Spotřeba domácností loni klesla přes 8 %. HDP ČR propadl

702
HDP
Ilustrační foto: Redakce FinTag

Český hrubý domácí produkt [HDP] loni meziročně klesl o 0,4 procenta. Česká republika jako jediná v Evropské unii ještě nepřekonala předpandemickou úroveň. Český statistický úřad [ČSÚ] dnes [1.3.] zpřesnil údaje o vývoji HDP.

Nicméně jen potvrdil své předchozí údaje z ledna. Jediná změna je u mezičtvrtletního poklesu HDP ve třetím čtvrtletí. Zde ČSÚ revidoval údaje směrem dolů. A to z -0,6 procenta na -0,8 procenta. Jinak stále platí to, že v posledním čtvrtletí loňského roku HDP Česka meziročně klesl o 0,2 procenta a proti třetímu čtvrtletí vzrostl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků.

„Zpřesněné údaje o ekonomickém výkonu ČR tentokrát nepřinesly žádné překvapení. […] Za celý rok 2023 vykázala propad o 0,4 procenta a vzdálila se tak opět od předpandemické úrovně. Tu jako jediná v EU stále nedosáhla, zejména v důsledku přetrvávající vysoké inflace degradující příjmy i úspory domácností,“ okomentoval zpřesněná data hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Vývoj hrubého domácího produktu v procentech
1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí Rok 2023
K předchozímu čtvrtletí +0,1 +0,2 -0,8 +0,2 -0,4
Ke stejnému čtvrtletí 2022 -0,3 -0,2 -0,8 -0,2

 [Zdroj: ČSÚ]

Celkově spotřeba českých domácností loni zaostala za předpandemickým rokem 2019 o více než osm procent [-8,3 %]. Domácnosti sice reálně více nakupovaly zboží krátkodobé a střednědobé spotřeby, více utrácely za služby, ale do pořizování aut a dalšího dlouhodobého zboží se nehrnuly. Spotřeba domácností se přitom podílí na HDP ČR více než z poloviny.

„Celkové výsledky české ekonomiky nejsou rozhodně uspokojivé. Ukazují, jak hluboký zářez do životní úrovně a chodu celého hospodářství udělala vysoká inflace poháněná v našem případě nejenom energiemi, ale zdražováním téměř všeho,“ doplňuje Petr Dufek.

Upozorňuje na to, že ceny v ČR od začátku pandemie stouply o 30 procent, zatímco celá ekonomika si reálně odepsala ze svého výkonu 1,5 procenta. A za období posledních pěti let podle něj nejvíce pokleslo stavebnictví, zemědělství, průmysl i obchod, výrazný nárůst vykázaly IT a veřejná správa.

HDP pomohl silnější export

Jsou tu ale i „lepší zprávy“. Mezičtvrtletní růst HDP loni ve čtvrtém čtvrtletí podpořily silné čisté exporty a mírné oživení domácí poptávky. Spotřeba domácností mezikvartálně vzrostla o 0,5 procenta po předchozím poklesu o 0,3 procenta. Stejně tak se fixní investice zvýšily o 1,1 procenta, zatímco čtvrtletí předtím o 0,5 procenta klesly.

„Data ze závěru loňského roku dávají naději na obrat ve vývoji spotřeby domácností, která dosud byla brzdou ekonomického růstu. Důvodem byl strmý pokles kupní síly domácností, když inflace převyšovala tempo růstu mezd,“ říká ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Česká ekonomika se v tom plácá od covidu, říká analytička

Rovněž zdůrazňuje, že spotřeba domácností zaostává za předpandemickou úrovní. Také ale vyzdvihuje příspěvek čistých exportů, který v mezičtvrtletní dynamice HDP ve čtvrtém čtvrtletí dosáhl 3,9 procentního bodu.

„Jedná se o druhý nejvyšší údaj od roku 1996. Vyšší už byl pouze v Q3 20 [+6,4 p.b.], kdy došlo k uvolnění první vlny protipandemických opatření,“ říká Gürtler.

Česko nejspíš ani letos v HDP úroveň před pandemií nepřekoná

Podle něj tento vysoký kladný příspěvek v závěru loňského roku pravděpodobně z velké části souvisel s vývozem dříve rozpracované produkce, především u automobilového průmyslu. Tomuto tvrzení podle něj nahrává i to, že kladný příspěvek čistého vývozu kompenzoval silně záporným příspěvkem změny stavu zásob [-3,5 pb].

„Samotná úroveň zásob po zhruba třech letech setrvalého růstu mezičtvrtletně klesla. Vliv na to mohl mít i cyklický pokles poptávky po zboží,“ dodává.

Hrubá přidaná hodnota a obchodní bilance ve 4. kvartále

Hrubá přidaná hodnota [HPH] vzrostla ve 4. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,6 procenta a meziročně o 0,3 procenta. V mezičtvrtletním srovnání nejvíce přispěl k růstu HPH průmysl [+1,7 %]. Dařilo se také činnostem v oblasti nemovitostí [+1,9 %] a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem [+0,9 %]. Stavebnictví kleslo o 2,5 procenta. Pokles vykázalo také peněžnictví a pojišťovnictví [-0,9 %].

 Vývoj hrubé přidané hodnoty v procentech
1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí Rok 2023
K předchozímu čtvrtletí +0,5 -0,2 -0,5 +0,6 +0,5
Ke stejnému čtvrtletí 2022 +1,0 +0,5 +0,0 +0,3

[Zdroj: ČSÚ]

Na meziročním růstu HPH [+0,3 %] se nejvíce podílel zpracovatelský průmysl [+0,4 %] a informační a komunikační činnosti [+0,3 %]. Naopak negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství [-0,4 p. b.]. Stavebnictví meziročně kleslo o 0,4 procenta.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách 128 miliard korun. Saldo tak ve 4. čtvrtletí vzrostlo o 106,4 miliardy oproti stejnému období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 2,2 procenta a meziročně o 1,0 procenta. Tento vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu motorových vozidel, kovodělných výrobků a chemických látek. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 2,4 procenta a meziročně o 4,7 procenta.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here