Stavebnictví podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] v dubnu meziročně kleslo o 6,4 procenta. Meziměsíčně propadlo o 3,4 procenta. Čísla potvrdila dlouhodobý trend. Totiž, že v Česku se oproti jiným zemím staví minimálně.
Identickým tempem jako celková stavební produkce se v dubnu podle údajů Českého statistického úřadu [ČSÚ] meziměsíčně snižovala produkce jak pozemního, tak inženýrského stavitelství. Nejenže se nedaří v oblasti bytové výstavby, ale váznou i inženýrské stavby z velké části financované ze státního rozpočtu.
Podle vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petry Cuřínové stavební produkce v letošním prvním čtvrtletí v podstatě stagnuje v celé Evropské unii. Česká republika ale je podle ní podobně jako Německo pod průměrem zemí EU.
„Naopak Polsko, Slovensko a Rakousko mají produkci meziročně vyšší,“ upřesňuje.
I podle analytika Komerční banky [KB] Martina Gürtlera stavebnictví v Česku vykazuje velmi rozkolísané výsledky. Zatímco ještě v březnu rostlo o 1,1 procenta, nyní propadlo o více než tři procenta. Zdaleka nejde jen o měsíce.
„V průběhu posledních zhruba dvou let odvětví stavebnictví v Česku v podstatě stagnuje,“ uvádí Martin Gürtler.
Změnu trendu v následujících měsících neočekává. Argumentuje úspornými opatřeními vlády a slábnoucí globální poptávkou po průmyslovém zboží. Což podle něj pravděpodobně omezí investice firem do rozšiřování výrobních kapacit. Problém jsou i drahé hypotéky, které omezují rezidenční výstavbu.
Jeho slova potvrzují data ČSÚ. Stavební úřady v dubnu vydaly 6 387 stavebních povolení, meziročně o 10,9 procenta méně. Počet zahájených bytů meziročně klesl o 24,6 procenta [2 685 bytů]. Pozitivní je snad jen růst počtu dokončených bytů, který meziročně vzrostl o 40,6 procenta na 4 264 bytů. Za čímž zřejmě stojí nižší počty nově vystavovaných bytů.
Problémy nemá jen stavebnictví, ale i průmysl
Žádnou hitparádu neukazují ani dubnová data ČSÚ z průmyslu. V meziročním vyjádření sice průmyslová výroba v Česku díky nízké srovnávací základně v dubnu rostla o 1,2 procenta, oproti březnu ale klesla o téměř dvě procenta.
„Do tohoto obrázku zapadají i poslední výsledky automotive, podle kterých se sice meziročně vyrobilo o pětinu více osobních automobilů, avšak oproti březnu už byla produkce přece jen slabší,“ upozorňuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle něj slabší výsledek průmyslu nepřekvapuje s ohledem na růst nových objednávek. Meziměsíčně hodnota nových průmyslových zakázek zůstala v dubnu podle ČSÚ na stejné úrovni. To zejména díky bezmála 6% navýšení objednávek v automotive. Meziroční růst o 2,7 procenta ale není nikterak oslnivý. Nové zakázky ze zahraničí meziročně dokonce klesly o 1,6 procenta. Pozitivní je jen meziroční růst tuzemských nových zakázek o 11,3 procenta.
Wojnar: Regulatorní tlak na prosazování Green Dealu je obrovský
Ochlazení poptávky potvrzuje i ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Bohuslav Čížek. Upozorňuje na fakt, že v důsledku slabší poptávky a silné světové konkurence mnoho tuzemských firem čelí tlakům, které neumožňují plně promítat vyšší náklady do cen produkce.
„Dalším tlakem jsou mzdové požadavky s ohledem na vyšší cenovou hladinu podpořené setrvalým nedostatkem pracovní síly,“ vysvětluje a dodává, že bez automobilového průmyslu by byl český průmysl výrazně v červených číslech.
Většina ostatních sektorů v průmyslu totiž stagnuje nebo meziročně klesá. Což potvrzují i data ČSÚ. Pokles v dubnu oproti předchozímu měsíci zaznamenala většina průmyslových oborů, včetně těch nejsilnějších, kam patří výroba elektroniky, kovových výrobků, stavebních materiálů nebo chemického průmyslu.
„Česká ekonomika se v nejbližších měsících nemůže na průmysl spoléhat tak jako doposud. Průmysl si vzhledem k slabším zakázkám dává na chvíli pauzu a čeká na opadnutí inflační vlny, která brzdí poptávku doma i v zahraničí,“ dodává Petr Dufek.
Dobrou zprávu na závěr přináší obchodní bilance
Podle předběžných údajů ČSÚ skončila v dubnu bilance zahraničního obchodu přebytkem 8,4 miliardy korun. To je meziročně o 36,6 miliardy korun lepší výsledek. Jde o pozitivní zprávu, protože loni skončil český zahraniční obchod v deficitu 198,1 miliardy korun.
„Obchodní bilance za duben v přebytku skončila díky meziročně vyššímu vývozu motorových vozidel a výrazně nižšímu dovozu zemního plynu,“ uvedl Stanislav Konvička, vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ.
Podle analytičky KB Jany Steckerové za příznivým vývojem stál především meziročně nižší schodek s ropou a zemním plynem, a to o 21,2 miliardy korun.
„Zde se pozitivně odrazil pokles cen na komoditních trzích, ale i výrazně nižší objem dováženého zemního plynu,“ uvedla.
Přebytek obchodu s motorovými vozidly stoupl meziročně o 10,2 miliardy korun. Příznivě se do dubnového výsledku promítl i menší deficit v obchodě se základními kovy [o 4,6 mld. Kč] a rafinovanými ropnými produkty [o 3,9 mld. Kč].
„Na druhou stranu došlo k prohloubení záporné bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 2,1 miliardy korun,“ upozornila Steckerová.
Vývoz meziročně v dubnu podle ČSÚ vzrostl o 2,3 procenta a dovoz klesl o 7,8 procenta. Po sezónním očištění se vývoz meziměsíčně snížil o 0,2 procenta a dovoz o 0,4 procenta.
–DNA–
