Lidl a Kaufland mají od roku 2014 nejvyšší marži v Česku

4242
v_cesku
Foto: ÚOHS

Tržní podíl šesti největších firem zahrnujících devět největších prodejců potravin v Česku činí 75 procent trhu. Nejvyšší růst marží vykazují lídři trhu Lidl a Kaufland. Ve své Výroční zprávě ÚOHS 2023 to uvádí antimonopolní úřad.

Výše uvedená informace stojí ve studii Maloobchodní trh, který pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS] vypracovala Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně.

Mezi její základní zjištění patří vývoj tržních podílů maloobchodních řetězců. Tržní podíl šesti největších firem zahrnujících devět největších prodejců celkově vzrostl oproti roku 2005 o 18 procentních bodů na současných 75 procent.

  • Největšího nárůstu v absolutním vyjádření docílily Lidl, Kaufland, Billa a Penny.

U Lidlu vzrostl ve sledovaném období [2005 až 2021 a v roce 2022, pozn. red.] podíl ze 4,3 procenta na téměř 15,5 procenta. Naopak k poklesu tržního podílu došlo u řetězců Makro [z 11 na 5,3 %] nebo Globus [z 5,9 na 4,7 %].

„V evropském srovnání vykazuje český maloobchodní trh střední stupeň koncentrace,“ konstatuje Výroční zpráva ÚOHS a i doplňuje: „Vývoj obchodní marže řetězců v čase vykazuje dlouhodobě rostoucí trend.”

Vývoj marží a pozice ÚOHS

Od roku 2014 vykazují nejvyšší marži lídři trhu Lidl a Kaufland. I přes výše uvedené ÚOHS, který v této souvislosti loni provedl šetření na pěti potravinových trzích, na trhu neexistuje žádné protisoutěžní jednání v oblasti cen. ÚOHS konstatuje:

  • Na žádném z trhů nebyla shledána existence soutěžitele v dominantním postavení.
  • Případná vertikální integrace mezi producenty a zpracovateli na zkoumaných komoditách rovněž neukázala existenci systémového problému.

Úřad prověřil i podněty, které poukazovaly na rychlý růst cen potravin v ČR v posledních letech. Ani tato šetření nepřinesla žádné informace o případném protisoutěžním jednání. Úřad jen konstatuje častý nadnárodní charakter zkoumaných trhů.

Inflace: Potraviny v Česku meziročně zlevnily o šest procent 

A pouze situace “zakázaná dohoda” nebo “zneužití dominantního postavení” jsou situace, u nichž může Úřad zahájit řízení o narušení hospodářské soutěže. V těchto situacích pak dokáže efektivně zasáhnout.

Vymývání mozků nám v Česku škodí vůbec nejvíc

K šetření rychlého růstu cen potravin se téměř přesně před rokem vyjádřil někdejší šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina [podnikatel, dnes poradce SPD]. Redakce FinTag se ho tehdy ptala, co si myslí o vtažení ÚOHS do sporů tehdejšího ministra zemědělství Zdeňka Nekuly [KDU-ČSL] s maloobchodními řetězci ve věci drahých potravin.

„Já nerozumím tomu, jak je možné, že máme dražší potraviny než v Německu. Že je máme dražší než v Polsku, to ještě pochopím, ale že je máme dražší než v Německu, to mi hlava nebere. Takže asi nějaká porucha v tom tržním prostředí je,“ uvedl.

Vymývání mozků nám škodí vůbec nejvíc, říká Martin Pecina

Podle něj ale možná více než ÚOHS má větší páky na nápravu Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. To může zasáhnout do problému na základě zákona o cenách. Ať už MF ČR, nebo ÚOHS vysoké ceny potravin v Česku podle jeho názoru ale řešit měly.

Co zjistil antimonopolní úřad na trhu s potravinami

ÚOHS nenašel na potravinovém trhu v Česku problém. To přesto, že ještě loni docházelo k ostrým přestřelkám mezi členy vlády a zástupci obchodníků. Známa kauza se stala cena cukru, která během krátkého období přidala přes 70 procent. Nakonec vše vyústilo k výměně ministra zemědělství.

„Problému rostoucích spotřebitelských cen nelze na základě shromážděných dat uvést zcela přesvědčivý závěr, že by za razantní zdražování v posledních letech mohl jeden konkrétní článek dodavatelského řetězce,“ avšak stojí ve zprávě ÚOHS.

Šetření vysokých cen potravin nic nepřineslo. Kde je problém?

Naopak podle jeho zástupců s tím, jak inflace v České republice postupovala, docházelo ve všech třech hlavních článcích dodavatelského řetězce k postupnému navyšování obchodní marže. To pravděpodobně jako důsledek růstu nákladů spojených s produkcí a s obchodem.

Průměrná míra inflace za celý rok 2023 dosáhla 10,7 procenta. O rok dříve činila 15,1 procenta. Za poslední dva roky ceny v České republice vzrostly v průměru o 28,5 procenta. Ale třeba ceny potravin stouply o 31 procent. Aktuálně se pohybují na 97 procentech úrovně EU. Ještě více zdražilo oblečení a obuv.

–DNA–

1 komentář

  1. A to ten Prouza žadoni aby lidé kupovali jejich předřazené humusy a darovali potřebným….A co tak prouzo, kdyby si u ranního kafíčka s řediteli korporátu VY sami z těch miliardových zisku darovali potraviny ze svých skladů a neotravovali veřejnost s tím aby po zaplacení lidé odevzdávali draze nakoupené předřazené potraviny do boxu pro chudé…. že vám není hanba!

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here