Česká ekonomika roste. Ale jen symbolicky, ukázala statistika

166
Je to hlavně spotřeba domácností, která táhne českou ekonomiku. Průmysl se naopak s výjimkou automotive dál propadá. / Foto: Redakce FinTag

O 0,3 procenta a ne o 0,5 procenta mezičtvrtletně rostla letos v prvním čtvrtletí česká ekonomika podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ]. Podle analytiků nejde o nic jiného než o velmi symbolický růst.

Meziročně podle ČSÚ český hrubý domácí produkt [HDP] přidal 0,2 procenta. To je oproti jeho prvotnímu odhadu rovněž významný pokles. Minulý měsíc uváděl, že český HDP meziročně rostl o 0,4 procenta.

Nyní statistici opět potvrdili, že na straně poptávky byly hlavními faktory mírného růstu HDP v prvním letošním čtvrtletí rostoucí výdaje na konečnou spotřebu domácností. Dále pak výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a změna stavu zásob. Naopak negativně na HDP působila tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka.

„Zpřesněné výsledky HDP nelze označit za nic jiného než za velmi symbolický růst, na kterém se podílelo především oživení spotřeby domácností. […] České hospodářství se už nejspíš vrátí – jako poslední – na startovací před-pandemickou úroveň, avšak o nějaké konjunktuře nemůže být řeč,“ okomentoval výkon české ekonomiky hlavní ekonom Creditas Banky Petr Dufek.

Navíc dodal, že překážek a rizik v oživení tuzemské ekonomiky je prozatím více než méně. Proto není žádný důvod na optimističtější výhledy.

27 % domácností obtížně vychází se svými příjmy. 52 % nic neuspoří

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly podle statistiků mezičtvrtletně o 0,9 procenta a meziročně o 2,5 procenta, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně rostly o 1,0 procenta a meziročně o 2,1 procenta. Růst nastal hlavně u výdajů za nákupy předmětů krátkodobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o jedno procento a meziročně o 3,5 procenta.

Český hrubý domácí produkt pohledem analytiků

„Česká ekonomika se vymanila ze stagnace a začala opět růst. Tento vývoj táhne především poptávka domácností. Na tu kladně působí pokles inflace, návrat reálných mezd k růstu a zlepšení nálady domácností včetně jejich očekávání,“ hodnotí čerstvá data analytik České spořitelny Jiří Polanský.

EY: Nastartovat český průmysl i ekonomiku není raketová věda

Co se týče zahraniční poptávky, tu označuje stále za slabou. K jejímu významnějšímu oživení podle jeho odhadu dojde až ve druhé polovině letošního roku. Podle Petra Dufka velké zklamání představují investice.

„Mezičtvrtletní i meziroční propad ukazuje na neochotu firem pouštět se do investičních akcí. A lze zatím jen spekulovat, nakolik je to dáno neatraktivitou ekonomiky ovlivněnou vysokými cenami energií a nakolik vyššími sazbami centrální banky, které firmy stejně obcházely eurovými úvěry,“ uvedl s tím, že na investice nebyl skoupý jen privátní sektor, ale i ten veřejný.

„Pozitivně se zatím vyvíjejí pouze investice do bydlení, které ovšem zažívají restart z velmi nízké úrovně,“ doplnil.

Česká stavební produkce v březnu propadla nejvíc v EU

Rovněž upozornil na chabý výkon průmyslu, jehož výsledky sice zlepšuje automobilový průmysl, ale celkově je průmyslový sektor v Česku v útlumu. Ve srovnání s koncem roku příliš přesvědčivě podle něj nedopadly s výjimkou obchodů a finančního sektoru ani výsledky služeb. Což varuje, protože to jsou především služby, o něž se bude moci podle jeho názoru česká ekonomika v letošním roce opírat.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podrobně

Hrubá přidaná hodnota [HPH] v 1. čtvrtletí podle ČSÚ mezičtvrtletně klesla o 0,1 procenta a meziročně o 0,7 procenta. V mezičtvrtletním srovnání převážil negativní efekt hlavně zpracovatelského průmyslu [-2,1 %] a činností v oblasti nemovitostí [-2,0 %]. Naopak pozitivně působila na vývoj HPH zejména skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství [+1,9 %].

Meziroční vývoj HPH [-0,7 %] negativně ovlivnil hlavně průmysl [-0,4 p. b. / – 1,5 %] a stavebnictví [-0,2 p. b. / -4,0 %]. Naopak se dařilo peněžnictví a pojišťovnictví [+0,2 p. b. / +4,9 %].

Příspěvky k meziročnímu reálnému růstu HDP v procentních bodech – sezónně očištěno

[Zdroj: ČSÚ]

Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla mezičtvrtletně o 7,9 procenta a o 2,7 procenta meziročně. Meziročně klesaly investice do obydlí, ostatních budov a staveb, a zejména investice do ICT a ostatních strojů a zařízení. Rostly investice do dopravních prostředků.

Změna stavu zásob činila +5,9 miliardy korun. Což ale bylo o 51,1 miliardy korun méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 131,6 miliardy korun. Oproti stejnému období loni tak stouplo o 69 miliard korun.

Vývoz mezičtvrtletně reálně rostl o 2,2 procenta. V meziročním srovnání vzrostl o 2,5 procenta. Vývoj u exportu nejvíce ovlivnil růst vývozu motorových vozidel. Dovoz vzrostl mezičtvrtletně o 2,7 procenta a meziročně klesl o 1,1 procenta. Celková zaměstnanost se v porovnání s předchozím čtvrtletím nezměnila. Meziročně vzrostla o 0,3 procenta.

–DNA–

2 KOMENTÁŘE

  1. Žádný strach, již brzy se budou nabírat noví státní zaměstnanci a zaměstnanci placení státem a stávajícím se bude opět přidávat, i když asi už ne dvakrát ročně jako v roce 2022( bylo to potřeba, protože valná většina z nich se válela doma v roce 2021 téměř celý rok, proto si to zasloužili), to by tedy mělo pomoci k téměř raketovému růstu HDP.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here