Inflace klesá v EU, USA i Británii. Nikoli ale v Česku

1744
inflace
Foto: Redakce FinTag.cz

Míra inflace v EU v listopadu poprvé po roce a půl nevzrostla, ale klesla. Tempo růstu cen meziročně kleslo na 11,1 procenta z říjnových 11,5 procenta. Pokles tempa růstu inflace ale neplatí pro Česko, kde naopak podle Eurostatu inflace vzrostla.

Inflace v unijních zemích v listopadu klesla podle údajů Eurostatu poprvé od loňského června, kdy začalo období trvalého růstu cen. To však neznamená konec zdražování. Spotřebitelské ceny pouze ubraly z tempa růstu. Je-li teď průměrná inflace v EU 11,1 procenta, loni v listopadu činila 5,9 procenta. V devatenácti zemích eurozóny byla loni v listopadu na ještě nižší hodnotě, a to 4,9 procenta.

Inflace v listopadu v zemích Evropské unie v procentech

[Zdroj: Eurostat]

Nejnižší letošní listopadovou míru inflace Eurostat uvádí ve Španělsku [+6,7 %]. S 7,1% inflací následuje Francie a Malta [7,2 %]. Naopak nejvyšší tempo růstu spotřebitelských cen vykázalo v listopadu Maďarsko. To s 23,1% inflací předstihlo dokonce i pobaltské země, které pomyslný žebříček nejvyššího zdražování vedly posledních několik měsíců. Zdražování v těchto zemích je ale nadále vysoké.

  • Lotyšsko: +21,7 %
  • Estonsko: +21,4 %
  • Litva: +21,4 %

Podle Eurostatu za nimi následovalo Česko, kde inflace podle jeho metodiky vzrostla z říjnových 15,5 procenta na 17,2 procenta. Růst spotřebitelských cen v Česku tak v listopadu byl pátý nejvyšší ve všech 27 unijních zemích. Kromě Česka tempo růstu zdražování zrychlilo v sedmi dalších státech. V šestnácti zemích kleslo a ve třech zůstalo beze změny.

Inflace klesla i v zemích eurozóny

Eurostat zároveň zpřesnil odhad míry inflace v eurozóně, kde podle něj v listopadu dosáhla 10,1 procenta. Začátkem prosince ji odhadoval na deset procent. I v případě zemí platících eurem došlo k poklesu tempa růstu spotřebitelských cen. V říjnu inflace v eurozóně činila 10,6 procenta.

V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly energie, a to podílem 3,82 procentního bodu [p.b.] Následovaly potraviny, alkohol a tabák [+2,84 p. b.], služby [+1,76 p. b.] a neenergetické průmyslové zboží [+1,63 p. b.].

Evropská centrální banka zvedá úroky, ale i dál tiskne peníze

Evropská centrální banka [ECB] v tomto týdnu zvedla základní úrokovou sazbu na 2,5 procenta. Zároveň revidovala prognózu vývoje spotřebitelských cen v eurozóně na příští rok. Podle ECB inflace klesne na 6,3 procenta a v roce následujícím zpomalí na 3,4 procenta. Oba údaje jsou vyšší, než banka očekávala v září. V roce 2025 počítá ECB v eurozóně s inflací 2,3 procenta.

Inflační vývoj v Británii, Americe a Rusku

Zvýšením úrokových sazeb na rostoucí spotřebitelské ceny tento týden zareagovala i britská centrální banka. Ta zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,5 procenta. Její hlavní sazba se nachází na nejvyšší úrovni za zhruba 14 let.

I v Británii inflace ale ubrala na tempu růstu. Britský statistický úřad ve středu oznámil, že její meziroční míra v listopadu klesla na 10,7 procenta. Říjnová hodnota 11,1 procenta byla nejvyšší za více než 40 let.

Obdobná situace panuje v USA. Tam v listopadu inflace meziročně zpomalila na 7,1 procenta z říjnové hodnoty 7,7 procenta. Spotřebitelské ceny v USA, jak toto úterý uvedlo americké ministerstvo práce, klesly pátý měsíc za sebou.

FED úroky zvýšil. Ale ne o 0,75 %, ale o 0,50 %

Americká centrální banka [FED] následně ve středu [14.12.] zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Na předchozích čtyřech zasedáních FED úroky zvýšil vždy o 0,75 procentního bodu.

Podívejme se ještě do Ruska. Tam včera ruská centrální banka podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na hodnotě 7,50 procenta. Ve své zprávě poukázala na umírněný růst spotřebitelských cen a utlumenou spotřebitelskou poptávku za situace rostoucích inflačních tlaků z trhu práce. Na druhou stranu inflace v Rusku činila k 12. prosinci podle ministerstva hospodářství 12,65 procenta.

–ČTK/DNA–

4 KOMENTÁŘE

    • To máte pravdu, ale s inflací to souvisí jen okrajově. Musíte vzít v úvahu zdejší mentalitu obyvatelstva. A ta je, že jsme velmi šikovní technicky, to stoprocentně, proto je tu tak nízká nezaměstnanost, ale současně jsme totálně impotentní obchodně. To nakonec vidíte na práci obchodních manažerů firem se spotřebním zbožím. Prostě černý pátek (všimněte si toho slova pátek) celý měsíc a nově, tři sta šedesát pět dní v roce, jak vidíte v jejich inzerátech. Pokud jde o mě, já tedy v kalendáři tolik pátků nevidím. Ale obchodní manažeři, jak vidět, ano. Ale vypadá to, že jsem já hlupák, nebo pěkně slepý člověk, protože s tímto přístupem se jim opravdu zvedá obrat. Ovšem na druhé straně je divné, že takto hloupí jsou i vydavatelé kalendářů, protože i ti mají v kalendáři jen kolem padesáti pátků ročně. Nakonec i v TV mají pořady i v jiné dny, než jen tři sta šedesát pět pátků za rok. Takže co s tímto velkým rozporem? Je to jednoduché. Když tedy vznikne velký hospodářský rozvrat, to dnes s energiemi i s jejich vlivem na hospodářství vidíte každý den, tak dojde k situaci, že obchodníci musejí do svého kaledáře zařadit i dny, jako je pondělí, úterý, nebo považte, dokonce i neděli, ne jen samý pátek a ještě k tomu černý (rasisti jedni!). To se na cenách vždy musí projevit. Ale a západ od našich hranic, tam mají pátky jen jeden den v týdnu a černý pátek dokonce jen jednou ročně, tak proto jim ty ceny tolik nerostou. Tož tak!

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here