Zadlužení zemí EU v letošním 1. čtvrtletí dosáhlo 82,9 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Stouplo mezičtvrtletně i meziročně. Zadlužení eurozóny dosáhlo 88,9 procenta HDP a zvýšilo se jak proti předchozímu čtvrtletí, tak i meziročně.
Ve své předběžné zprávě to dnes [21.7.] uvedl statistický úřad Eurostat. Podle něj celkový hrubý veřejný dluh EU v prvním čtvrtletí vzrostl nad 15,704 bilionu eur [cca 380 bilionu Kč] z více než 15,377 bilionu eur [cca 372 bilionu Kč] v závěru loňského roku. To je těch zmíněných 82,9 procenta vůči HDP. Před rokem v prvním kvartále bylo zadlužení EU na úrovni 81,4 procenta a celkový dluh přesahoval 14,827 bilionu eur [cca 358,5 bilionu Kč].
Nejvyšší míru zadlužení v EU má i nadále Řecko, kde to bylo 143,5 procenta HDP. Následovala Itálie [138,9 %], Francie [117,6 %], Belgie [109,1 %] a Španělsko [101,6 %].
Zadlužení zemí EU vůči HDP v letošním 1. čtvrtletí [v %]
[Zdroj: Eurostat]
Naopak nejnižší zadlužení vůči HDP mělo i nadále Estonsko [25,2 %]. Následují Dánsko [26,8 %], Bulharsko [28,5 %] a Lucembursko [29,2 %]. Zadlužení České republiky činilo 44,1 procenta HDP. Mezikvartálně kleslo, meziročně je ale vyšší [více níže].
Zadlužení v mezičtvrtletním porovnání / 4. čtvrtletí 2025 vs. 1. čtvrtletí 2026 / změna v %
[Zdroj: Eurostat]
V 17 zemích EU se zadlužení v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšilo, v devíti snížilo a v jedné zemi se nezměnilo. Relativně nejvíce se zvýšilo v Maďarsku, Litvě a Lucembursku, naopak nejvíce kleslo v Řecku, Bulharsku a Nizozemsku. U České republiky Eurostat v doprovodném textu uvádí, že zadlužení je proti předchozímu čtvrtletí beze změn, v tabulce má ale odlišné hodnoty. V meziročním srovnání se zadlužení zvýšilo v 19 zemích, snížilo se ve zbylých osmi.
Vývoj zadlužení České republiky
Přestože je celkový dluh v případě České republiky proti předchozímu čtvrtletí vyšší, zadlužení se mírně snížilo. To znamená, že dluh rostl pomaleji než ekonomika. Před rokem, tedy na konci prvního čtvrtletí 2025, činilo zadlužení Česka 43,3 procenta HDP a dluh přesahoval 3,535 bilionu korun.
Podle aktuálních dat Ministerstva financí ČR míra zadlužení od počátku letošního roku klesla z 42,9 procenta hrubého domácího produktu [HDP] na 42,4 procenta HDP.
„V relativním vyjádření vůči HDP státní dluh ve srovnání s koncem loňského roku klesl o 0,5 procentního bodu na 42,4 procenta,“ uvedlo MF ČR.
Státní dluh vůči HDP klesl. To se stalo naposledy v roce 2024
Nutno dodat, že se nejedná o údaj za celý rok, ale jenom za jeho první polovinu. Tu navíc ovlivnilo rozpočtové provizorium na začátku roku. Pořád ale jde o lepší scénář, než je prohloubení dluhu vůči HDP. Přičemž poslední například mezičtvrtletní pokles státního dluhu vůči HDP Česko zaznamenalo ve 3. čtvrtletí roku 2024.
Tehdy míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla [-0,6 %] právě díky silnému růstu nominálního hrubého domácího produktu [1,3 %]. Díky tomu byl celkový mezičtvrtletní nárůst dluhu tímto růstem ekonomiky plně absorbován. Byť samozřejmě i tehdy nominální dluh v absolutní hodnotě vzrostl.
Poslední meziroční pokles dluhu vůči HDP byl v roce 2019
Je tu ale i meziroční srovnání. Podle dat MF ČR státní dluh České republiky vůči HDP v posledních letech naposledy meziročně klesl v roce 2018 [z 31,4 % HDP na 29,6 % HDP] a pak už jen v roce 2019. Tehdy se snížil o 0,6 procenta na 29,0 procenta HDP. Od té doby, zejména v důsledku pandemie covidu a následným ekonomickým krizím, podíl dluhu už ale setrvale rostl. V průběhu roku 2025 vystoupal na 43,1 procenta HDP.
Vývoj státního dluhu ČR vůči HDP
[Zdroj: MF ČR]
A na trendu se nic nezmění ani letos. Jak potvrzuje Strategie financování a řízení státního dluhu, jejíž aktualizaci ministerstvo financí tento týden zveřejnilo. Podle ní se státní dluh letos zvýší na 3,991 bilionu korun. Míra zadlužení by tak měla dosáhnout 44,4 procenta HDP. A to by bylo o 1,5 procenta více než loni. A tak třeba: Pro rok 2026 činí aktualizovaná plánovaná potřeba financování 738,2 mld. Kč, tj. přibližně 8,2 procenta HDP.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka struktura státního dluhu i tak zůstává velmi příznivá. Většinu dluhu [95 %] představují střednědobé a dlouhodobé závazky, navíc převážně korunové. Zahraniční zadlužení státu je proto pouze marginální. Na otázku, komu stát dluží, Petr Dufek uvádí, že především bankám, které drží více než dvě pětiny dluhu.
Státní dluh: Loni jsme zaplatili jen na úrocích přes 98 miliard korun
„Desetinu korunových dluhopisů mají ve svých portfoliích penzijní fondy, necelých pět procent drží pojišťovny. Domácnosti jako věřitelé státu zatím nehrají významnější roli. Až se však započítají nově vydané Dluhopisy Republiky, zvýší se podíl obyvatel na financování státu nad pětiprocentní hranici,“ uvádí.
Statistika deficitu veřejných financí a další podrobnosti
Eurostat zveřejnil i statistiku o vývoji deficitu veřejných financí. V celé EU schodek v prvním čtvrtletí klesl na 3,1 procenta HDP z 3,4 procenta na konci čtvrtého čtvrtletí, byl ale vyšší než před rokem, kdy činil 2,9 procenta HDP. V České republice deficit vzrostl na 2,3 procenta HDP z 2,2 procenta na konci loňského roku. Před rokem činil 2,2 procenta HDP.
Co se týče celkového zadlužení vůči HDP, Česká republika ve své novodobé historii, tedy od roku 1993, měla nejnižší zadlužení před rokem 2000. Činilo 15 procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus a krátce pak Josef Tošovský. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo a postupně se dostalo nad 40 procent HDP. V té době byli v čele vlád premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek. Později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok. Od té doby až do pandemie covidu zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo pod 30 procent HDP. V těch letech byli v čele vlád nejprve Bohuslav Sobotka za ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO.
Šéfka EK říká, proč EU potřebuje na útratu víc peněz, než má
Výrazně se zadlužení zvýšilo s nástupem covidové pandemie v roce 2020, a to nejen v Česku, ale i ve zbytku Evropy. V České republice v prvním covidovém roce přesáhlo 37 procent HDP, v růstu ale pokračovalo i v dalších letech, kdy byl předsedou vlády Petr Fiala z ODS. Na konci roku 2025 zadlužení Česka podle Eurostatu dosáhlo 44,2 procenta HDP.
Doplňme, že rozpočtová pravidla EU označovaná jako Pakt stability a růstu stanovují, aby se drželo celkové zadlužení pod 60 procenty HDP. Schodek rozpočtu pak nesmí překročit tři procenta HDP. Kvůli dopadům pandemie covidu a potřebě zvýšeného financování byla účinnost těchto pravidel až do roku 2024 přechodně pozastavena.
–RED/ČTK–
Rusko si nadměrně tiskne rubly, USA si tisknou zelené žáby a cly odírají většinu světa, některé země prodávají své zlaté zásoby, Germánie si půjčuje 800 miliard na zbrojení, E uhnije má obrovské dluhy a než by povolila nákup levných ruských uhlovodíků, chce peníze od zemí s vysokým státním zadlužením – od členských zemí, aby se ony více zadlužovaly. Tedy už je zadlužování skoro normálem. Zákony džungle.