Evropská centrální banka [ECB] na svém dnešním [15.6.] zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rada guvernérů zvýšila úroky poosmé za sebou a potvrdila možnost i dalšího zpřísnění měnové politiky.
Depozitní sazbu, tedy tu, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, Rada guvernérů zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu na 3,50 procenta. Je tak nejvýše od roku 2001. Dnešní zvýšení sazeb odráží podle sdělení ECB aktualizované hodnocení výhledu inflace, dynamiky inflace a síly transmise měnové politiky.
„Inflace se snižuje, ale předpokládáme, že zůstane příliš dlouho vysoká,” řekla na tiskové konferenci šéfka ECB Christine Lagardeová a dodala: „Jsme odhodláni zajistit, aby se inflace včas vrátila k našemu střednědobému cíli dvou procent.”
Potvrdila, že v červenci s nejvyšší pravděpodobností ECB skutečně ukončí reinvestice z programu APP [Asset Purchase Programme]. V praxi půjde o ukončení reinvestic maturujících instrumentů nakoupených v programu. O tom ECB rozhodla již v květnu.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Minulý měsíc zvyšování sazeb zpomalila na čtvrt procentního bodu. Nyní očekává, že inflace v eurozóně zůstane nad jejím 2% inflačním cílem až do roku 2025. Letos podle ní inflace dosáhne 5,4 procenta a v příštím roce tři procenta. V roce 2025 zpomalí na 2,2 procenta.
Evropská centrální banka upravila odhady
I když inflace v eurozóně několik měsíců klesá díky nižším cenám energiím a rekordnímu růstu úroků, zůstává nadále vysoká. V květnu dosáhla 6,1 procenta. Což je více než trojnásobek cíle ECB. Navíc jen zvolna klesá i jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, ale rovněž určuje rozhodování centrálních bankéřů.
Na tiskové konferenci prezidentka Lagardeová dále uvedla, že velmi pravděpodobně zvýší banka sazby i na příštím zasedání v červenci. Na rozdíl od americké centrální banky [FED], která tento týden ponechala úrokové sazby na stávající úrovni, ECB tak podle analytiků neuvažuje o „pauze“ ve zpřísňování měnové politiky.
„ECB k tomu vedou mimo jiné inflační tlaky z trhu práce, v jejichž důsledku došlo k přehodnocení prognózy jádrové inflace v letošním i příštím roce o 0,5 procentního bodu směrem nahoru na 5,1 procenta, respektive 3,0 procenta,“ potvrzuje analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Na letošní a příští rok ECB také předpovídá pomalejší hospodářský růst eurozóny. Ten pro letošek odhadla na 0,9 procenta hrubého domácího produktu. Příští rok na 1,5 procenta. Oba údaje jsou nižší o 0,1 procentního bodu, než čekala ECB v březnu.
„Proinflační tlaky sice zmírňují klesající ceny energií, ale odolná ekonomika si zatím dokázala s vyššími sazbami poradit. A navzdory faktu, že ekonomika eurozóny skončila v technické recesi, reálné důkazy recese nevidíme,” uvedl analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.
Reakce trhů na rozhodnutí ECB
Ujištění o pokračování cyklu zvyšování úrokových sazeb ze strany Evropské centrální banky dnes podpořilo kurz eura. K dolaru společná evropská měna posílila o 0,8 procenta na 1,092 USD/EUR. Naopak maďarský forint i polský zlotý dnes k euru oslabily o 0,7 procenta, respektive 0,4 procenta. Česká koruna tlakům odolávala. Odpoledne se obchodovala téměř beze změny lehce pod 23,80 CZK/EUR.
„Odhodlanost FEDu i ECB doručit přísnou měnovou politiku měnám středoevropského regionu příliš neprospívá. Od místních centrálních bank se totiž očekává již v letošním roce naopak zahájení cyklu snižování úrokových sazeb. Což pohledem úrokového diferenciálu relativně snižuje jejich atraktivitu,“ vysvětluje Jaromír Gec.
FED tuto středu ponechal podle očekávání základní úrokovou sazbu beze změny v rozmezí 5,00 až 5,25 procenta. Přerušil tak sérii deseti zvýšení úrokových sazeb za sebou. Ve svém výhledu ale i naznačil, že do konce letošního roku úroky pravděpodobně zvýší ještě o půl procentního bodu. Pro investory je jeho aktuální rozhodnutí i tak známkou toho, že současný cyklus zpřísňování měnové politiky ve vyspělých ekonomikách se blíží ke konci. Ostatně míra inflace ve Spojených státech v květnu klesla na čtyři procenta. A je nejníže za více než dva roky.
–ČTK/DNA–
