Polské firmy varují před uzavřením hranice s Běloruskem

0
3697
beloruskem
Vedení polského výrobce lokomotiv a vagonů PESA Bydgoszcz SA / Foto: PESA Bydgoszcz SA

Polské firmy odmítají úplné zavření hranice s Běloruskem kvůli aktuální migrační krizi na polsko-běloruské hranici. Upozorňují na finanční ztráty, které by jim a celé polské ekonomice toto rozhodnutí přineslo.

Polský ekonomický institut [PIE], jenž je poradní orgán tamní vlády, odhadl ztráty polských firem při uzavření hranice na 1,6 miliardy eur [cca 40,3 mld. Kč]. Významnou ztrátu by přitom utržila například polská firma Pesa Bydgoszcz SA, která do Běloruska i přes jeho území vyváží kolejová vozidla. Jedná se přitom o výsadní polský podnik s historií sahající až do roku 1851. Tehdy sloužil jako servisní podnik Pruských východních drah. Obavy mají ale i polské firmy, které do Běloruska vyvážejí ovoce a zeleninu, zejména jablka. Nejde však jen o export do Běloruska, ale i import do Polska.

„Bělorusko také hraje důležitou úlohu v tom, že polské firmy od něj nakupují překližky, hnojiva a cement,” uvedli experti z PIE.

Růst polské ekonomiky ve III. čtvrtletí pozitivně překvapil

V případě zcela uzavřených hranic navíc pocítí nepříznivé dopady polský obchod i s dalšími zeměmi, jako jsou Čína, Rusko nebo Kazachstán. To proto, že přes Bělorusko vedou polské firmy své obchodní cesty do těchto zemí.

Úplné uzavření hranice s Běloruskem zvažuje Polsko spolu s Evropskou komisí. Chtějí tak donutit běloruský režim přestat vyvíjet tlak na EU, aby přijala migranty z Iráku a dalších zemí Blízkého východu. A zároveň zabránit nelegálním přechodům migrantů přes hranici. Bělorusko je totiž po celý letošní rok dopravovalo do své země, aby je následně převezlo na polské hranice.

Lukašenko tahá přes Litvu do EU migranty už i z Turecka

Evropská unie tvrdí, že migrační krizi na hranicích s Polskem vyvolal běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Podle Bruselu se tak mstí za sankce, které proti němu unie zavedla za sporné prezidentské volby, po kterých loni režim autoritářského běloruského vůdce tvrdě zakročil proti demonstrantům. Minsk tato obvinění odmítá.

EU sankce proti Bělorusku schválila, tvrdí polské firmy

Evropské unie v minulých dnech zpřísnila sankce proti běloruskému režimu, které zaváděla v průběhu celého letošního roku. Ty znovu zasáhly běloruské aerolinky Belavia a další firmy podílející se na svážení migrantů. Unie rozšířila i omezující opatření pro fyzické osoby. Jde tak již o pátý soubor postihů.

V tom předchozím unie zavedla omezující opatření proti 78 běloruským občanům a osmi subjektům. Mezi osobami, na něž se sankce vztahují, je rovněž několik prominentních podnikatelů, kteří podporují Lukašenkův režim a mají z něj prospěch. Aktuálně se sankce vztahují na více než 166 osob a 15 subjektů. Jde například o zmrazení majetku a občané i společnosti z EU jim nesmějí zpřístupňovat finanční prostředky. Zakázán je také vývoz vojenského a technologického vybavení, které by se mohlo použít k vnitřní represi.

Na fyzické osoby se pak vztahuje zákaz cestování, který jim brání ve vstupu na unijní půdu a průjezdu přes ní. Sankce platí i pro běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka a jeho syna a poradce pro národní bezpečnost Viktora Lukašenka.

EU chystá sankce na Bělorusko. Dotýká se to jeho dluhopisů

Evropská rada přitom již 4. června rozhodla o zavedení zákazu přeletů vzdušného prostoru EU a přístupu na letiště v EU pro běloruské dopravce všech kategorií. Akce následovala po únosu [23.5.] letadla s běloruským opozičním aktivistou a novinářem žijícím v litevském exilu Ramanem Pratasevičem a jeho přítelkyní na palubě. K tomu došlo 23. května 2021 během pravidelného letu Ryanair 4978 na lince z Athén do Vilniusu. A to za dramatických okolností, kdy bylo letadlo v běloruském vzdušném prostoru donuceno vojenskou stíhačkou přistát v Minsku. Jako záminku Bělorusko využilo podezření z bomby na palubě. Raman Pratasevič byl následně vzat do vazby a nyní mu hrozí trest za údajný terorismus.

Unie zavádí sankce na Bělorusko postupně od října 2020. Sankce proti režimu zavedly i USA a další země. Opatření přijímají v reakci na podle ní podvodní charakter srpnových prezidentských voleb v Bělorusku. Tehdy běloruský režim použil násilná represivní opatření proti demonstrantům a opozici. Počet politických vězňů v zemi dosáhl nového historického maxima a podle unie má ještě růst. Zmínit je třeba i to, že Bělorusko je poslední stát v Evropě, který vykonává trest smrti.

Běloruské hospodářství ničí centrální plánování i covid-19

Podle informací tuzemského Ministerstva průmyslu a obchodu [MPO] vyhrocená vnitropolitická situace v Bělorusku společně s nízkou poptávkou po běloruském zboží ve světě a pandemií covidu-19 citelně vyčerpávají tamější ekonomiku. A dochází ke snížení životní úrovně obyvatelstva.

Vyhlídky růstu běloruské ekonomiky jsou přitom limitované a v mnohém závislé na spolupráci s Ruskou federací. V zemi současně nedochází k žádným strukturálním reformám. Stále tak jde o centrálně spravovanou ekonomiku, v níž mají rozhodující podíl státní podniky řízené ministerstvy.

Kontrola pracovníků mimo země EU je nedostatečná, tvrdí lékaři

Na druhou stranu má Bělorusko širokou zemědělskou a průmyslovou základnu. Direktivní model řízení s plánovanou výrobou tak dosud umožňuje státním podnikům, které tvoří více než 70 procent tamní ekonomiky, víceméně zachovat objem výroby. Místo na vývoz tak produkce putuje hlavně na sklady. Mnoho exportně orientovaných podniků tak zaznamenalo snížení rentability. A zejména v poslední době vzrostl počet ztrátových podniků.

EU je pro Bělorusko druhý hlavní obchodní partner

Hrubý domácí produkt [HDP] Běloruska loni klesl -0,9 procenta a v běžných cenách činil 60,4 miliardy USD [cca 1,36 bil. Kč]. Vládní dluh vůči HDP je asi 60 procent. EU je pro Bělorusko po Rusku druhý nejvýznamnější partner s pětinovým podílem na běloruském zahraničním obchodu. Byť ten se dlouhodobě propadá.

Bělorusko je silné ve vývozu draselných hnojiv, minerálních olejů a výrobků ze železa nebo oceli. Což jsou hlavně dráty z nelegované oceli. Země dále vyváží borové a jedlové dřevo, pneumatiky a zemědělskou techniku [nákladní automobily, traktory]. Z potravinářských výrobků vyváží sýry, máslo a masné výrobky. Do země se naopak dováží automobily, stroje a zařízení užívaných v energetickém průmyslu. Dále pak telefonní přístroje a přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat.

–DNA/ČTK–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here