Evropská centrální banka [ECB] včera [4.5.] zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když nyní oproti březnu zvolila nižší tempo růstu.
Evropská centrální banka ve svém prohlášení současně uvedla, že od července znovu přestane investovat peníze ze splatného dluhu v rámci programu nákupu aktiv APP [Asset Purchase Programme]. V praxi půjde o ukončení reinvestic maturujících instrumentů nakoupených v programu APP.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci řekla, že banka bude se zvyšováním úroků pokračovat. A to přesto, že nyní zvedla sazby o čtvrt procentního bodu, zatímco v březnu volila zvýšení o půl procentního bodu.
„Nedáváme si pauzu – to je zcela jasné,” uvedla Lagardeová.
Podle ní stále existují velká proinflační rizika. Příkladem dala nedávné mzdové dohody a vysoké ziskové marže firem. Stávající finanční podmínky na bankovním trhu vnímá jako stále nedostatečně přísné.
Banka neposkytla žádné vodítko k tomu, jak bude dále postupovat. Rada guvernérů podle svého prohlášení při rozhodování nadále dá na hodnocení výhledu inflace a aktuální ekonomické a finanční údaje.
„Rizika poslední prognózy inflace ECB vnímá jako vychýlená výrazně směrem nahoru. Jednoznačný závazek ohledně velikosti dalšího kroku, jeho časování nebo terminální sazby však nezazněl,“ okomentoval současnou pozici ECB analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Pomalejší zvýšení sazeb trh očekával
Centrální bankéři byli před včerejším zasedáním rozděleni v názoru, zda zvýšit úroky o čtvrt nebo půl procentního bodu. Většina analytiků a ekonomů oslovených agenturou Reuters sázela na pomalejší zvýšení. A to kvůli slabším statistickým údajům z posledních týdnů a zpomalení zvyšování úroků dalšími předními centrálními bankami. Pomalejší zvýšení podpořily i skutečnosti, že ekonomika eurozóny v minulém čtvrtletí téměř nerostla a banky zpřísňují přístup k úvěrům.
Podle obchodního ředitele společnosti Ebury Tomáše Kudly ECB zatím nemá svůj boj s inflací vyhraný. Její jádrová složka se v dubnu držela na 5,6 procenta, tedy poblíž rekordních maxim. Silná dynamika cen napříč kategoriemi, jako jsou potraviny, zboží a služby, pak podle něj ukazuje, že inflační tlaky jsou silné v celé ekonomice.
„Přestože tedy Evropská centrální banka ve zpřísňování své měnové politiky lehce polevila, tento cyklus podle našich odhadů ještě není u konce. Aktuální data z eurozóny totiž nedávají pro podobné úvahy mnoho prostoru,” uvedl Kudla s tím, že nevidí žádný prostor pro možné snižování úrokových sazeb během letošního roku.
Evropská centrální banka zohledňuje úvěry pro firmy
Pomalejší zvýšení sazeb v eurozóně přichází poté, kdy údaje z bankovního sektoru eurozóny ukázaly nejvyšší pokles poptávky po úvěrech za více než deset let. To naznačuje, že předchozí růst úroků má dopady na ekonomiku a měnová politika ECB omezuje růst.
„Euro k dolaru včera ztratilo zhruba 0,4 % na 1,10 USD/EUR, když eurové tržní úrokové sazby s kratší splatností mírně poklesly, zatímco americké výnosy zůstaly zhruba beze změny,“ popsal včerejší obchody na devizovém trhu Jaromír Gec.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu. Ani předchozí zvýšení úroků od července o rekordních 3,5 procentního bodu však nedokázalo dostat inflaci k dvouprocentnímu cíli ECB.
–ČTK/RED–
