ČNB očekává pokles kurzu koruny na 26 Kč za euro

0
7446
CNB
Dnešní rozhodnutí ponechat základní úrokovou sazbu beze změny prezentoval nový guvernér ČNB Aleš Michl sám. Jeho nervozita byla zřejmá na první pohled. / Foto: Redakce FinTag.cz

Bankovní rada České národní banky [ČNB] na svém dnešním [4.8.] jednání ponechala základní úrokovou sazbu na 7% úrovni. Nový guvernér ČNB Aleš Michl přesto zdůraznil, že ČNB je připravena sazbu kdykoli zvýšit.

Bankovní rada ČNB jednala v novém složení a v plném počtu členů. Dva z jejích členů hlasovali pro zvýšení sazby, pět členů hlasovalo pro ponechání sazby na stávající 7% úrovni. Stejně tak zůstaly na svých úrovních 6% diskontní a 8% lombardní sazba. A to přesto, že za výrazně proinflační bankovní rada označila tlaky, jež mají původ v externím, ale i domácím prostředí.

„Na druhou stranu nezaměstnanost zůstává nízká. Průmyslová produkce zatím odolává zvýšeným nákladům a problémům v dodavatelských řetězcích. […] Působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu je nyní zhruba neutrální,“ dal do protiváhy nový guvernér ČNB Aleš Michl.

Prezident Zeman tvrdě sepsul exguvernéra Jiřího Rusnoka

Přesto upozornil, že inflace v následujících měsících podle členů bankovní rady stoupne k 20 procentům. I to, že ČNB očekává v následující době technickou recesi. Za jednu z příčin guvernér Michl označil slábnoucí poptávku doma i ze zahraničí.

„Předstihové ukazatele indikují další zpomalení zahraniční poptávky. […] Zahraniční poptávka již má negativní vliv na hrubý domácí produkt,“ upřesnil.

Podle něj právě vzrůstající pravděpodobnost recese v zahraničí spolu s klesající spotřebou a klesajícími investicemi patří k protiinflačním faktorům. Naopak za proinflační faktory označil další růst cen komodit, ale třeba i uvolněnější fiskální politiku vlády.

„Pro snížení inflace v Česku potřebujeme dvě nutné podmínky. Nestačí jen ty naše úrokové sazby, které jsou teď nejvyšší…, ale potřebujeme snižování deficitu státního rozpočtu. Potřebujeme, aby růst mezd odpovídal produktivitě práce,“ upřesnil guvernér pro FinTag.cz.

Na přímou otázku FinTag.cz, zda, když se dnešního jednání bankovní rady účastnil i ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS], má ČNB na vládu nějaké požadavky, uvedl: „Naše role je teď nepřekračovat náš mandát. Na vládu nemáme žádné požadavky.“

Nová makroekonomická prognóza a slovo guvernéra

Aleš Michl uvedl novou makroekonomickou prognózu, z níž rozhodování bankovní rady ČNB nově vychází. Jejím cílem je orientace ve vývoji v časovém rozmezí 12 až 18 měsíců. Nová makroekonomická prognóza letos počítá s průměrnou inflací ve výši 16,2 procenta. Růst hrubého domácího produktu [HDP] odhaduje na 2,3 procenta a kurz koruny vůči euru ve výši 24,8 procenta.

Co se týče kurzu koruny vůči euru, tak v příštím roce ČNB očekává oslabení koruny. A to na úroveň až 26 korun za euro.

„Prognóza očekává v prvním čtvrtletí oslabení kurzu koruny,“ uvedl Aleš Michl.

Aleš Michl upozornil na symbol ČNB – Světlonoše se lvem

Zároveň ale zdůraznil, že ČNB bude bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Stejně tak jednoznačně se vyjádřil k riziku dalšího enormního růstu inflace.

„Inflaci bereme naprosto vážně. Je to priorita číslo jedna. A je to největší problém v tuzemské ekonomice. […] Kroky centrální banky budou dostatečné k zachování cenové stability,“ řekl s tím, že cílem politiky ČNB je klid, rozvaha a „kotva“ v dnešní nejisté době.

Co se týče nového složení bankovní rady, novinkou je Slovo guvernéra, které ČNB přidala k tiskovým materiálům po dnešním jednání rady.

Zeman jmenoval Zamrazilovou viceguvernérkou ČNB

„Nacházíme se v období extrémní nejistoty. Válka na Ukrajině a s ní spojené rostoucí ceny energií mohou inflaci dále přiživit. Je téměř jisté, že meziroční růst cen do konce roku dosáhne hodnot kolem 20 procent. To už ale v tuto chvíli centrální banka ovlivnit nemůže,“ stojí v dokumentu.

V něm guvernér Michl, jenž dlouhodobě odmítal „automatické“ zvyšování úrokových sazeb kvůli rostoucí inflaci, uvedl: „Každá změna úrokových sazeb se projeví v ekonomice se zpožděním. Největšího efektu dosahuje přibližně za rok a půl. Nereagujeme tedy mechanicky na poslední čísla, která jsou mimořádně vysoká, ale zejména na její výhled.“

Politika ČNB v celkovém kontextu vývoje ekonomiky

Máme-li hovořit o nějaké změně v měnové politice oproti novému vedení ČNB, zmiňme širší kontext argumentů bankovní rady vůči celkové ekonomicko-politické situaci. I tady může jako vodítko posloužit Slovo guvernéra.

„Tři klíčové podmínky pro snížení inflace, v pořadí podle důležitosti, jsou z mého pohledu následující. Za prvé, je nutné snížit zadlužování země. Za druhé, je potřeba zabránit mzdově inflační spirále. Růst mezd musí odrážet růst produktivity práce, ne růst cen v ekonomice. A za třetí je, je třeba držet úrokové sazby na vyšší úrovni, která brzdí ekonomiku,“ stojí v dokumentu.

Já bych úrokové sazby nezvedal, říká Aleš Michl z ČNB

Odpovídá mu i vyjádření guvernéra Aleše Michla po jednání bankovní rady: „Na příštím zasedání bankovní rady rozhodneme, zda úrokové sazby zvýšíme, nebo ponecháme na současné úrovni.“

Vývoj základní úrokové sazby ČNB od září 2021
  • Červen 2022: + 1,25 na 7 %
  • Květen 2022: +0,75 % na 5,75 %
  • Březen 2022: +0,5 % na 5 %
  • Únor 2022: +0,75 % na 4,5 %
  • Prosinec 2021: +1 % na 3,75 %
  • Listopad 2021: +1,25 % na 2,75 %
  • Září 2021: + 0,75 % na 1,5 %

Z dnešních slov guvernéra Michla je jasné, že i přes ponechání úrokových sazeb na současné úrovni se nové složení rady využívání úrokového nástroje nezříká. Na druhou stranu je po dnešním jednání i jasné, že ho zasazuje do širšího kontextu než bankovní rada v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here