Válka na Ukrajině přitvrdila řecko-turecké spory

21733
Recko
Foto: Pixabay.com

Válka na Ukrajině zostřila spory mezi Řeckem a Tureckem. Řecko i Turecko si tak nyní snaží naklonit důležitého spojence, jímž jsou Spojené státy. Předhánějí se v podpoře Ukrajiny i nákupu amerických zbraní.

Situaci mezi odvěkými rivaly podrobněji analyzuje ve svém článku “Greece, Turkey vie for US goods — at the other’s expense“ bruselský list Politico. Podle něj se obě země nyní předhánějí v získání pozornosti ze strany USA. Dlouhodobí středomořští rivalové jsou navíc v důležité pozici. USA a jejich spojenci totiž přehodnocují úlohu svých vojenských jednotek pod hrozbou ruského útoku na Ukrajinu, který se odehrává poblíž přes Černé moře a severovýchodně od Řecka.

Řecko usiluje o to, aby se na něj nazíralo jako na spolehlivého a předvídatelného spojence USA a NATO. Řecko, člen EU a spojenec v rámci NATO, tak poskytlo americké armádě neomezený přístup na vojenské základny a teď kupuje i americký zkapalněný plyn. V Řecku navíc nevládne turecký prezident Erdogan, který znepokojuje americkou administrativu nákupy ruských zbraní a často svým protidemokratickým jednáním.

„Řecko, na rozdíl od Turecka, prokazuje svoji užitečnost a roli, kterou by mohlo sehrát pro USA společně s ostatními spojenci. Staví se do role spolehlivé země, když nelze věřit Erdoganovi,“ říká ředitel Institutu globálních záležitostí a profesor mezinárodních vztahů na řecké American College Constantinos Filis.

Na druhé straně ale Turecko nabízí USA v rámci NATO armádu v pohotovosti a spojenectví mimo oblast Západu. To podle Filise znamená, že Západ stále vnímá Turecko jako svého důležitého spojence v politicky nestabilním regionu, velký trh a s armádou ochotnou se vydat na různé mise.

Soupeření obou zemí vyvolává nestabilitu

A skutečně. I Turecko se představuje jako vhodný partner, který dokáže zprostředkovat jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Dokonce již iniciovalo diskuzi o obnovení vývozu ukrajinského obilí. Přitom vítá jak ruské exulanty, tak ukrajinské uprchlíky. Kyjevu také dodává drony, a to přesto, že se odmítá připojit k sankcím vedeným proti Moskvě.

„Turecko se snaží diplomaticky využít vliv, který získalo během války na Ukrajině,“ tvrdí bývalý turecký diplomat, který nyní hostuje na Carnegie Europe v Bruselu, Sinan Ülgen.

Soupeření Řecka s Tureckem podle něj ale vyvolává lokální nestabilitu. Upozorňuje, že Erdogan ukončil všechna bilaterální jednání s Řeckem. K čemuž došlo poté, kdy řecký ministerský předseda Kyriakos Mitsotakis osobně přesvědčoval americké zákonodárce, aby přestali dodávat Turecku zbraně. Brzy následovaly turecké vojenské provokace, které jen přispěly ke zhoršení vzájemných vztahů.

Vzhledem k tomu, že se v Řecku a Turecku blíží volby a v sázce jsou americké dodávky zbraní, k brzkému uklidnění vzájemných vztahů tak zřejmě nedojde.

„Tento stav má spíše co dělat s geopolitickou situací a hledáním rovnováhy než s domácí politikou. A tak tu přetrvává strukturální napětí,“ říká turecký a unijní odborník na rizikovou analýzu ve firmě Eurasia Group Emre Peker.

Řecko a Turecko mají problém od nepaměti

List Politico upozorňuje, že posuny ve vztazích Řecka a Turecka s USA vždy vytvářely mírné napětí mezi oběma zeměmi. To platilo již dávno před tím, než Rusko vtrhlo na Ukrajinu. Avšak v posledních letech se vztahy Řecka a USA utužovaly, když historická skepse ke globální supervelmoci polevila a Turecko se stalo nestabilním prvkem západního spojenectví. Americké investice začaly více směřovat do Řecka a Atény poskytly USA nové vojenské základny po celé zemi. To se nutně odrazilo ve vývoji řecko-tureckých vztahů.

„Řecká vláda chápe základny USA jako nástroj k zastrašení Turecka, i když jejich přítomnost v Řecku nemá s Tureckem nic společného,“ říká bývalý turecký diplomat Ülgen.

USA zatrhly plynovod do Evropy. Údajně kvůli Turecku

Podle něj si tuto strategii politické komunikace osvojili turečtí nacionalisté. A tvrdí, že ti opakují stále dokola to samé.

„Říkají, podívejte se na USA a Řecko, jak proti nám spolupracují. Což konflikt mezi oběma zeměmi stupňuje,“ dodává.

Avšak poté, kdy na Ukrajině v únoru vypukla válka, obě země podnikly kroky, kterými v očích Washingtonu stouply na hodnotě. Řecko dodává na Ukrajinu zbraně navzdory značnému domácímu odporu. To Spojené státy vítají. Řecko dokonce na pokyn Washingtonu zabavilo íránský tanker. I když odveta přišla v podobě zabavení dvou řeckých tankerů. Turecko na Ukrajinu zase dodává drony. Což je velmi účinná zbraň, která je pro obranu země dost zásadní.

Ve hře jsou i zakázky na nákup zbraní

Původně se zdálo, že by Řecko a Turecko mohly své spory odložit kvůli společnému postoji k válce na Ukrajině. Mitsotakisova a Erdoganova březnová schůzka vzbudila v tomto směru jisté naděje. Poměry se ale brzy vrátily do zajetých kolejí a obě země se opět soustředí na boj o přízeň Spojených států.

Mitsotakis v květnu odletěl do Washingtonu, což mu vyneslo titulky na prvních stránkách řeckého i tureckého tisku. V americkém Kongresu řekl, že prodej zbraní Turecku zvýší nestabilitu v regionu. Během své americké návštěvy se snažil nejen zabránit prodeji F-16 Turkům, zajímal se ale také o letouny F-35, které nemohli Turci nakoupit.

„Mitsotakis si se svými útoky proti Turecku v Ankaře nepolepšil. Nejde jen o osobní útok na Erdogana, ale i o podrytí autority vztahů obou zemí,“ říká odborník z Eurasia Group Peker.

Fakt je, že Turecko nákup amerických zbraní odložilo. Důvodem bylo, že nezískalo americké bitevníky F-35 v důsledku nákupu ruských protivzdušných zbraní. Nyní se místo nich snaží koupit alespoň F-16. Z neúspěchu obviňuje Řecko.

„Žádného Mitsotakise už neznám,“ nechal se slyšet Erdogan, který dle pozorovatelů přenáší současnou situaci do NATO.

A to tím, že se Ankara staví proti členství Švédska a Finska v alianci. Zatímco Turecko svoje odmítnutí odůvodňuje tím, že tyto země podporují Kurdy, které Ankara považuje za teroristy, pozorovatelé v tom vidí spíše snahu přinutit USA k prodeji bitevníků F-16.

Odborníci hovoří o řecko-turecké válce

Podle pozorovatelů se tak řecko-turecká válka nadále stupňuje. Obě země soupeří o přízeň USA. Vzájemně se obviňují z narušování vzdušného prostoru a vysoce postavení turečtí činitelé si nárokují suverenitu nad řeckými ostrovy v Egejském moři. Turecká ropná společnost již navíc hodlá ve sporných vodách hledat ložiska plynu.

Na pozemní hranici Řecko zvýšilo stav vojska, vyzbrojilo ho vodními kanony, slzným plynem a oslepujícími granáty jako hradbu proti přílivu migrantů. Cílem těchto opatření je vyhnout se opakování situace z března roku 2020, kdy Erdogan otevřel hranice a pustil do Řecka tisíce lidí.

Bohužel se spory mezi oběma zeměmi ocitly na mezinárodní scéně, konkrétně v Organizaci spojených národů, Evropské unii a pochopitelně v USA. A to přesto, že se tyto instituce historicky snaží být ve vztazích mezi Řeckem a Tureckem neutrální.

„Řecké nároky na předmětné ostrovy jsou nezpochybnitelné,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí.

Zároveň zopakoval americkou pozici. Řecko, ale i Turecko jsou důležitými partnery USA i NATO a měly by svoje spory řešit diplomatickou cestou. To je ale iluzorní představa. Diplomatická jednání dlouhodobě selhávají.

„Tyto dvě země se nedovedou dohodnout ani na tom, co znamená pojem ´bilaterální´. Pro Řecko to znamená, že by země spolu měly jednat. Pro Turecko to ale znamená, neobracej se na třetí stranu, třeba USA,“ říká Filis.

Dle něj i tak existuje naděje, že by obě země mohly jednat o tom, komu patří řecké ostrovy i o tom, za jakých podmínek a kdy, mohou turecké letouny přelétávat přes řecké území.

Michal Achremenko

5 KOMENTÁŘE

  1. Masové vyvražďování Kurdů, Jezídůa dalších, Okupování Sýrie, je pouze protidemokratické jednání? Kde jsou sankce, syrské vlajky, masivní podpora Syrské armády?

  2. Poslední odstavec je velmi „svérazný“ překlad původního textu.
    “But,” he added, “is there any chance that a Greek PM could seriously go to discuss whether the Greek islands belong to Greece or whether Turkey could fly over Greek territory?”

  3. To psal příznivec Erdogana, Turecko je vlastně zločinecký stát.A dávno již není důležitým článkem NATO, která je obranná aliance, nikoliv útočná. NATO by už Turecko vyloučilo, ale údajně to nejde. Dále je to jen Turecko, kdo provokuje, nikoliv Řecko. A taky nevím, proč by měli jednat o Řeckých ostrovech. Ty nejsou v žádném případě sporné, hranice upravuje mezinárodní smlouva. Turecko svévolně okupuje Kypr, Sýrii a Irák.Je sponsorem islámských teroristů.Porušuje lidská práva a není to právní stát.Turecko je stejný problém jak Rusko.Armádu má sice velkou,ale zastaralou a neschopnou.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here