Aleš Michl upozornil na symbol ČNB – Světlonoše se lvem

440
se lvem
Světlonoš se lvem na budově ČNB / Foto: Redakce FinTag.cz

Inflace v ČR dosáhla v květnu 16 %. Je devátá nejvyšší v Evropě a 26. nejvyšší na světě. Nejsou tu jen zlé zprávy, nový guvernér centrální banky Aleš Michl na svém twitterovém účtu představil historii sousoší Světlonoše se lvem na budově ČNB.

Odvolává se přitom na novou knihu o sídle České národní banky [ČNB]: „V bance jsme teď vydali krásnou knihu o našem sídle. Jedna z kapitol tam je i o tom sousoší. Knihu napsal hlavní archivář banky Jakub Kunert a fotky dělal Herbert Slavík.“

Poté pokračuje v přehledných bodech a vůbec ne nezajímavě. Jednotlivé body jen s mírnými úpravami redakce FinTag.cz přetiskuje v plném znění.
  • Sousoší Světlonoše se lvem vytvořil v roce 1898 sochař Antonín Popp. Vzniklo pro tehdejší Živnostenskou banku. Ta stávala na místě dnešní ČNB. Sousoší vzniklo stejnou technologií jako socha Svobody v New Yorku.
  • Je tedy duté a opláštěné. V té nové knize jsou kromě jiného zmíněny i dva pokusy o sundání sousoší ze střechy – a to nacisty a komunisty.
  • První pokus se uskutečnil na přelomu let 1942 a 1943. Určitou předehru obstaral štvavý článek v nacistickém plátku Der Stürmer. Ten sousoší označil za „Lva z kmene Judova“. Prý symbolizuje židovskou ambici uchvátit vládu nad světem.

Aleš Michl stoupá výš. Prezident ho jmenoval guvernérem ČNB

  • Skutečné ohrožení ale představovala spíš honba za barevnými kovy v důsledku německého válečného úsilí. Vládní nařízení z roku 1942 stanovilo povinnost odstranit z budov všechny ornamenty z mědi a jejích slitin.
  • Vedení banky se okamžitě obrátilo na ministerstvo hospodářství a práce s žádostí o zachování sousoší. S odkazem na národnost otce Antonína Poppa v ní zdůrazňovalo, že jde „o vzácnou ukázku německého sochařství v Čechách“.
  • A uvedlo též významně nižší množství kovu, jež by bylo možné ze Světlonoše získat. Argumentaci ale v květnu 1944 zamítl památkový úřad a doporučil vytvoření sádrového odlitku sousoší.

Zeman jmenoval Zamrazilovou viceguvernérkou ČNB

  • Banka se návrhu chopila a pověřila profesora tehdejšího UMPRUM Karla Štipla vytvořením kopie s poznámkou, že s ní nemusí spěchat. A profesor Štipl nespěchal. Tímto způsobem se podařilo v jeho ateliéru zachovat celou plastiku – a ta mohla být v roce 1946 znovu nainstalována.
  • Druhý, tentokrát komunistický pokus odstranit sousoší, se uskutečnil v roce 1960. V souvislosti se schválením takzvané socialistické ústavy se objevil názor, že by mělo být nahrazeno rudou pěticípou hvězdou.
  • Po negativní odezvě ze strany pražských úřadů požádala banka o stanovisko profesora dějin umění na pražské Akademii výtvarných umění Václava Viléma Štecha.

Pro zbavování se korun příliš důvodů není, říká broker

  • Ten ve svém posudku tento námět ostře odmítl s odkazem na mimořádnost díla a možné reminiscence široké veřejnosti na dobu okupace. Ani komunistům se tedy Světlonoše zničit nepodařilo.
  • Světlonošem se lvem se pak už manipulovalo jen při jeho renovaci nebo rekonstrukci celé budovy. Za svůj neoficiální symbol si sousoší zvolila v roce 1993 i Česká národní banka, která se tím přihlásila k tradicím českého bankovnictví. A bude tomu tak i nadále.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here