Vláda ukázala, že šetřit jde. Byť Schillerová mluví o zmaru

0
1391
vlada
Foto: Pixabay.com

Vláda včera [9.2.] schválila přepracovaný návrh státního rozpočtu pro letošní rok. V něm srazila plánovaný deficit o sto miliard na 280 miliard korun. Ekonomové rozpočet vesměs vítají, opozice a odbory vládu naopak obviňují z asociálnosti.

Nový návrh státního rozpočtu počítá s celkové příjmy 1 613,2 miliardy korun a výdaji 1 893,2 miliardy korun. Daňové příjmy by dle něj letos měly stoupnout na 733,6 miliardy korun. Což je o 39,4 miliardy více než loni. Premiér Petr Fiala [ODS] uvedl, že bez zvyšování daní se podařilo vyčlenit dostatek peněz na priority, které ČR posouvají dopředu.

„Předchozí vláda jen od roku 2019 zadlužila každého občana ČR o 90 000 korun. Každý tedy dluží 250 000 korun. Tomu vláda nemohla přihlížet a také jsme museli reagovat na rostoucí inflaci,“ řekl.

Šetřit, nebo utrácet? To teď řeší Němci, stejně jako Češi

Zdůraznil, že navržený schodek je také o 140 miliard korun nižší než výsledek rozpočtu za rok 2021. Podle něj je rozpočet navíc protiinflační. Tedy, že nepouští do ekonomiky tolik peněz, jež se následně projeví dalším růstem cen.

„Dosáhli jsme cíle, který jsme si dali, že schodek bude pod 300 miliard korun. Je to 280 miliard korun. A dosáhli jsme i dalšího cíle, že budeme šetřit na výdajové straně,“ řekl.

Návrh rozpočtu chce vláda ve Sněmovně schválit do konce března. V prvním čtení by ho poslanci měli projednat 18. února. Z nynějšího rozpočtového provizoria, jež působí problémy zejména státním institucím, by se hospodaření státu mělo podle plánů kabinetu dostat od dubna.

Kde a kolik vláda vlastně ušetřila

Na výdajové straně rozpočtu vláda uspořila oproti původnímu návrhu bezmála 80 miliardy korun. Z toho 62 miliardy korun připadá na snížení běžných výdajů. Poklesnout mají výdaje na energie a služby [-13 mld. Kč]. Zpět na loňskou úroveň se měly vrací platby za státní pojištěnce [-14 mld. Kč – viz níže]. Vláda škrtla 8,8 miliardy na platy státních zaměstnanců. Sáhla i do neinvestičních dotací pro firmy a podnikatele, jako jsou například dotace na obnovitelné zdroje energie [-8 mld. Kč]. Škrty se týkají i investic, které nebyly dle vlády dostatečně připravené, a tudíž jsou letos nerealizovatelné. Jde například o zakázky ministerstva obrany na bojová vozidla pěchoty ve výši 15,4 miliardy korun.

Škrty ve státním rozpočtu pro rok 2022 se dotkly všech rezortů

Na příjmové stránce vláda počítá s navýšením o 60 miliard korun díky oživení ekonomiky. Z nich chce vláda dát přibližně 40 miliardy korun na pokrytí dodatečných výdajů. To je například mimořádná valorizaci penzí vlivem zvýšené inflace [+21 mld. Kč]. Jsou to ale i tři miliardy korun na vyšší a rozšířený příspěvek na bydlení jako pomoc domácnostem s vyššími cenami energií. Zde se vláda zavázala pomoci i firmám. A pak to jsou náklady na obsluhu státního dluhu [5 mld. Kč]. Úroky z dluhu stoupají spolu s vyššími úrokovými sazbami České národní banky [ČNB].

Kdo rozpočet chválí

Předsedkyně Národní rozpočtové rady [NRR] Eva Zamrazilová označila schválený návrh rozpočtu za dobrou zprávu.

„Kormidlo se po několika letech otočilo do směru zodpovědné fiskální politiky. Lze jen doufat, že se tento kurz vládě podaří držet i nadále,“ uvedla.

Zároveň podpořila předpoklad vlády, že rozpočtu pomůže na příjmové stránce růst ekonomiky. Odvolala se přitom na vývoj českého hrubého domácího produktu [HDP] ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku.

„Pokud se nastartovaná ekonomika opět nezadrhne a vysoký stav zásob se přetaví do investic a exportu, mohl by i v letošním roce růst přesáhnout aktuální odhady a přiblížit se k čtyřem procentům HDP,“ řekla.

Český hrubý domácí produkt loni vzrostl o 3,3 procenta

Pokud se její slova naplní, schodek státního rozpočtu může být podle analytika Komerční banky [KB] Jaromíra Gece ještě nižší než 280 miliard korun.

K tomu nás vede kromě tradičně spíše konzervativního přístupu ministerstva i minulý týden zveřejněný první odhad růstu tuzemské ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí 2021 [meziročně + 3,6 %]. Ten znatelně [+1,1 p. b.] překonal lednovou prognózu ministerstva financí, na základě které byl nový rozpočet sestavován,“ uvedl.

Dodal, že ve srovnání s lednovou makroekonomickou prognózou ministerstva navíc očekává letos výrazně vyšší reálnou spotřebu domácností [3,9 % vs. 2,3 %]. A ta by měla podpořit mimo jiné inkaso daně z přidané hodnoty.

K rozpočtu se vyjádřil prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a čestný člen Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Wiesner: „Plně podporujeme konsolidaci rozpočtu a záměry zlepšit hospodaření státu. Je dobře, že chce vláda zlevnit provoz státu a udělat revizi výdajů. Nebude to snadné, spousta z toho je práce spíše dlouhodobá a pro další rozpočty, ale je to správný směr. Jiná cesta totiž není,“ řekl.

Podle něj se vláda nemá soustředit pouze na úspory v provozních výdajích, ale i na celkovou efektivitu státní správy.

Bývalá ministryně financí Schillerová mluví o zmaru

K hlavním kritikům nového rozpočtu patří někdejší ministryně financí Alena Schillerová [ANO]. Ta v minulosti tvrdila, že úspory v rozpočtu najít nelze, aniž by to pocítili běžní lidé. A ve své rétorice pokračuje i nyní.

„Vláda Petra Fialy do společnosti vnesla chaos, zasela nejistotu a zmar, ohrožuje stabilitu českého zdravotnictví i ekonomiky. Místo, aby se v těžké době postarala o potřebné, nedomyšlenými rozhodnutími zaškrtí ekonomický růst, uvrhne lidi do chudoby a malé firmy na hranici existence,“ uvedla.

Další z bývalých ministrů financí, Miroslav Kalousek [TOP 09], její slova s odvoláním na šéfku NRR ale korigoval: „Někdo už konečně musí říct nahlas, že na tuto úroveň sociálního státu si nevyděláme. Čistá pravda.“

Vláda škrtá do živého, rozčilovala se v ČT Alena Schillerová

K argumentu, že Česko si nemůže dovolit výdaje, na které si nevydělá, je ale Alena Schillerová imunní. Podle ní z původních slibů představitelů pětikoalice, že se škrty ve státním rozpočtu nedotknou lidí, v současnosti až mrazí.

„Seniorům a studentům vláda Petra Fialy zdvojnásobila cenu jízdného. Zrušila prominutí DPH na respirátory. Policistům, hasičům a vojákům místo schválených 1 400 korun přidala jen 700. Zaměstnancům úřadů práce, ČSSZ, Krajských hygienických stanic a dalším, většinou těm nejhůře placeným, zkrouhla 1 400 rovnou na nulu. Učitelé místo 3,5 procent k platu dostali pouhá dvě procenta. Kuchařky, školníci a další nepedagogové jsou místo na 1 400 na nule,“ vyčetla.

A podle ní se schyluje k dalším a dalším asociálním zásahům: „Vláda hodlá zrušit sedm tisíc míst ve státní sféře, s nimiž počítal náš rozpočet pro pracovníky v regionálním školství, policisty, hasiče a vojáky.“ 

Rozpočet kritizují odbory i ČLK

K dalším kritikům nové podoby rozpočtu patří Českomoravská konfederace odborových svazů. Její šéf Josef Středula naopak tlačí na zvýšení daní, aby bylo na výdaje. Zejména pak na navýšení platů ve veřejném sektoru. Kritizuje ponížení plateb za státní pojištěnce do zdravotního pojištění na loňskou úroveň [z 1 967 na 1 767 Kč].

A to se nelíbí ani zdravotnickým odborům. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky kvůli tomu již vyhlásil stávkovou pohotovost. A rozhodnutí kritizuje také Česká lékařská komora.

„Pokud tedy dojde ke snížení platby za státního pojištěnce, tak z pohledu státního rozpočtu to bude nepatrné zalátání dírky, ale z pohledu systému veřejného zdravotního pojištění to bude obrovská díra,“ uvedl její prezident Milan Kubek.

Snížením platby za státní pojištěnce vláda rozpoutala válku

Také řekl, že je to políček do tváře zdravotníkům, kteří prokázali obrovské nasazení během epidemie covidu v posledních dvou letech. Ponížení plateb za státní pojištěnce kritizuje i Asociace českých a moravských nemocnic.

Problém s rozpočtem mají dále školské odbory. Těm v jeho návrhu chybí výhledy financování na další roky.

„Máme vážné obavy, aby se to nedotýkalo nových výkonů, to znamená nových učitelů, kteří by do škol měli přijít,“ uvedla místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová .

Upozornila, že do středních škol nastupují silné ročníky žáků. Od září tam školy musí mít více učitelů než nyní. V současnosti jsou to podle ní ještě neobsazená místa.

„My jsme zklamaní,“ řekla Seidlová.

Vláda se podle ní sice ve svém prohlášení zavázala k udržení platu pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy, není podle ní ale jasné, jak to chce v dalších letech zajistit. Podle šéfa Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce není dobře, že vláda šetří na investicích.

Naopak předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil a šéf České konference rektorů Martin Bareš ocenili, že vláda navzdory špatné finanční situaci podpořila v rozpočtu na školství i výzkum.

Jak rozpočet pro rok 2022 vidí analytici

Vláda podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka splnila svůj slib. Některé škrty ale označil jen za odložení nutných investic.

„Jde o první krok nezbytné konsolidace veřejných financí,“ řekl.

Další podle něj budou muset být razantnější a strukturované tak, aby reflektovaly priority podle vládního programu a zároveň co nejméně negativně ovlivnily ekonomiku.

„Nebude to jednoduché správně vymyslet, a ještě těžší to realizovat,“ dodal.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské [členka Poradního orgánu premiéra Petra Fialy, pozn. red.] je přepracovaný státní rozpočet správný krok.

Premiérovi Fialovi bude radit Horská, Klíma, Pojar či Křeček

„Zásadnější pro ozdravení veřejných rozpočtů budou ale změny v rozpočtech na následující roky. A ty se budou muset zaměřit na takzvané mandatorní výdaje státu, které již nyní pohltí tři čtvrtiny všech výdajů,“ podotkla.

Snížení výdajů pod 30 % HDP by podle ní mělo v kombinaci s navýšením příjmů stlačit celkový schodek státního rozpočtu pod 4,5 % HDP. A nemyslí si, že by škrty výrazněji přiškrtily růst ekonomiky.

„Předchozí návrh, který počítal s podobně hrozivým schodkem jako v roce 2020, kdy koronavirus škrtil ekonomiku, se totiž v tomto ohledu naprosto vymykal ekonomickému chápání,“ uvedl ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

David Navrátil: Víc makat už nemůžeme, musíme modernizovat

Z politického pohledu je podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy pochopitelné, že vláda odmítla návrh rozpočtu předchozího kabinetu. Podle něj je ale otázka, zda je možné najít úspory ve výši bezmála 100 miliard korun za několik málo týdnů po nástupu vlády do úřadu.

„Mám trochu obavu, aby nešlo o nevhodně plošné škrty, které by mohly prosperitu přinejmenším krátkodobě naopak poškodit. Dluhová situace Česka není aktuálně nijak zoufalá, takže čistě technicky by bylo možná lepší přikročit k úpravám rozpočtu až během roku. To je ve větším klidu a po důkladnějším pátrání, kde je skutečně prostor pro šetření,“ upozornil Skořepa.

Ten ale zároveň v České televizi plně podpořil například úsporu 14 miliardy korun u snížení platby za státní pojištěnce.

Daniel Tácha, ČTK

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here