Americký prezident Donald Trump se tento týden chystá do Davosu. Z USA s ním na výroční zasedání Světového ekonomického fóra [WEF] pojede dosud nejpočetnější delegace. Do Davosu se chystá i český premiér Andrej Babiš.
Fórum, jehož mottem pro letošní rok je Duch dialogu, se koná od pondělí 19. do pátku 23. ledna. Premiér Andrej Babiš [ANO] řekl, že v úterý ráno se zúčastní v Praze zasedání mandátového a imunitního výboru Sněmovny, který se bude zabývat jeho vydáním k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo, a pak hned vyráží do Davosu. Uvedl, že tam má „různé schůzky“. A byl rád, že i velké nadnárodní firmy projevily zájem o setkání s ním. Program se podle jeho slov stále připravuje, ale má být intenzivní.
Dány většina Gróňanů nesnáší. To jistě ví i viceprezident J. D. Vance
Pozornost médií ale budí americká delegace. Jejími členy jsou spolu s jinými ministr zahrničních věcí Marco Rubio, ministr obchodu Howard Lutnick, obchodní zástupce Jamieson Greer, mírový vyjednávač Steve Witkoff a konečně i Trumpův zeť Jared Kushner. Trumpovy mise si všímá i Freddy Gray, komentátor britského magazínu The Spectator.
O čem v Davosu nejspíš promluví Donald Trump
Trump, který prozatím patřil k odpůrcům davoského fóra, podle něj sdělí s největším potěšením globální finanční elitě, že on sám ví všechno nejlépe. Zcela jistě se bude chtít vracet k úspěchu své tarifní politiky, která i navzdory svým chybám a kritice skeptiků nevypadá, že by měla zničit americkou či globální ekonomiku. Počítejme, že Trump světové elitě řekne to, co loni řekl v rozhovoru se šéfredaktorem agentury Bloomberg Johnem Micklethwaitem.
„Musí to být pro vás těžké strávit 25 let diskuzemi o škodlivosti cel a potom vám někdo řekne, že jste vedle,“ uvedl tehdy.
Analýza: To bylo křiku kvůli clům Trumpa. A výsledek? Nic než křik
Říci to může. Nejenže se Spojené státy topí ve stovkách miliard dolarů zinkasovaných prostřednictvím External Revenue Service [ERS, vládní agentura pro výběr cel, poplatků a příjmů ze zahraničí], ale zdá se, že tento protekcionismus pomohl Americe navýšit i objem domácí výroby.
Americký prezident na své platformě Truth Social ale už i uvedl, že hodlá mluvit o bydlení. Přesněji řečeno o dosažitelném bydlení, o jedné z největších výzev, které čelí kapitalismus 21. století. Trump představí opatření, jak slíbil, která usnadní mladým Američanům přístup k vlastnímu bydlení a prostředkům na jeho nákup. A chce prosadit zákaz, aby institucionální investoři nemohli nakupovat rodinné domy.
Podle ředitele Národního hospodářského výboru Kevina Hasseta prezident v Davosu nastíní schéma, v jehož rámci by střadatelé využívali daňové zvýhodnění na hypotéky i v jejich zaměstnavateli spravovanými penzijními plány.
Trump rovněž prosazuje plán na zastropování úrokových sazeb na kreditní karty na hodnotu 10 procent. Minulý týden vyzval senátorku Elizabeth Warrenovou z levého křídla Demokratů, kterou uštěpačně nazývá „Pocahontas“ [dcera náčelníka indiánského kmene Powhatanů, která se stala ikonou ztělesňující mýtus o sbližování kultur, pozn. red.], aby zjistila, zda by její progresivističtí přátelé podpořili toto opatření. To proto, že washingtonští Republikáni zrovna tuto změnu odmítají jako zásah do volného trhu. Warrenová zjistila, že ano, že v Kongresu demokraté zákon na zastropování úroků z kreditních karet podpoří.
Pozice Donalda Trumpa v USA
S ohledem na listopadový termín „poločasových“ prezidentských voleb v USA stojí za zmínku, jak si stojí Donald Trump politicky u svých voličů. To zjišťoval průzkum Centra pro výzkum veřejných záležitostí Associated Press-NORC. Ten upozorňuje na značný rozdíl mezi ekonomickým vedením, které si Američané pamatují z Trumpova prvního funkčního období.
Pouze 16 procent voličů republikánů říká, že Trump „hodně“ pomohl s řešením životních nákladů.
„Životní náklady mé rodiny se nesnížily. Stále platím 5 dolarů za Oreo,“ řekl John Candela [64], který žije v New Rochelle ve státě New York. Ale je ochoten být trpělivý: „Očekával bych, že do konce jeho čtyřletého mandátu to bude jiné.“
Ne každý volič krajní pravice je nutně fanoušek Donalda Trumpa
Drtivá většina republikánů, asi osm z deseti, schvaluje jeho pracovní výkon, ve srovnání se čtyřmi z deseti u dospělých celkově.
„Nelíbí se mi jeho drzost. Nelíbí se mi jeho drsnost. A nelíbí se mi, jak píše své textové zprávy velkými písmeny, jako by na všechny křičel. Ale co schvaluji, je to, co dělá, aby se pokusil dostat zemi na správnou cestu,“ řekl dále Candela.
Něco přes polovina republikánů v novém průzkumu uvádí, že Trump ve svém druhém funkčním období pomohl vytvářet pracovní místa. Pokud jde o zdravotnictví, asi třetina republikánů tvrdí, že Trump pomohl řešit náklady alespoň „trochu“.
Situace v Americe se vyostřuje. Agenti ICE nově stříleli v Portlandu
Zároveň republikáni drtivě podporují prezidentovo vedení v oblasti imigrace – i když se některým jeho taktika úplně nelíbí. Většina republikánů tvrdí, že Trump našel správnou rovnováhu, pokud jde o deportaci imigrantů, kteří se v USA nacházejí nelegálně. Asi třetina si myslí, že nezašel dostatečně daleko. Ale i několik republikánů v rozhovorech uvedlo, že si myslí, že agresivní taktika, například v Minneapolisu, zašla až příliš daleko.
–AM–
Ať si tam něco strčí kamsi, a třeba vybuchnou. Ten stát stejně nakonec klekne na krizi dluhového dolaru.
Čtyřicetčtyři % dospělých schválilo nedávné protesty proti akcím ICE. Průzkum YouGov také zjistil, že téměř šest z deseti Američanů (58 %) se domnívá, že v amerických městech probíhá válka nebo konflikt.
Trumpova venezuelská blitzkrieg mu také nezvýšila popularitu. Liberální demonstranti nyní využívají jak kritiku imigračních razií, tak protiválečnou agendu. A Trumpovo nedávné setkání s šéfy amerických ropných společností odhalilo očekávaný obraz: nikdo nechce ve Venezuele moc investovat.
V nedávných průzkumech dosáhl náskok demokratů nad republikány v střednědobých volbách do Kongresu šesti procentních bodů. To je více než dostatečné k zajištění většiny v dolní komoře a zahájení impeachmentu proti Trumpovi.
Slábnoucí ekonomika poškozuje rating republikánů. Celkový dluh Američanů na kreditních kartách dosáhl rekordních 1,2 bilionu dolarů, přičemž ročně se platí úroky ve výši přibližně 160 miliard dolarů. Průměrný dluh Američana na kreditních kartách se pohybuje v rozmezí od 7 000 do 9 000 dolarů.
Donald Trump, vzpomínaje na své volební sliby, se rozhodl zavést 10% roční strop úrokových sazeb kreditních karet. Tento krok okamžitě vyvolal odpor žraloků z Wall Street.
„Silný odpor nepochybně přijde z Wall Street, stejně jako od společností vydávajících kreditní karty, které hojně přispěly na jeho kampaň v roce 2024 a podporovaly Trumpovu agendu pro druhé funkční období. Banky tvrdí, že takový plán by v době ekonomických potíží nejvíce poškodil chudé, protože by snížil nebo zrušil úvěrové linky a donutil je obrátit se na nákladné alternativy, jako jsou krátkodobé půjčky nebo zastavárny,“ Associated píše Press .
„Už nedovolíme, aby američtí občané byli podváděni společnostmi vydávajícími kreditní karty, které si účtují úrokové sazby ve výši 20 až 30 %,“ napsal Trump na své platformě Truth Social, ale finanční experti tvrdí, že to nakonec jen způsobí, že se banky budou zdráhat vydávat kreditní karty.
Trh s nemovitostmi klesl o 7 % za rok, nezaměstnanost roste a problémy s inflací zdaleka nejsou vyřešeny.
Počet firemních bankrotů v roce 2025 je nejvyšší za 15 let. A americká vláda čelí rekordní dluhové obsluze ve výši 1,2 bilionu dolarů.
Životní úroveň ve Spojených státech nekontrolovatelně klesá. Pro miliony Američanů nyní udržení finanční stability znamená dělat obtížné kompromisy. Vzhledem k tomu, že ceny základního zboží nadále rostou rychleji než mzdy, nová data ukazují, že pracující omezují výdaje, kdekoli mohou – často na úkor úspor, celkového finančního zabezpečení a dokonce i těch nejzákladnějších potřeb.
Takový obrázek odhalil celostátní průzkum mezi 1 011 zaměstnanými Američany, který v roce 2026 provedla agentura Resume Now. Průzkum zjistil, že pouze 17 % Američanů se cítí dostatečně finančně zajištěno, aby pokrylo základní výdaje a ušetřilo peníze. Téměř dvě třetiny respondentů uvedly jako svou největší finanční zátěž každodenní výdaje. Kromě toho 92 % respondentů uvedlo, že omezili výdaje, a to i na dříve nezbytné položky, uvádí Newsweek. Pouze 12 procent uvedlo, že jejich mzdy odpovídají inflaci.
Průzkum také zjistil, že 49 procent respondentů v roce 2025 vyčerpalo své úspory a 24 procent se zadlužilo, což zpráva popisuje jako „jasné známky rozsáhlé finanční krize“.
Za zmínku stojí, že na životní náklady byli dotázáni pouze „pracující Američané“. V současné době je v Americe 100 milionů lidí nezaměstnaných . Klást jim takové otázky by bylo poměrně riskantní.
Na pozadí slábnoucí ekonomiky by se masové protesty proti imigračním excesům Trumpova týmu mohly stát pojistkou, která spustí vlnu nepokojů v americké společnosti.
„Levice chce, aby v nadcházejících měsících vyšly do ulic miliony aktivistů, a stejně jako minule doufá, že incident v Minnesotě to podnítí. Mezitím ICE spustila strategii ‚náboru za války‘ a plánuje čelit jakýmkoli protestům. Obě strany se navzájem nenávidí a již jsme byli svědky mnoha případů násilí. To je skutečná tragédie, protože nikdo z nás nechce, aby Američané bojovali mezi sebou. Bohužel jsem přesvědčen, že občanské nepokoje, kterých jsme svědky, se do roku 2026 výrazně zesílí,“ poznamenává populární americký ekonomický blogger Michael Snyder a poukazuje na to, že „obě strany se připravují na ‚válku‘, protože ve Spojených státech začíná vnitřní revoluce.“
„Vnitřní revoluce“ je, jak asi tušíte, elegantní eufemismus pro „občanskou válku“.