Podle zástupců společnosti ČEZ patřil letošek v oblasti rozvoje jaderné energetiky k těm lepším. Minimálně v tom, že došlo k zahájení tendru na dostavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Jsou tu ale i další významné události.
„Od první štěpné reakce na světě letos uplynulo 80 let. Uskutečnila se v Americe v roce 1942. Jen o 15 let později byli stejně úspěšní českoslovenští vědci, kteří v září 1957 zprovoznili reaktor v areálu Řeže u Prahy, jako teprve devátí na světě. Od té doby se Česko řadí mezi jaderné velmoci, alespoň v oblasti civilního využívání,“ uvádí zástupci společnosti ČEZ.
Šnobr: Je pod úroveň sledovat energetickou politiku státu i ČEZ
Dále zdůrazňují, že Češi mají k jádru dlouhodobě velmi pozitivní vztah a jeho rozvoj aktivně podporují. A podle nich se i letos v oblasti jádra v Česku odehrálo mnoho zajímavostí. Mezi nejzajímavější řadí ty následující.
Zahájení tendru na výstavbu nového bloku v Dukovanech
Zpřístupněním zadávací dokumentace uchazečům, mezi které patří francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse, ČEZ letos v březnu zahájil tendr na výstavbu nového jaderného bloku v lokalitě Dukovany. Souhlas k tomu vydalo Skupině ČEZ Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [MPO ČR].
Úvodní nabídky všichni tři uchazeči odevzdali 30. listopadu. Smlouvu s vítězným dodavatelem by ČEZ mohl podepsat v roce 2024. Součástí tendru je poptávka i na další nové bloky v Česku. Zatím poslední spuštěný jaderný blok v Česku byl temelínský druhý blok v roce 2002.
Jsou tu ale i další novinky. Letos na jaře se novým dodavatelem jaderného paliva do Temelína staly americká společnost Westinghouse a francouzská společnost Framatome. Palivové soubory začnou do Česka vozit v roce 2024 a nahradí stávající dodávky od ruského TVEL. Diverzifikace dodavatelů klíčových surovin je pojistkou energetické bezpečnosti.
Převzetí Škoda JS Skupinou ČEZ
ČEZ 24.11. 2022 definitivně převzal významnou českou společnost ŠKODA JS věnující se především jadernému servisu a inženýringu. Koupí ČEZ vyřešil problematiku svého významného dodavatele, který se před několika lety stal součástí ruské strojírenské skupiny OMZ ovládané Gazprombankou. Díky tomu se společnost ocitla v ohrožení vlivem sankcí. A to mělo potenciální dopad i na zajištění klíčových dodávek pro jaderné elektrárny ČEZ. Smlouva byla uzavřena letos v červnu a dočasně, do schválení transakce antimonopolními úřady, byly akcie v držení WOOD & Company.
Transakci schválily čtyři antimonopolní úřady, a to v Česku, Maďarsku, Slovensku a na Ukrajině. Spolu se společností ŠKODA JS získá ČEZ další podíl ve vědecko-výzkumném pracovišti ÚJV Řež, který ŠJS vlastní. Podíl ČEZ v ÚJV Řež tak stoupne z 52,46 % na 69,85 %. ČEZ v rámci transakce rovněž nabývá 100% podíl ve společnosti Middle Estates, s.r.o., jež je vlastníkem nemovitostí, které Škoda JS používá pro podnikání.
Výběr lokality pro první malý modulární reaktor
Slibnou technologii malých modulárních reaktorů [SMR] chce vyzkoušet čím dál více zemí. Česká republika už pro malý reaktor vyčlenila prostor v areálu Jaderné elektrárny Temelín. V návaznosti na rozhodnutí založila i Jihočeský jaderný park. Ten stojí na smluvní spolupráci mezi společností ČEZ, Skupinou ÚJV a Jihočeským krajem.
Rolls-Royce a další firmy již vyvíjejí malé jaderné elektrárny
Reaktor by mohl být spuštěn už v polovině 30. let. Mezi další zvažované lokality pro SMR patří severočeské Tušimice, Prunéřov, Ledvice, Poříčí a Dětmarovice na severu Moravy.
Další český koncept SMR – CR-100
Skupina ÚJV už připravuje svůj třetí koncept malého modulárního reaktoru. Vedle projektů Energy Well a HeFASTo chystá reaktor CR-100 určený pro kogeneraci elektřiny a tepla. Tlakovodní reaktor o výkonu 100 MW má sloužit zejména jako náhrada stávajících uhelných zdrojů v teplárenství. Při kogeneračním provozu by rozdělení výkonu bylo 72 MW do tepla a devět do elektřiny. Využití by reaktor našel třeba i ve výrobě vodíku. Podle ÚJV by všechny klíčové komponenty zvládly dodat české firmy.
Zahájení výstavby 10. českého reaktoru ve FJFI
Letos v březnu získala Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost [SÚJB] povolení k výstavbě jaderného reaktoru VR-2. Projekt malého podkritického výzkumného reaktoru fakulta připravovala od roku 2014. Nyní už jsou v budově reaktoru instalovány všechny hlavní komponenty a probíhá propojování jednotlivých systémů a technologií reaktoru. Na počátek roku 2023 se chystá zahájení fyzikálního spouštění a následně uvedení do provozu.
První česká AMS laboratoř zahájila provoz
Na jaře letošního roku zprovoznil Ústav jaderné fyziky Akademie věd první laboratoř urychlovačové hmotnostní spektrometrie [AMS] v České republice. Nachází se v areálu v Řeži u Prahy. Nejznámější je využití metody AMS pro radiouhlíkové datování v archeologii a výzkumu kulturního dědictví. Pro datování metodou AMS stačí i miniaturní vzorky s obsahem několika jednotek mikrogramů uhlíku a jejich analýzou lze určit stáří zkoumaných objektů až přibližně 60 000 let do minulosti. Významné je rovněž využití pro určování stáří ledu, pohybu ledovců a sledování změn klimatu.
Nejvyšší podpora rozvoji jaderné energetiky v ČR
Podpora jaderné energetiky u české veřejnosti dosáhla rekordu. Vyšplhala se na 72 procent. To je nejvíc od roku 1999, kdy agentura IBRS začala postoj Čechů pravidelně zjišťovat. Podobným hodnotám se naposledy přiblížila v roce 2009 [71 %].
V roce 2009 ČEZ zahájil tendr na dostavbu dvou bloků v Temelíně. V posledních letech se zvyšuje podíl lidí, kteří podporují současně rozvoj jádra i obnovitelných zdrojů. Nyní dosahuje podílu 56 procent.
Tím rekordy v případě jaderné energetiky a ČEZu ale nekončí. Dvě české jaderné elektrárny JED a JET letos počtvrté za sebou přesáhly ještě před koncem roku výrobní milník 30 000 000 MWh [30 TWh]. To odpovídá téměř polovině spotřeby celé České republiky v roce 2021. V průměru do zvyšování bezpečnosti a efektivity jaderných elektráren společnost ČEZ každoročně investuje zhruba čtyři miliardy korun.
–DNA–
Dovolil bych si tyto věci dát do skutečných vazeb. Válka na Ukrajině jen odhalila tragédii energetické politiky Evropy. Je notoricky známé, proč ta politika je taková, jaká je. Odhalila, že politická zaslepenost, přesněji řečeno, zabetonovanost politiky ve své skleněné kouli vlastního snu ve stylu poručíme větru dešti ukázala, jak je zaslepenost nebezpečná. Jelikož absolutně nebrala ohledy na energetickou bezpečnost Evropy. Logicky. Jen ten světově nejlevnější plyn pro Evropu, což je z Ruska, mohl naplnit zelené sny politických šílenců. Ty sny měly absolutní přednost. Při tom stoprocentně už nejméně deset let věděli, že Rusko nikdy nepřipustí NATO na svých hranicích, ani se tím netajilo, a že se tedy jedná o politicky nebezpečnou a výbušnou situaci. Už za Trumpa se to řešilo, ta tragická závislost na jednom zdroji, navíc, který měl být ten stěžejní, aby vyrovnával nespolehlivost zelených energetických zdrojů. A ani americké sankce proti firmám nepomohly stavbu druhé roury zastavit. Když ten evropský energetický průšvih nastal, už byly připraveny finanční plány, aby banky neposkytovaly jiné energetické úvěry, než jen na ty zelené. Energetický průšvih přišel v nejvyšší včas. Atomová energie byla z těch “špinavých” na poslední chvíli vyjmuta. Takže investoři nemusí očekávat potíže s financováním. To je ten hlavní důvod její renesance. Do války na Ukrajině se investoři vůbec nehrnuli, protože cena elektřiny byla neuvěřitelně nízká (ovšem ne pro spotřebitele, ti v tom měli všemožné daně – povolenky, příspěvky na to, či ono a mnohé další) a navíc očekávali, že jim to vlády mohou ze dne na den zavřít, jako ty uhelné. A po odstoupení států od energetické charty, jak se to začíná v Evropě dít, by jim ani nemuseli platit za zmařené investice. Což dnes naopak musí. Toto nyní u atomové energie padlo, tak se to rozjíždí. Je to fakt tragédie života. Až devastace Ukrajiny, tisíce mrtvých jejích občanů, některým Evropanům otevřelo oči a snad přibrzdilo to zelené šílenství. Je to skutečně tak. USA a Rusko budou pokračovat ve své politice až do posledního živého Ukrajince, stejně tak, jak budou evropští zelení sluníčkáři chránit naši planetu do posledního fungujícího evropského podniku. I komouši z nás, tedy i mě, chtěli udělat šťastného socialistického člověka i kdyby mě při tom měli zavřít. Každým dnem se přesvědčuji o tom, že politiku se vyplatí sledovat stejně tak, jako byste si kontrolovali prokuristu svého podniku.