O 1,25 procentního bodu na sedm procent zvýšila základní úrokovou sazbu na dnešním [22.6.] zasedání bankovní rada České národní banky [ČNB]. Rada dnes jednala naposledy pod vedením guvernéra Jiří Rusnoka.
Bankovní rada současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 6,00 procenta a lombardní sazby na 8,00 procenta. Za lombardní sazbu si komerční banky půjčují peníze u centrální banky proti zástavě cenných papírů. Na diskontní sazbu se váží například penále za nesplácené úvěry.
„Základní repo sazbu rada zvedla z 5,75 procenta na sedm procent. To je o něco méně, než očekával finanční trh. Ten ve svých cenách zahrnoval růst úrokových sazeb na dnešním zasedání o 1,5 procentního bodu,“ komentuje rozhodnutí rady ekonom Komerční banky [KB] Martin Gürtler s dovětkem, že analytici nejčastěji tipovali zvýšení o jeden celý či 1,25 procentního bodu.
Aktuální zvýšení úrokové sazby tak nepřekvapuje. Zvýšení úrokových sazeb předem avizovali v minulých dnech mnozí členové bankovní rady. Důvodem je stále rychle rostoucí inflace. Ta v květnu vyšplhala na 16 procent. Nově stanovené úrokové sazby platí od zítřka, tedy 23. června. Základní úroková sazba byla na dnešní úrovni naposledy v roce 1999.
ČNB drží kurz koruny pod 25 Kč za euro
Podle hlavního ekonoma České spořitelny [ČS] Davida Navrátila se inflace aktuálně nachází cca jeden procentní bod nad prognózou ČNB, a to především díky jádrové inflaci a pohonným hmotám.
„CZK/EUR byla slabší, než ČNB předpokládala [24 CZK/EUR]. A nebýt intervencí, tak by byla pravděpodobně někde nad 25 CZK/EUR,“ vyjadřuje se ke kurzu koruny.
Míra inflace v Česku a ostatních zemích
[Zdroj: ČS]
Podle jeho názoru má aktuální složení bankovní rady pocit, že se z řetězu utrhly firmy se svými maržemi. A tříletá inflační očekávání firem jsou na šesti procentech. Což částečně vysvětluje aktuální zvýšení o více než jedno procento.
„Finanční trh předpokládá, že se sazby dostanou přes 7,5 procenta do konce roku,“ tvrdí.
Dodejme, že v květnu u nás inflace dosáhla v meziročním vyjádření rovných 16 procent, zatímco centrální banka čekala 14,9 procenta. Na 15 procentech měla navíc podle poslední prognózy ČNB inflace v Česku vrcholit.
Základní úroková sazba může jít i nad sedm procent
Podle Martina Gürtlera pro další vývoj politicko-měnové politiky ČNB bude klíčové, jak se nová bankovní rada postaví nejen k výši základních úrokových sazeb, ale i k intervencím na devizovém trhu.
„Pokud by se je rozhodla ukončit, koruna by pravděpodobně oslabila, což by ještě přiživilo již tak silné inflační tlaky. O to silnější by pak byl tlak na další růst úrokových sazeb,“ vysvětluje analytik KB.
Další kroky bankovní rady ČNB se dle jeho názoru jen těžko odhadují, to kvůli červencové obměně některých členů bankovní rady. Připomíná, že někdejší řadový člen rady a od července nový guvernér Aleš Michl oponoval každému zvýšení úrokových sazeb, ke kterému současná bankovní rada od loňského června přistoupila.
„O názorech tří nových členů v bankovní radě na měnovou politiku České národní banky toho moc nevíme,“ říká.
Nicméně spolu s ostatními analytiky neočekává, že by snad nová bankovní rada ve druhém pololetí přistoupila ke snižování úrokových sazeb. Naopak je dle něj reálné, že vývoj spotřebitelských cen novou a třeba i více holubičí bankovní radu nakonec přiměje k tomu, aby sazby ještě zvýšila.
—
Dodejme, že dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. A šlo o poslední měnově-politické jednání pro stávajícího guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu.
–DNA–
