Miloš Zeman se nezapřel: Škrtat výdaje dokáže cvičený foxteriér

0
1286
Milos_Zeman
Foto: Jiří Ovčáček, Tiskový odbor Kanceláře prezidenta republiky

Cesta k vyrovnanému rozpočtu vede, jak řekl [18.2.] ve Sněmovně prezident Miloš Zeman, přes příjmy a ne snižování výdajů. Škrtat výdaje pak podle něj dokáže i cvičený foxteriér, ale najít příjmy chce jistou ekonomickou inteligenci.

Prezident Miloš Zeman ve své páteční řeči k novele státního rozpočtu pro rok 2022 v Poslanecké Sněmovně PČR dostál své pověsti. Dopustil se mnoha kontroverzních výroků.

„Každá liška chválí svůj ocas, a každý autor návrhu státního rozpočtu mu dával labely, které nejsou často pravdivé,“ prohlásil Zeman i na adresu premiéra Petra Fialy [ODS], který označil aktuální návrh státního rozpočtu za „protiinflační“.

„Rozpočet je proinflační. […] Rozpočet taktéž není prorůstový,“ uvedl prezident.

Vláda ukázala, že šetřit jde. Byť Schillerová mluví o zmaru

Nicméně taktéž vyslovil souhlas s tvrzením, že je načase začít splácet dluhy. A na stůl dal i několik námětů, jak konsolidovat státní rozpočet pro letošní rok. Dle něj se mají zákonodárci při jeho projednávání soustředit na rušení daňových výjimek a návrat k vyšší dani z příjmů fyzických osob.

Zákonodárcům chybí politická odvaha, uvedl Miloš Zeman

Hlavní výtka prezidenta směrem k současné vládě mířila na způsob, jakým se ministerstvo financí pod vedením Zdeňka Stanjury [ODS] ujalo snižování státního dluhu. Vláda se v obavě ze ztráty svých voličů, jak řekl Miloš Zeman, neodvážila zvolit cestu zvyšováním daňových příjmů.

Příjmy státního rozpočtu by vláda dle něj vcelku efektivně a jednoduše navýšila zrušením daňových výjimek. Jenže jak podotkl, k tomu vládě a Sněmovně chybí politická odvaha.

„Za každou daňovou výjimkou totiž stojí silné lobby, které si výjimku vyvzdorovalo,“ řekl prezident Zeman.

Jako příklad uvedl od státu stále poskytované dotace na obnovitelné zdroje, jež dle jeho slov v Česku odstartovaly takzvaný solární tunel. Pochvalu si od něj vláda sice vysloužila za snížení těchto dotací o zhruba osm miliard korun za rok. Za nutné ale považuje snížit tuto podporu na nulu.

„A kritizuji vládu za to, že je nesnižuje [dotace] o celých 27 miliard korun. Což byl původní návrh rozpočtu pro MPO,“ mírnil následně svá slova chvály prezident.

Příjmy do státního rozpočtu by dle jeho slov přineslo i zrušení další daňové výjimky – slevy na poplatníka. Reálně by taková úprava značila příjem do rozpočtu ve výši přesahující desítky miliard korun ročně.

„Ale na druhé straně každá vláda má své voliče a sleva na poplatníka nejen, že nebude, bohužel, zrušena, ale vy jste ji navíc ještě zvýšili,“ vytkl přísedícím zákonodárcům.

Miloš Zeman volá po návratu k superhrubé mzdě

Za bizarní pak označil snížení daně z příjmů fyzických osob od loňského ledna, takzvané superhrubé mzdy. To, jak upozornil, v Parlamentu prosadily dvě jinak válčící strany – hnutí ANO a ODS.

„Obě dvě strany připravily státní rozpočet o 90 miliard korun příjmů. Na druhé straně, a to je na tom to bizarní, se chtěly zalíbit svým voličům, ale protože to navrhly obě strany, tak žádná z nich si to nemohla připsat jako svůj úspěch,“ připomněl s úsměvem Miloš Zeman.

Zeman schválil zrušit superhrubou mzdu. Ale jen dočasně

V této souvislosti pak vyslovil nesouhlas s argumentem, že lidem tak zůstalo více peněz v peněženkách. Podle něj snížení takové daně pouze zrychlilo a ještě zrychlí inflaci v zemi.

„Je to čistá ztráta a nulový zisk,“ shrnul Zeman.

Připomněl, že snížení daně z příjmů fyzických osob kritizuje ve své zprávě i Mezinárodní měnový fond [MMF]. A podle něj je právě trvání na zrušené superhrubé mzdy hlavní důvodů, proč novelu o státním rozpočtu považuje za jasně proinflační.

„Vír inflace tyto peníze z peněženek vysaje,“ uvedl s odvoláním na bezmála desetiprocentní lednovou inflaci.

Miloš Zeman zkritizoval škrty státních výdajů

Jelikož vláda podle slov prezidenta Zemana nenašla dost politické odvahy k navýšení příjmů do státního rozpočtu cestou rušení daňových výjimek a zvýšením daně z příjmů fyzických osob, řešila snižování deficitu škrty státních výdajů. Přičemž odmítl tvrzením vlády, že škrty ve státním rozpočtu se nikterak nedotknou běžných občanů.

Jmenovitě v této souvislosti kritizoval snížení plateb za státní pojištěnce na loňskou úroveň ve výši 1 767 korun, když od ledna 2022 stát zdravotním pojišťovnám odvádí každý měsíc 1 967 korun.

„Tato úprava státních pojištěnců je příkladem tupého rozpočtového škrtu,“ řekl doslova prezident ve svém projevu. A to i přesto, že zdravotní pojišťovny mají na svých účtech rezervy ve výši zhruba 56 miliard korun.

„Ale tyto rezervy mohou být vyčerpány během měsíce a půl,“ upozornil poslance a členy vlády s tím, že čerpá z expertní analýzy zdravotních pojišťoven.

Snížením platby za státní pojištěnce vláda rozpoutala válku

Snížením výdaje u platby státu za „své“ pojištěnce vláda podle prezidenta ohrozila dostupnost zdravotní péče. Připomněl i nedávno vydané prohlášení Svazu zdravotních pojišťoven ČR. V něm členské zdravotní pojišťovny [neplatí pro VZP ČR, pozn. red.] vyslovují reálné riziko omezení rozsahu zdravotních služeb v budoucích letech.

„Pokud k tomu dojde, pak rozpočet za cenu ušetření ubohých 14 miliard korun dosáhne obecné naštvanosti těch, co onemocní,“ řekl prezident Zeman.

Každá investice je investice do budoucnosti

Za další „tupý škrt“ Miloš Zeman označil ponížení investic, které dle argumentů vládních činitelů, nebyly zatím ani řádně připraveny. Tomuto vysvětlení se Zeman vysmál. Odkázal na zásobník investičních projektů a možnost realizovat ty investice, které realizovat lze.

„A pokud by to bylo málo, je zde můj projekt kanál Dunaj–Odra–Labe,“ nezapřel se.

Za naprosto špatný krok pak považuje snížení investic do dopravní infrastruktury. A po léta trvající nízkou podporu bytové výstavby v Česku.

„Bytová výstavba je utiskovaný sirotek v každém rozpočtu, včetně toho vašeho,“ řekl směrem k vládě.

Šetřit, nebo utrácet? To teď řeší Němci, stejně jako Češi

Závěrem dodejme, že z odpovědí prezidenta na dotazy novinářů po jeho projevu vyplynulo, že by na místě poslance novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 zřejmě podpořil.

„Chápu, že nemůžeme být věčně v rozpočtovém provizoriu. Musíme mít nějaký, třeba ne dokonalý, rozpočet,“ odvětil na otázku, zda by pro novelu ve Sněmovně hlasoval. A dodal, že ve svém projevu se rozpočet snažil jen drobně vylepšit.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here