Obnova Ukrajiny ano, ale s rozumem, říká Michal Kořan

3716
michal_Koran
Michal Kořan / Foto: Redakce FinTag.cz

„Politický svět se rozpadá, svět byznysu se transformuje, ale neřekl bych, že se rozpadá. Byť je kvůli politice čím dál více zranitelný,“ říká v říjnové videodebatě AlterEko výzkumník společnosti Global Arena Research Institute Michal Kořan.

Země východní a střední Evropy jsou podle jeho názoru nejvíce zranitelné. Z velké části za to ale nesou vlastní odpovědnost. Za příklad dává Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko a zčásti Německo. Potíž spatřuje v důrazu na energeticky náročný průmysl.

„Ta navázanost českých dodavatelských řetězců na Německo je obrovská. Dlouhodobě se nám vyplácelo spoléhat se na dodávání komponentů do Německa. Neřešili jsme energetické efektivity. Zaspáváme digitální transformaci i přechod na zelenou ekonomiku,“ říká v debatě AlterEko Michal Kořan.

„Ano, máme tu nespočet plánů a koncepcí, bavíme se o modernizaci dlouhé roky, ale ve finále jsme na tom stále tak nějak stejně. A teď padla kosa na kámen,“ říká ve vztahu Česka a dopadům války na Ukrajině v energetické oblasti.

Shoduje se tak s mnohými ekonomy, kteří tvrdí, že země jako my „odnesou“ válku na Ukrajině nejvíce. To proto, že jejich hospodářství stojí na tradičním a energeticky náročném průmyslu. Málo se zaměřují na služby a produkci s vyšší přidanou hodnotou.

Riziko je ve spojení Číny a Ruska

Už kvůli tomu, že moderátorem debaty je politický geograf Michael Romancov, sklouzává diskuse k válce na Ukrajině a pozici Ruska. Podle Michala Kořana riziko hrozí v případě, že Rusko ještě více utuží vztahy s Čínou. Předpokládá, že byť je situace značně nepřehledná, Čína zůstane významnou ekonomickou silou.

„Pokud by došlo k technologickému sbližování Číny a Ruska, byl by to katastrofický scénář. I když třeba nemusí být úplně pravděpodobný. Avšak dojde-li k tomu, Rusko spolkne tu hořkou pilulku v podobě ještě větší závislosti na Číně, Čína ještě více posílí,“ tvrdí Michal Kořan.

V debatě se vyjadřuje k poválečné rekonstrukci Ukrajiny. Podle něj už nyní můžeme vidět vznik určitých uskupení a koalic, které se na znovuvybudování Ukrajiny chtějí podílet. I pro Česko se v tomto směru podle jeho názoru nabízejí možnosti. To i díky kreditu, který si díky pomoci Ukrajině získalo od začátku války.

Varuje před neuváženými „hurá akcemi“: „My bychom měli také přemýšlet nad tím, jaké jsou naše možnosti. Aby se angažmá na obnově Ukrajiny neobrátilo proti nám. Tedy bych se hlavně ptal na náklady a investice, které to přinese. Zajímal bych se o to, jestli máme dostatek peněz, materiálu, ale i lidské síly. Už teď vidíme, jak je na tom naše stavebnictví. Jak se potýká s nedostatkem lidí.

Ukrajincům jsme nesmírně pomohli, říká Jaroslav Hanák

V tomto ohledu jsou pak zajímavá i slova [viz výše, pozn. red.] prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka. Ten se v aktuálním podcastu FinTag.cz ptá: „Je tu zásadní otázka. Na ni jsem se ptal už i našich politiků, ale ti se na mě dívali jenom zvláštně. Já totiž nevím, kdo bude hrát to číslo jedna při obnově Ukrajiny. Budou to Spojené státy? Bude to Británie? Bude to Polsko? Nebo to bude Evropská unie?“

Globální obchod jde mimo náš region, říká Michal Kořan

Podle Michala Kořana v globálních diskusích o dalším směřování světového obchodu nehraje střední a východní Evropa nijak významnou roli. Důležitá se stává Afrika a země Latinské Ameriky. Ty se podle něj stávají stále samostatnější. Což se projevuje na jejich stále přímějších obchodních vztazích s Čínou.

„Už to není tak, že země z Latinské Ameriky nakupují zboží z Číny přes USA nebo Evropu. Už jsou schopny si to obstarat vlastními silami. Čínu berou za partnera,“ tvrdí.

Latinská Amerika boomuje, říká šéf Meddi Jiří Pecina

A možná to bude právě Afrika, která v blízké budoucnosti podle Kořana nabere vítr do plachet. V čemž by podle jeho názoru neměla Evropa zaspat. V praxi to, jak říká, ale značí hlavně praktickou politiku ve vztahu k africkým zemím. Tedy nikoli politické plány od stolu, které se zbortí v prvním okamžiku, kdy vstoupí do praxe. Správná politika podle jeho názoru nespočívá ani v budování penězovodů zkorumpovaným africkým vládám. Důraz by naopak kladl na technologické pomoci směrem k africkým zemím.

Daniel Tácha

Pozn. red.: Debaty AlterEko slouží jako příprava listopadového online Ekonomického fóra.

2 KOMENTÁŘE

  1. K článku by dal napsat román. Ale já snad uletím! Kam ti lidi na ty názory chodí! Říká:“To proto, že jejich hospodářství stojí na tradičním a energeticky náročném průmyslu. Málo se zaměřují na služby a produkci s vyšší přidanou hodnotou.“ Tak si to představme. Potřebujeme mobily, tak postavíme vysílací věž, ne? A protože ocel je energeticky náročná, tak si pozveme tesaře. A když tento nebude mít letos čas, tak za něj rád zaskočí nějaký ten specialista na gender. Asi, podle něj! Chceme bydlet a cement je také energeticky náročný, tak dům postavíme z vepřovic a jako krytinu dáme došky. Podle něj, zřejmě. Chemická hnojiva jsou také energeticky náročná, tak přejdeme na systém pěstování obilnin dva roky úroda a třetí rok pole úhorem. Nejspíše tak to myslel. A když to takto neuděláme a potřebně budeme muset dovážet, tak to podle něj určitě nikdy nedopadne jako s ruským plynem. Otočit kohoutek a plyne pá, pá. A určitě to nikdy nemůže dopadnout tak, jak v dnešních dnech dopadají Číňané s mikroelektronikou, což jsou povětšinou americké patenty a vývojové programy pro její vývoj, že jim USA „zatli tipec“. Zřejmě asi ne, podle něj. A když se takový týpek dostane do politiky, tak obratem vyklíčí něco podobného, jako je dnes Green deal. Fata morgána o zeleném ráji na zemi, kdy nebudeme nic vyrábět, nic ničit, ani poškozovat, nebude po nás žádná stopa, ale jinak vše, na co si vzpomenem, budeme mít. Doufám, že si tento člověk nemyslí, jako v Nizozemí, že maso roste v supermarketu, proto je třeba omezit, nejlépe rovnou vybít stáda.

  2. Svého času jsem napsal do příspěvku: Evropa je přecpaná přidanou hodnotou. Tady když chcete dostat práci, tak musíte nejdříve něco rozbít. Nyní mám strach, že budu za Ukrajinu souzen pro intelektuální spoluúčast. Jinak se mi vtírá na mysl termín „koncepční myšlení“. Jenže to asi nebude politicky korektní výraz. Někdo má obavu, že nás navštíví mimozemšťané. Představte si, že by nám to koncepční myšlení chtěli vnutit! Ježíš! No to by bylo nekorektní! Tak raději už končím, abych někoho nevyděsil.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here