Minimální mzda příští rok vzroste na 22 400 korun

186
mzda
Foto: Pixabay.com

Minimální mzda se zvýší příští rok o 1 600 korun na 22 400 korun hrubého. České televizi [ČT] to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL]. Letos činí minimální mzda 20 800 korun, kdy od ledna vzrostla o 1 900 korun.

Částka vychází z nařízení, které vláda schválila loni na podzim a podle kterého má v příštím roce minimální mzda dosáhnout 43,4 procenta průměrné mzdy. Tu aktuální srpnová makroekonomická prognóza Ministerstva financí ČR stanovila na 51 497 korun.

„Ten meziroční nárůst je o 1600 korun. Teď zažíváme období – už poslední dva roky – kdy máme největší tempo růstu minimální mzdy a zvyšuje se kupní síla těchto lidí, kteří mají tyto nejnižší příjmy,“ řekl České televizi ministr Jurečka.

ČSÚ hlásí prudký vzestup inflace i zpomalení růstu průměrné mzdy

Připomněl, že loni činila minimální mzda 18 900 korun, od letošního ledna se zvýšila na 20 800 korun. Minimální mzdu nyní pobírá zhruba 118 000 lidí, tedy asi tři procenta zaměstnanců. Spolu s minimální mzdou od ledna 2026 vzrostou o téměř osm procent nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře [více níže, pozn. red.].

Jurečka navrhuje až 13% zvýšení platů ve veřejné administrativě

Minimální mzda pro příští rok je nakonec o 200 korun nižší než Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] předpokládalo v červencovém odůvodnění návrhu na zvýšení platových tarifů pro státní zaměstnance. Tehdy na základě dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí zmiňovalo částku 22 600 korun.

Vláda loni v září stanovila koeficienty pro zvýšení minimální mzdy tak, aby se nejnižší výdělek dostal do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy, jak stanovuje evropská legislativa. Ministerstvo práce a sociálních věcí tehdy v podkladech uvedlo, že výdělková úroveň a minimální mzda v Česku patří v EU k nejnižším a koeficienty ke zvýšení přiblíží české příjmy částkám ve vyspělejších evropských zemích. Podle tehdejších údajů ministerstva měla ČR šestou nejnižší minimální mzdu z 22 států sedmadvacítky.

Minimální mzdu řeší i na Slovensku

Ještě nižší minimální mzdu, než mají Češi, drží Slováci, i když jen o nepatrný rozdíl. Na Slovensku v příštím roce minimální mzda stoupne o 12,1 procenta na 915 eur [22 463 Kč], tedy o 99 eur [2 430 Kč] měsíčně. Zvýší se v souladu s ustanovením příslušného zákona, protože na její úpravě se zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů nedohodli. Zaměstnavatelům se nezamlouvá hlavně to, že na výši minimální mzdy závisí například příplatky za práci v noci a o víkendech.

Slovensko příští rok uplatní pravidlo, že nejnižší výdělek dosáhne až 60 procent průměrné mzdy, jaká byla před dvěma lety. Dříve byl tento poměr nastaven na úroveň 57 procent.

Minimální mzda se podle zákona prvně valorizuje od ledna 2025

„Navzdory tomu, že minimální mzda poměrně rapidně roste, nepotvrdily se informace, že to bude znamenat propouštění zaměstnanců či zavírání továren. Počet lidí pracujících za minimální mzdu klesá. Musí skončit doba levné pracovní síly,“ uvedl slovenský ministr práce, sociálních věcí a rodiny Erik Tomáš [SMER-SD].

Poláci letos vůbec poprvé v historii vydělávají víc než Češi

Uvedený nejnižší možný výdělek v nominálním vyjádření se vztahuje pouze na pracovníky, kteří vykonávají nejjednodušší práce. Slovensko v závislosti na náročnosti a odbornosti práce uplatňuje šest stupňů takzvané zaručené mzdy.

Na Slovensko pošle Česko důchod už i bez potvrzení o žití

V Česku, kde jsou výdělky obecně vyšší než na Slovensku, se zrušily zaručené mzdy podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce ve firmách a zůstal pouze zaručený plat ve veřejném sektoru.

Zaručené platy v Česku

MPSV v minulých dnech představilo svůj návrh na růst platů ve veřejné sféře. Ministerstvo navrhlo šest variant navýšení tarifů. Vzrůst by podle něj měly o pět procent, nebo o sedm procent, vybraným profesím pak případně o devět až 13 procent. Na přidání by bylo příští rok podle jednotlivých verzí potřeba 23,5 až 45,1 miliardy korun.

Podle ministerstva práce by na jeho navrhované varianty tarifů bylo potřeba 23,5 až 45,1 miliardy korun. Při odpočítání nutných doplatků do minimálního či zaručeného platu by to bylo 16,2 až 35,4 miliardy korun.

Ředitelé státních organizací mají super platy. A někdy i dva a víc

Tento návrh už ale odmítlo Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok nyní neobsahuje potřebnou sumu na přidání. Resort to uvedl v připomínkách k připravovanému platovému nařízení. Podle něj by měla vláda projednávat navýšení tarifů v září spolu s rozpočtem.

Fiala: Návrh státního rozpočtu na příští rok zatím neexistuje

Ministerstva, úřady a samosprávy podporují většinou nejvyšší verzi růstu tarifů. Žádají na přidání ale peníze z rozpočtu. Odboráři prosazují pro vybrané profese růst tarifů o 15 procent, pro ostatní o deset procent. Odbory i zaměstnavatelé si stěžují na to, že výdělky jsou nízké a nedaří se odborníky do státních a veřejných služeb získat a udržet je. Kritizují, že část tarifů je pod minimálním či zaručeným platem, do něhož je nutné výdělky doplácet.

–ČTK/DNA–

3 KOMENTÁŘE

  1. V Polsku minimální mzda je v přepočtu už přes 27 tisíc. A to mají téměř vše levnější než my a mnohem nižši daňové zatížení. Přitom nám ekonomickou a životní úroveň Poláci vždy jen tiše záviděli. V posledních 4-5 letech nás Poláci přeskočili snad ve všem. My se roky furt jen plácáme ode zdi ke zdi a pod Fialovou vládou organizovaného zločinu ještě kvapem chudneme.

    • To jo, jenže minimální mzda je za účelem, aby v tržním systému jistá nevelká skupina neskončila jako novodobí otroci. Za byt a za stravu. Viděl jsem to. Je to například skupina, která má nějaké zdravotní omezení, na to dostává od státu peníze, která si jinak ale práci hledá. A na ty pak čekají podnikatelé, kteří toho šikovně využijí, dají jim nezbytné minimum s tím, že jim řeknou tady máš tohle (minimální mzdu) a zbytek dostáváš od státu za postižení. Navíc, když zdravotně postižené zaměstnají, dostávají od státu jisté úlevy. Takže třeba v těchto případech takoví lidé vědí, že budou mít na výplatní částce za plnou pracovní dobu minimálně přes dvacítku hrubého. Je to spíše korekce tržního systému. Něco jako mantinely v hokeji, nebo bílá čára na trávníku ve fotbale, než parametr ukazující na životní úroveň.
      Ovšem ve fungujícím, neprzněném tržním prostředí, které je „z konceptu“ vyhozeno jen v krizích z navýroby, které se pravidelně objevují a zase mizí, tak většina dělá za víc a zbytek z té většiny, jako pracovně nepoužitelní, jsou nezaměstnaní.A tito si nevydělají vůbec nic. Něco, jako zákonné minimum, dostanou od státu a nespíše skončí s důchodem s devítkou. Myslím, že se psalo, že to je, nebo bude, nově minimum.

  2. Minimální mzdu nemají rádi naši podnikatelé – kvůli vysokým daním, proto stále kvete Schwarz systém. Proto rádi naloží práci třech lidí na lidi dva.
    Třeba v Maďarsku: Jezdí se tam všemi dopravními prostředky zdarma. Orbán přijal novou ústavu. Maďaři ho milují. U nás o tom ani ŤUK. Snížil počet poslanců z 380 na 199. Snížil náklady na elektřinu, vodu a plyn o 25 % a pro podniky o 11 %.
    Velmi rychle splatil dluh vůči MMF v důsledku velmi dobré daňové politiky a otevřel ekonomiku směrem na Východ. Maďarsko NEDLUŽÍ žádné finanční instituci ani CIZÍ ZEMI ANI CENT! Ale vzal si půjčku a peníze rozdělil lidem, hlavně na platy a mandatorní výdaje. Orbánovi se podařilo dostat nezaměstnanost na 3,8 %. Vytvořil 800 000 pracovních míst. Přistěhoval se jeden milion NOVÝCH MAĎARSKÝCH OBČANŮ ze sousedních zemí. Matky mají 6 let placenou dovolenou, stát zvlášť poskytuje nízký úvěr na bydlení. Za 8 let porodnost vyskočila o 46 %. V Maďarsku je mimořádně silný rozvoj sportovní základny – investuje 500 milionů eur do bazénů, hal a kluzišť. Každý maďarský trenér, který vychová olympijského vítěze nebo světového mistra, dostává 3000 eur měsíčně po zbytek svého života. Tak už víte proč ? To je totiž politik, který myslí na blaho svého národa. Stará se, aby měli levný plyn a energie! Neznají tam daně z nemovitostí. Orbán přibržďuje Green deal, a nenakoupil hajtry F-35 a výhodně nakupuje uhlovodíky pocházející z Ruska. Prý až jim doslouží Gripeny, poohlédnou se po nových stíhačkách. Ty už asi budou vylepšené 5. generace. Maďarsko neposílá zbraně Banderovcům.
    A copak na to říká naše hrůzovládní fialová univerzitní pablbka, která například způsobila katastrofální zadlužení státu a pokles hodnoty koruny asi o 31 % ?
    Že by Orbán byl fanatik, kterému záleží víc na Maďarech, než na EU a jejím zbrojení ?

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here