Je jasné, že kvalita parlamentní demokracie stojí na kvalitě politických stran a hnutí a lidí v nich. I toto téma se řeší při letošní oslavách výročí 17. listopadu 1989. Padají ale nereálná čísla o tom, kolik mají naše strany a hnutí členů.
Redakce FinTag se počty straníků a členů hnutí, ale i dalšími aspekty členství v tuzemských politických subjektech, zabývala v půlce roku 2023. Na položené otázky jí odpověděly všechny a strany a hnutí, které tehdy působily v Poslanecké sněmovně PČR [více níže v odkazech]. Odpovědi neposkytlo pouze hnutí ANO, jež ale má podle informací médií asi jen 2 500 členů.
Co zjistil FinTag:
Piráti měli v půlce roku 2023 celkem 1 181 členů, STAN jich měli 2 200 a TOP 09 asi 2 260. Vůbec nejvíce členů měla z parlamentních stran KDU-ČSL, 19 538 osob. Následovala ODS s 12 046 členy a SPD s 10 232 členy. Více o tom, kolik má která strana a hnutí členů, i jak s nimi pracuje, se dočtete v následujících odkazech. Údaje a informace jsou z roku 2023.
KDU-ČSL: 19 538 členů / Přijetí: Týdny >
Piráti: 1 181 členů / Přijetí: Necelý rok >
SPD: 10 232 členů / Přijetí: I dva roky >
STAN: 2 200 členů / Přijetí: Asi 3 měsíce >
TOP 09: 2 267 členů / Přijetí: 1,5 měsíce >
ODS: 12 049 členů / Přijetí: Asi 3 měsíce >
Z poskytnutých údajů je znát, že z pohledu počtů a obměn členské základny mají české politické strany a hnutí stále co dohánět. Důvody jsou dva. První je, že ne každý má zájem stát se straníkem a členem politického hnutí. Což podle zástupců politických stran pramení z dob socialismu, kdy do strany lidé vstupovali spíš kvůli zištným cílům než z přesvědčení.
Od roku 1995 vyplatil stát politickým stranám 17 miliard korun
Druhý důvod spočívá v tom, že ne každá politická strana a hnutí ochotně nabírá nové členy. Zatímco třeba KDU-ČSL přijme nového člena, pokud splní podmínky, do několika týdnů, v SPD se na řádné členství čeká i dva roky. Piráti vezmou nového člena do devíti měsíců.
Příspěvky politickým stranám a hnutím >
Také ale platí, že provozovat v Česku úspěšnou politickou stranu nebo hnutí, je dobrý „byznys“. Úspěšné strany a hnutí každý rok inkasují stovky milionu korun na svůj provoz ze státního rozpočtu. A jen od roku 1995 do loňského roku vyplatil stát politickým stranám 17 na jejich „živobytí“ 17 miliard korun. Informace o letošním čerpání peněz ze státního rozpočtu politickými stranami a hnutími jsou v odkazu výše.
–RED–
Tento článek použil několik let staré podklady. Z půlky roku 2023. Cudně se také neuvádí počet členů hnutí ANO a i jiných stran či hnutí – PRO, Trikolóry, dokonce ani KSČM. Uvedeno, že dotazovány byly subjekty, které byly tehdy v Poslanecké sněmovně, z čehož si pro momentální orientaci asi těžko něco odnese. Přitom krátce po svém vzniku hnutí ANO výrazně uspělo ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013, ve kterých získalo 18,65 % hlasů a 47 mandátů, umístilo se tak na druhém místě za Českou stranou sociálně demokratickou, o které se počet členů zde také nelze dočíst. Lze se dočíst, že u ANO členství strmě narůstá několik let. Jaký příspěvek kdo dostal, je podle zákona – nyní dostalo příspěvek i hnutí Stačilo! (Že se nyní nedostalo do sněmovny mu celkem nemusí vadit, protože z jejího programu je velmi mnoho v programu nastupující vlády. Dokonce je zapracována obdoba americké iniciativy FARA.). Článek je polotovar a to ještě s přivřenýma oběma očníma bulvama.
krleš
Jj, tak by mě zajímal počet členů KSČM (dlouho to trvalo, že je lidovci počtem předběhli) a sociální demokracie – ať už si dnes říká jakkoli.