že obsluha státního dluhu se bude Česku v příštích letech prodražovat. Loni vyšly celkové náklady na 98 miliard korun. Letos se odhaduje celkový náklad na 110 miliard a příští rok až na 130 miliard korun. Strany a hnutí vládní koalice uvádějí, že po prohloubení schodku státního rozpočtu v příštím roce ho budou chtít od roku 2028 snižovat. To ostatně přímo už zkraje května řekl premiér Andrej Babiš [ANO].
„Příští rok je rok nastartování investic, od roku 2028 a 2029 začneme konsolidovat,“ uvedl.
Předseda NRR Mojmír Hampl ale konsolidaci veřejných financí v uvedených letech za příliš reálnou nepovažuje. Řekl to včera [20.9.] v diskuzním pořadu Poledne s Moravcem. V něm upozornil, že v roce 2028 jsou prezidentské volby a v roce 2029 sněmovní volby. Podle něj ve volebních letech klesá motivace politiků provádět nepopulární kroky, jako jsou zvyšování daní nebo omezování státních výdajů.
„Jediný rok, kdy šlo dělat konsolidaci bezbolestně, je právě příští rok, kdy ale šlapeme na plyn ještě víc, než kdekdo očekával,“ připomněl Hampl plánované prohloubení rozpočtového schodku na 389 miliard korun z letošních 310 miliard korun.
Dosavadní výroky i kroky vlády podle Hampla ukazují na to, že chce výdaje zvyšovat a neplánuje razantní nárůst příjmů. Případné zvýšení spotřebních daní nebo vyšší zdanění investičních nemovitostí, o němž jako o možnosti mluvila ministryně financí Alena Schillerová [ANO], podle Hampla vynese státu nanejvýš nízké desítky miliard korun. Problém s rozpočtovým schodkem to ale nevyřeší.
Prohlubující se zadlužování České republiky
Hampl dále upozornil, že se v dalších letech bude prohlubovat zadlužení státu vůči hrubému domácímu produktu [HDP]. Zároveň s tím rostou náklady na dluhovou službu. Což podle něj kromě vyššího zadlužení ČR souvisí i s aktuálně vyššími úrokovými sazbami.
„Právě proto bychom měli třikrát zvážit, než uděláme nějaký další dluh. Protože ho budeme obsluhovat mnohem dráž než v minulosti. A to zřejmě na dlouhou dobu,“ narazil na aktuální zvyšování základních úrokových sazeb v Česku i v dalších státech.
Už v první větě posledního Stanoviska NRR k vývoji veřejných financí je pasáž, v níž Rada rovněž odmítá informaci Ministerstva financí ČR [MF ČR] o tom, že schodek veřejných financí v příštím roce bude 2,8 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Jak to „nahlásil“ premiér Babiš v Bruselu. Naopak potvrzuje informaci ekonomů o tom, že bude 3,5 procenta HDP. Odlišnost uvedených dat spočívá ve využití rozdílných metodik výpočtu.
Pokoušíme hranici dluhové pasti, uvádí Národní rozpočtová rada
Číslo 2,8 procenta HDP se vztahuje k saldu celého sektoru vládních institucí – tedy včetně například výsledku hospodaření krajů a obcí, tradičně zhusta přebytkových. To navíc podle evropské metodiky a fiskálně-strukturálního plánu a aplikace evropské obranné únikové doložky.
Jaké je zadlužení Česka vůči HDP
Letos by podle srpnové makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR měl růst český HDP o 1,9 procenta, příští rok pak o 2,4 procenta. Nicméně zatímco míra zadlužení České republiky od počátku letošního roku klesla z 42,9 procenta HDP na 42,4 procenta HDP, což se stalo i díky rozpočtovému provizoriu na konci roku, na konci letošního roku má znovu stoupnout.
Podle zmíněné predikce vzroste výrazně, a to na 45,8 procenta HDP. Tento údaj překonává i hodnotu, kterou uvádí Strategie financování a řízení státního dluhu MF ČR z letošního července. Podle ní míra zadlužení Česka letos dosáhne 44,4 procenta HDP. Ministerstvo financí nárůst dluhu vysvětluje poklesem odhadu HDP.
V tomto ohledu NRR ve svém Stanovisku upozorňuje, že fiskální multiplikátory, jimiž se zaštiťuje vláda Andreje Babiše, když obhajuje výši schodku investicemi, nepředstavují obecně použitelný argument v tom smyslu, že vyšší investiční výdaje vždy prostřednictvím dodatečného ekonomického růstu ufinancují náklady na ně.
Deficit rozpočtu: Příští rok se Schillerová na covid už nevymluví
„Stejně tak v žádné námi analyzované zemi nelze konstatovat, že by v historii za redukcí veřejného dluhu v poměru k HDP stály na počátku masivní veřejné investice. Tedy investice, které by nejprve dluhovou kvótu zvyšovaly, následně nastartovaly rychlejší hospodářský růst – oproti scénáři, kdy by k žádnému investičnímu boomu nedošlo. A díky tomu došlo k jevu, kdy se takzvaně ´vyroste z dluhů´. Tento narativ se však ve veřejných debatách často chybně předkládá,“ uvádí mimo jiné ve svém stanovisku NRR.
–DNA/ČTK–
